Mr. Illegal |CZ|

Kapitola 16.

Emily seděla zpátky u bílého pultu a sledovala Kylea, jak stojí u plotny a vaří.

On opravdu vařil.

Nechtěla věřit tomu, že by byl schopný něčeho tak normálního a podřadného, jako vaření.

Když však ucítila vůni opečených brambor a masa, musela uznat, že dobrý oběd ji teď přišel vhod.

I přesto, ale nevěřícně zírala na plný talíř před sebou, než se odvážila vzít si vidličku a ochutnat. Výhružný pocit ji upozorňoval na to, že by to klidně mohlo být otrávené, ale rozhodla se ho ignorovat.

Kdyby ji chtěli zabít teď, rozhodně by to udělali pompézněji než obyčejným jedem.

Kyle si všiml toho, jak váhá a pochybovačně přežvykuje sousto v ústech, což ho donutilo myslet na to samé, jako ona.

„Není to otrávené, přísahám."

Sám se s chutí pustil do snad jediného jídla, které uměl pořádně a otevřel láhev červeného vína, které našel ve sklepě.

Nechal Emily čekat v obyváku, mezitím co se vydal co části domu, která pro ni byla zamčená.

Kromě prvotřídních vín se tam totiž nacházela nemalá tajemství, o kterých ani dívka odsouzená k smrti nesměla vědět.

Nalil do dvou skleniček a jednu podal Emily.

„Takhle to dělá vždycky?"

Vypadlo z ní najednou. Ne, že by chtěla, aby konverzace směřovala zrovna tímhle směrem, ale nemohla si pomoct.

Kyle se jen nechápavě zatvářil.

„Zamkne je ve svým domě a potom pošle tebe, abys je zabavil a potom se jich zbavil?"

Falešně se usmála. Celá tahle situace, tahle pekelná situace způsoboval, že to ona byla v nevýhodě.

Patřila do jejich hry. Do Morganovy hry a jediná úniková cesta byla, hrát ji podle jeho pravidel.

Jenže bohužel, Emily neměla ani tušení o tom, do čeho se vlastně pouští.

Nevěděla vůbec nic o jejím únosci ani o Kyleovi. A i když se snažila sebevíc, v úspěšném hledání informací byla doposud mizerná.

„Můžu tě ujistit, že máš tu čest, být tu jako první." Zašklebil se její společník a dolil si do poloprázdné sklenice.

„Měla bych samou radostí vyskočit z okna?"

„Rozhodně bys nám tím ušetřila hodně starostí."

Zazubil se a Emily se musela nadechnout, aby se na něj nevrhla a nezkusila ho uškrtit.

„Co po mně chceš? Pochybuju, že si přišel jenom proto, abys mi udělal jídlo."

„Chytrá holka."

Naser si.

Proběhlo Emily v hlavě, ale znovu se ovládla.

Všechno bylo jenom o sebekontrole.

Jestli to vydrží, dotáhne do až do konce.

„Proč si šla do Chrisovy kanceláře?"

Všimla si, že už má za sebou dvě skleničky vína a vycítila příležitost. Také ale nechápala, proč by se ožíral, když ji měl na starost.

To byl opravdu tak pitomej?

„Už jsem mu to řekla. Chtěla jsem zjistit informace."

Chtěla.

To bylo jediné, co Emily chtěla a to jediné, co se jí nedařilo.

Přivádělo ji to k šílenství. Ta myšlenka, kde teď mohla být, kdyby všechno promyslela a nevrhla by se po Morganovi jen tak.

Mohla už dávno dostat svého bratra.

„To je docela široký pojem. Jaký informace?"

Upila si ze své skleničky. Atmosféra pomalu začínala houstnout.

Bála se, aby se z něho po pár skleničkách nestál násilník, protože to by asi nepřežila.

„O tom převozu."

Kousla se do rtu, když to vyslovila. Kyle se znovu napil a postavil se ze židle. Popadl poloprázdný talíř a odnesl ho do dřezu.

„Proč tě to vůbec zajímá? To jsou novináři opravdu schopní udělat cokoliv, jen aby dostali dobrý článek?!"

Výrazně zvýšil hlas, což Emily překvapilo. Víc ji ale zaskočilo zjištění, že ví, že je to novinářka.

Ví také její pravé jméno? Ví o jejím bratrovi?

„J-jak víš, že...-" Chtěla se zeptat, ale přerušil ji.

„Proč jinak by ses zajímala o Morgana? Stačí jeden pohled na tu tvoji vystrašenou tvář a je mi jasný, že nemáš tušení, do čeho ses dostala."

To byla pravda.

„O nic z tohohle jsem se neprosila." Řekla tiše a snažila se vyhnout jeho pohledu.

Uslyšela odfrknutí a následně cítila jeho ruce, jak ji zvedají zpátky na nohy.

Stáli u sebe blíž, než bylo Emily milé, ale nemohla se od něj odtáhnout.

„Kdybych tě teď zabil, prokázal bych ti tím laskavost."

Vydechl a pustil ji.

Emily ustoupila pár kroků dozadu a zhluboka se nadechla.

„Není jedno, jestli jsem mrtvá nebo jestli jsem tady?" Zeptala se potichu.

„Nevím proč, ale zdá se mi, jako kdyby tě Chris mrtvou ani nechtěl."

Ty slova ji téměř vyrazila dech.

Nechtěl ji mrtvou? Proč?

Neznala ho ani týden a už se zdálo, že to byl ten nejkomplikovanější muž v jejím životě.

Chtěla něco říct, ale přeběhl ji.

„Christopher je pro mě jako můj vlastní bratr. Poznám, když lítá v hodně velkých sračkách a ty-"

Odmlčel se a symbolicky na ni ukázal prstem.

„Ty seš sakra velkej průser. A proto se mi líbíš."

Jeho rty se změnily do hlubokého úsměvu.

Možná to všechno říkal jenom kvůli tomu vínu.

I když Emily pochybovala, že by ho jenom dvě sklenky dokázaly skolit.

Byl střízlivý. Byl střízlivý, a buďto byl upřímný, nebo se jenom vyžíval ve své hře.

Ať už to ale bylo cokoliv, jedno bylo jasné.

Dřív či později, získá vodítko k Jasonovi a potom uteče.

A potom, potom zakusí její hru.
-----------------------------------------------------------------
Vím, že ty kapitoly přidavám extra pozdě, ale teď když je to volno, tak většinou píšu do noci...:-D:-)
Vote+Comment♡