Kapitola 31.

2.6K 155 2
                                        

Říkala jsem, že nová kapitola bude až pátek, ale nakonec už dneska ^_^ enjoy♡
---------------------------------------------------------„To tys mi volal, abych přijel, tak na mě neházej ty svoje pohledy."

Kyle a Christopher stáli v obýváku, mezitím co Emily uklízela střepy v kuchyni.

„Nikdy nejezdíš včas a zrovna dneska seš tu na minutu přesně?" Christopher rozzuřeně vyvalil oči, i když to nebyl Kyle, na kterého se zlobil.

„Proč mám pocit, že jsem jí právě vytáhl z pěkný kaše?" Pronesl Kyle, i když odpověď už dávno znal. Christopher si povzdychl.

„Vytáhla na mě nůž."

Při téhle odpovědi spadla z Kyleova obličeje jakákoliv vážná starost a jeho rty se zkroutily do obrovského úsměvu.

„Děláš si ze mě prdel? Chlape, řídíš skoro celej Londýn a necháš nějakou holku, aby to na tebe zkusila nožem? Ubohý."

Christopher byl daleko od nálady, kdy by možná Kyleovi vrazil a připomenul by mu jeho vlastní průser.

Právě naopak, byl tak blízko k tomu, aby mu rozbil ten jeho vysmátý obličej a potom mu vystřelil mozek.

„Přestaň se smát ty jeden kreténe, mám daleko větší problém, s Emily se vypořádám později. Dianna mi nepřestává volat a celý den se mě snaží najít ve firmě, začínám si myslet, že ta mrcha něco našla."

Zmínka o Dianně mu z obličeje ten úsměv hned setřela. Bylo citlivé téma, vzhledem k tomu, že to byl právě on, kdo jí omylem před pár lety prozradil Christopherovy pravé úmysly.

„Kdykoliv ti cokoliv svěřím, vždycky to posereš, posral si to s ní a před pár dny si odsud nechal odejít i Emily, potřebuju zjistit co na mě Dianna chystá a to jaksi nemůžu, když jsem tu uvězněnej...-" Podíval se směrem ke kuchyni, odkud byla slyšet tekoucí voda.

„Takže tu teď zůstaneš a dáš pozor, aby se nic z tvých předešlých chyb neopakovalo, udrž ji v tomhle domě a udrž ji naživu. Jo a ochranka tu tentokrát zůstane."

Kyle jenom tiše přikývl a vydal se za Emily.

Umytou a nakrájenou zeleninu naskládala do bílé mističky a z igelitu vyndala chleba. Bylo divné, že tu má tolik normálních ingrediencí, nejspíš mu sem někdo chodil vařit, i když dneska to vypadalo, že to hravě zvládal sám. Byla příliš líná jít k velkému stolu a ani se nechtěla vrátit do té tmavé místnosti, proto se posadila na stoličku, kde snídávala.

Snídávala. Bylo to divné slovo, vzhledem k tomu že tu nestrávila ani týden. Stejně si připadala, jako kdyby už měla k tomuhle místu nějaké pouto.

A ne dobré.

Pořád měla před očima ji, sápající se po Morganovi s nožem v ruce, snažíc se odsud dostat a poté to, co následovalo. Zjištění, že se s ním vyspala a následně jeho návrh.

Chtělo se jí zvracet a nebylo to jenom kvůli tomu, že už umírala hlady.

Než ale stihla na vidličku cokoliv nandat a utišit tak svoje chuťové pohárky, vyrušil ji opět někdo jiný v místnosti.

Čekala, že se jako první vrátí Morgan, ale k jejímu překvapení to byl právě Kyle, který se postavil na druhou stranu linky.

„Dlouho dobu jsme se neviděli krásko." Zakřenil se.

„Nepovídej? Tak dva dny?"

Když ho Emily tak před půl hodinu uviděla, jak stojí u dveří a mění si pohledy mezi její rudou tváří od vzteku a Morganovou ještě rudější, cítila se neskutečně trapně.

Cítila se, jako když vás sousedi nachytají při manželské hádce, přitom jste ještě předevčírem předstírali, jak strašně vám to klape. Teda až na to, že Morgan nebyl jejím manželem a Kyle je nepřistihl při manželské hádce, ale při nabídce k sexu.

Nechutné a irelevantní nabídce k sexu.

„Slyšel jsem, že si trochu zdivočela."

Emily věděla, o čem mluví. Morgan mu to musel říct.

„Mohla jsem ho tím zabít."

Kyle si nesouhlasně odfrkl a natáhl se po její misce s večeří. Nestačila nic namítnout a celá i se svým obsahem skončila ve dřezu.

„Nepovídej, a co bys dělala pak? Zase utíkala? Protože kdyby tě za to nenašel a nerozpáral někdo jiný, určitě bych to udělal já."

„Hej! To byla moje večeře!" Emily nevěnovala takovou pozornost jeho slovům, jako své zelenině, která se válela mezi špinavým nádobím.

„Na tu se vykašli, vezmu tě někam, kde se najíš pořádného jídla."

A znovu, snad už potřetí za tenhle den si položila Emily tu stejnou otázku.

Co to kurva říká?

„Chceš jít ven? Ale vždyť-" Nechápavě sledovala jeho odhodlaný výraz, který značil, že tohle rozhodně klidná noc nebude.

„Vždyť co? Nemůžeme? Vidíš tu někde Chrise, který by tě přivazoval k týhle židli?"

A teprve teď si Emily uvědomila jednu vlastnost, která Kylea dělala perfektním - zbožňoval porušovat Morganova pravidla.



Mr. Illegal |CZ| Kde žijí příběhy. Začni objevovat