Mr. Illegal |CZ|

Kapitola 24.

Dianna seděla za stolem a nepřetržitě sledovala dveře od místnosti, kam jen před pár minutami vešel její šéf.

Zatažené rolety a nervozita všech ostatních ani ji nenechávala v klidu.

Uběhly dva měsíce od doby, co ji na tenhle případ konečně pustili a od té doby neudělala snad nic jiného, než porušovala veškerá pravidla.

A i přesto, že uběhlo osm hodin od doby, kdy opět čelila Morganovi, nikdo na stanici o tom neměl ani ponětí.

Riskovala všechno, opakovala svoje staré chyby, ale neměla na výběr. Došlo to tak daleko, že přiznáním se by ztratila veškerý svůj život.

Bylo vlastně jedno, co špatného udělala. Celé město bylo zkorumpované a to jediné na čem doopravdy záleželo, bylo dostat Morgana.

Pokud půjde on, půjdou všichni. A aby se podařilo tohle, aby se mohla Dianna oprostit od svých chyb, musela udělat ještě jednu věc.

Zachránit Emily.

Nemožný úkol, na který potřebovala čas, čas a prostor.

Potřebovala, aby nikdo nezačal pokládat otázky, potřebovala, aby byla Emily neviditelná, jenže bylo jasné, že nebyla.

Někdo se zajímat bude.

William.

Možná byl pryč, ale ne na dlouho a Dianně bylo jasné, že první věc, kterou udělá, až přistane, bude, že zavolá Emily.

Byl to on, kdo potřeboval její pomoc, byl to on, kdo slíbil, že to udrží v tajnosti a potom, když mu tu složku dala, první co udělal, běžel za Emily.

Dianna nebyla ani slepá, ani pitomá.

William byl jejím prvním problémem. Proto se místo trápení rozhodla, že se toho problému pokusí zbavit.

Vyndala si z kabelky mobil a nenápadně se vytratila před budovu. Nechtěla, aby její hovor někdo slyšel, a i když Londýnská rušná ulice v centru nebyla o nic lepší, bylo to to jediné, co měla.

Našla v kontaktech Williamovo číslo a vytočila ho. V duchu se snažila naplánovat si uvolněný tón, aby zakryla veškeré starosti.

„Ahoj." Ozval se jeho hlas, když mobil konečně přestal vyzvánět. Na ústech se jí objevil úsměv, při pomyšlení, že je daleko odsud, od toho všeho zmatku.

„Ahoj Wille."

Odpověděla mu téměř radostně. Uběhla věčnost, co spolu naposled mluvili. „Všechno v pohodě?"

Na malý okamžik ztuhla, ale potom si vzpomněla, jak moc důležité to je.

„Všechno je skvělý, vlastně jsem včera mluvila s tou tvojí kamarádkou...Jakže se jmenuje? Emily?" 

Nechtěla ho takhle zmanipulovat, ale neměla na výběr.

„S Emily? Proč? Něco se stalo?"

Něco se stalo. Kdyby jen věděl, do čeho všeho se jeho kamarádka namočila, nejspíš by sedl na první letadlo a vrátil by se zpátky do Londýna.

A to bylo přesně to, čemu chtěla Dianna zabránit. Chtěla ho udržet co nejdál, bezstarostného, budujícího si svůj nový život.

„Má se dobře, všichni se máme dobře, volám, abych se dozvěděla, jak se máš ty."

Doufala, že nepozná paniku vycházející z jejího hlasu. Nikdy předtím Williamovi nelhala. Utajit informace svému šéfovi a porušit opakovaně zákon nebyl pro Diannu žádný oříšek, naopak lhát klukovi, se kterým se znala už roky, to jí způsobovalo nepříjemný pocit v žaludku.

„Upřímně, miluju Ameriku." Zasmál se William. „Včera jsem potkal úžasnýho chlápka, pomohl mi vymalovat kuchyň."

„Počkej, znamená to, že tě přijali?"

„Nastupuju za 3 měsíce."

Na jednu stranu, Dianna byla nadšená, splnilo se mu to, co chtěl a měl možnost zmizet z toho hrůzného koloběhu, který se odehrával v tomhle městě, ale hned jak jí došlo, co to znamená, veškeré nadšení se vytratilo do neznáma.

Bude to chtít říct Emily.

Cílem bylo, udržet ho co nejdál od jakéhokoliv pokusu ji zkontaktovat, zkrátka musela být doopravdy neviditelná.

Jenže jak?

„Páni, Williame gratuluju, ani nevíš, jak jsem ráda, že ti to vyšlo. Kdy se vracíš do Londýna?"

Dávno to věděla, stejně jako Emily. Týden. Jeden týden.

V žádném případě nedostane Emily od Morgana za týden.

„Musím si ještě vyřídit něco ohledně bytu, pokusím se co nejdřív, jo a abych nezapomněl, neříkej to Emily, chci jí to říct osobně, byla by zbytečně naštvaná."

„Spolehni se."  

Poté hovor skončil. Přesto ale Dianna zůstala stát venku a hleděla do prázdna.

Musí na něco přijít. William musí zůstat v New Yorku.

Znala jeho povahu dost dobře na to, aby věděla, že byl možná rozumnější, než Emily, ale pořád příliš paličatý, tak paličatý, že by bez váhání vtrhl do Morganový firmy a vyhrožoval by smrtí, jen aby dostal svoji kamarádku zpátky.

A jak tam tak stála a přemýšlela nad všemi možnými scénáři, co by se mohlo pokazit a kdo by mohl umřít, najednou jí před očima bliklo řešení. 
-----------------------------------------------------------------
Po dlouhé době je tu konečně nová kapitola :-)
1) Chci se omluvit, nepřidala jsem opravdu hodně dlouho, ale blíží se konec školního roku a vůbec jsem neměla čas, mnohdy jsem si řekla, že večer nějakou kapitolu napíšu, ale v půl desáté přes všední den se mi opravdu nechtělo, protože bych stejně napsala špatnou část:-/
2) Chci vám strašně moc poděkovat za víc jak 400votes♡♡ Woow, jsem moc ráda, že se vám tenhle příběh líbí♡♡