Mr. Illegal |CZ|

Kapitola 58.

Auto zastavilo na konci ulice, kterou Emily moc dobře znala.

Znovu se nejistě podívala na Seana a poté otevřela dveře. Naposled uslyšela jeho hlas, když ji do ruky strčil papírek s adresou restaurace, kde se měli, pokud by chtěla, později toho dne sejít.

"Máme hodně o čem mluvit. Byl bych rád, kdybys přišla. Dokud máme čas."

Věděla, že tím myslel, dokud se Morgan nevrátí.

Jakmile černý Bentley odjel, Emily si oddechla.

Byla pryč pouhých patnáct minut a doufala, že si toho Anna ani nevšimla.

Emily pořád měla právo být naštvaná za Williama.

A možná i kvůli tomu se rozhodla že za Seanem půjde.

Jak sám řekl, dokud měli čas.

A pokud by byli na veřejném prostrantví, nic by se stát nemohlo, no ne? I když uplynulé události s Morganem ji celkem jasně naznačovaly opak.

Ale stejně, byla rozhodnutá. Věděla,že Sean vybral malou restauraci, daleko od centra, vzhledem k tomu, že město bylo stále poznamenané a policie neměla viníka.

Byl to někdo, kdo chtěl Morgana mrtvého. Mohl by to být Sean?

Bylo jasné, že mohl, což znamenalo, že Emily musela být nervózní.

Všechny ty chyby, které udělala, tohle mohla být jednoduše další.

A možná ta největší.

Ale pokuď byla Emily za poslední dobu v něčem dobrá, tak právě v dělání chyb.

Snažila se proklouznout do pokoje bez toho, aby si jí Anna všimla, bohužel ale potkaly se hned v chodbě. Anna se zrovna oblíkala do práce a když viděla Emily, v duchu se podivila.

"Ty nejdeš do redakce?" Chovala se jako kdyby se nic nestalo. Nechtěla se hádat.

Byla si vědoma toho, že to měla Emily říct dřív, no už jenom to,že se odhodlala vše vyklopit jen tak z vteřiny na vteřinu jí vzalo dost odvahy. "Není mi dobře, zůstanu doma."

"Seš si jistá? Chci říct, už tak seš jenom jeden krůček od vyhazovu."

Anna chtěla, aby se její kamarádka vrátila do normálního života a její neustále zavírání se v pokoji ji deprimovalo.

Na druhou stranu, chápala, že po tom všem potřebovala nějaký čas.

"Vážně si potřebuju odpočinout."

Emily si sundala bundu a pověsila ji na věšák, v ruce pevně svírala Seanův papírek a nemohla se dočkat, až Anna odejde.

"Dobře. Hlavně ať je ti líp." Blondýna popadla kabelku a nejistě se naklonila k Emily, aby jí dala pusu na tvář.

Jejich vztah byl jiný. Všechno bylo jiné.

Obě dvě se na sebe usmály, no napětí tam pořád bylo.

Když se opět ocitla sama, Emily se posadila na gauč a po chvíli se rozhodla aspoň trochu se zrelaxovat. Normální věci, které ji kdysi ulevovaly od stresu se nyní zdály jako něco výjimečného a naprosto nepodstatného.

Pustila horkou vodu a do vany vylila hydratující přípravek, který tvořil voňavou pěnu.

Postavila se před zrcadlo a pomalu se začala svlékat.

Měla ještě několik hodin, než se měla sejít se Seanem.

Čas přemýšlet a čas rozmyslet si to.

Jak tak mizela veškerá látka z jejího těla, objevovaly se modřiny,které jí připomínaly její nynější situaci.

Věděla, že už od Jasona dostala dost ran, no nikdy si nedokázala představit, že by se kvůli němu dostala až k opravdovému násilí.

Nenáviděla fakt, že to byl on, kvůli komu prošla vším, čím prošla. Jak mohla být tak zaslepená? Jak mohla být odhodlaná dostat se za ním za každou cenu?

Kdyby se teď Emily někdo zeptal, zda by to prožila celé znovu, jen aby ho našla, řekla by že ne. Znovu by na něho zapomněla a nepouštěla by se do Morganova světa.

Teď už to věděla. Pohled na její pomlácené tělo jí to ukazoval. Nestál za to.

Jenže teď tu byla. Na stopě, s Morganem v patách a se všemi vědíc její tajemství. Nemohla jen tak utéct. Kam by šla?

Morgan by si ji stejně našel.

Ne, nemohla odejít. Musela zůstat, zůstat a dotáhnout to do konce.

Skrz pootevřené okno slyšela ruch, jak lidé spěchali do práce a jak žili normální život.

Přitom ona ležela ve vaně a snažila se vyrovnat se svojí nenávistí.

Uměla bojovat, uměla být silná. Vždyť proto taky schytala facku od Morgana, proto se jí tenkrát podařilo utéct a vrátit se domů, proto byla pořád naživu.

Uměla bojovat, ale když byla sama, jako by se celý svět zhroutil.

Nechtěla být sama. Nenáviděla to.

Před Morganem měla práci, Annu a Williama, chodila ven, žila. No teď byl Will pryč, s Annou jen tak tak vydržela v místnosti a její práce?

Nechtěla si sednout za svůj stůl a dívat se na všechny ty pohledy.

Ani nevěděla, proč tenkrát za Dingleym šla.

Možná proto, že ho nechtěla zklamat, jako Jason zklamal Elizabeth, jako ona zklamala Elizabeth.

Nechtěla být dalším zklamáním. Chtěla být šťastná a úspěšná.

Ale jak je známo, ne všichni dostanou to, co chtějí.
---------------------------------------------------------
Konečně jsem se dostala k internetu a rozhodla se, že vám přidám hned dvě kapitoly :)💕
Doufám, že se vám líbily💕