Mr. Illegal |CZ|

Kapitola 64.

Konverzace v autě utichla. Emily se častečně ulevilo, v hlavě ji čím dál tím více svítilo výstražné světlo.

S tím, že její bratr nebyl dobrý člověk se smířila už dávno, rozhovor s Alicii ji však upevňoval v jejích nejhorších představách.

Chtěla se alespoň na chvíli uklidnit, ale momentálně neexistovalo v jejím životě nic, co by ji potřebnou úlevu přineslo.

Možná si to vše dělala sama. Možná, někde hluboko uvnitř, každé jedno rozhodnutí, které za poslední týdny udělala nevedlo k nalezení jejího bratra, ale k vlastnímu trestu.

Možná se chtěla potrestat za svou matku. Za to, že ji její bratr nemiloval dostatečně nebo za tu nekonečnou prázdnotu, kterou cítila.

Hloupá malá holka.

Moc dobře věděla, že ve světě jejího bratra nemá místo. Tomu světu vládl Morgan a jemu podobní. Byl to svět, kde se na oběti nedívali s lítostí ale s opovržením. A čím krutější člověk byl, tím lepší hru mohl hrát.

Za poslední týdny si Emily připadala ve vlastní kůži jako vetřelec. Už ji unavovalo být jenom pouhou hračkou, obětí, klíčem k něčemu dalšímu. Myslela si, že je silná, že se dokáže s každou situací popasovat a každý problém vyřešit.

Poprvé od chvíle, kdy uviděla fotku svého bratra, pocítila touhu vytvořit si svou vlastní hru. Napsat svá vlastní pravidla nebo, alespoň správně začít hrát tu jejich.

O každém svém kroku doposud přemýšlela pouze jako o jednom dílku a s každým dalším dílkem se měla dostat blíž ke svému bratrovi.

Morgan byl na začátku nepřítel. A i přesto, že jím zůstal, posunul Emily o jeden dílek dál.

Jenže teď měla Aliciu. Svůj vlastní dílek o kterým Morgan netušil.

Jeden dílek, nebo první tah její hry?

První zastávka byla kousek za Birminghamem. Zastavily na benzínové stanici a mezitím co Emily úspěšně našla kreditní kartu a tankovala, Alicia postávala u vchodu do stanice s cigaretou v ruce a bedlivě svou řidičku pozorovala.

Snažila se přijít na to, jestli k ní byla Emily upřímná. Vypadala jako anděl, rozhodne ne jako někdo, kdo se může postavit Morganovi a všemu, co jeho organizace představuje.

Možná to byla jen přetvářka - dokonalý způsob jak zmást své protivníky.

Jason se o své setře nikdy nezmínil. Nikdy nemluvil o nikom ze své rodiny. Choval se jako kdyby nikdy žádnou rodinu neměl. Alicia pro to vždy měla pochopení, předpokládala, že mu přinesli více škody než užitku a že jeho určité rysy byly podpořeny nenávistí vůči těm, kteří mu v minulosti ublížili. Jeho rodina byla na tomto seznamu na prvním místě.

Kdyby se Emily objevila o dva měsíce dříve, pravděpodobně by ji Alicia líbala nohy. Tenkrát bydlela v jejich starém bytě a trnula strachem, co se mu stalo.

Alicia, kterou Emily poznala už po Jasonovi nechtěla nic. Jen své peníze.

A taky možná jeho velký hezký dům, kde se bude moct schovat a začít od nuly.

"Vlastní ten dům legálně?" Emily se vrátila s dvěma kelímky a jeden z nich podala Alicii.

Nabídka míru?

"Do tohohle jsem nikdy neviděla. Proč?"

"Jestli ho vlastní legálně, je velká pravděpodobnost, že o něm už někdo ví."

"Možná."

"Z toho nejsi nervózní?" Podivila se Emily.

"Pokud se někde Jason ukrývá, tak je to ve Skotsku. Věř mi. A pokud vím, tak si byl téméř stoprocentně jistý, že je tam v bezpečí. Buď tam bude nebo tam minimálně bude mít ukryté cokoliv, co způsobilo tenhle bordel."

"Myslíš, že mu něco ukradl?"

"To se ptáš ty mně? Morgan je pro mně enigma. Stín, o kterým jsem slyšela, zločinec, kterým mi bylo hrozeno, ale nikdy jsem ho potkala. Jonas se nnou svou práci neřešil. Nikdy. Jediné co vím, je to že se ho bál. A že něco strašně posral."

Emily měla zvláštní pocit. S ohledem na to, jak rychle a ochotně Alicie odjela z Londýna ji teorie o nevinné přítelkyni, která je postavená mimo veškeré nelegální aktivity neseděla.

Něco skrývá. Ostatně jako každý.

"Morgan ti neřekl, proč ho hledá?"

Ne doslova. Pomyslela si Emily. Dílek se pomalu začal rozpadat.

Jestli Alicia neví nic, Emily právě přišla o svou kartu. Jestli naopak lže a ví toho příliš, proto taky utekla, může být pro Emily zbytečným nebezpečím nebo naopak důležitým spojencem.

Jen ji musí dostat na svou stranu.

Morgan si loajalitu kupoval svým bohatstvím a udržoval násilím. Emily potřebovala jinou cestu.

A měla ještě 6 hodin na to ji vymyslet.

"Udělal jsem to, co si po mně chtěl."

Kyle čekal do půlnoci, než se rozhodl zvednout telefon a zavolat Morganovi.

"A?"

"Sean neopustil posledních přibližně 5 hodin svůj hotelový pokoj, stejně tak žádný jeho zaměstnanec."

"Předpokládám, že do Londýna nepřijel, aby pouze vysedával na hotelu."

"Ne, taky si nemyslím. Což znamená, že cokoliv co měl naplánováno přehodnotil nebo..."

Oba muži mysleli na to samé. "Nebo už to udělal."

Morgan špatně snášel situace, nad kterými neměl naprostou kontrolu. A za poslední dobu se mu jen a jen nahromadily.

"Nenech ho bez dohledu. Chci vědět o každém jeho kroku. Seth je výborný taktik, ale špatný realizátor. Dřív nebo později uklouzne a prozradí se. Nejspíš se tu zdržím. Nemám dobrý pocit z těch náhod. Nolan se rozhodne zdržovat, Seth se zničehonic objeví zpátky v Londýně. Možná by si měl znovu navštívit Dianu a ujistit se, že neudělala nějakou blbost."

Nic z toho, co slyšel se Kylovi nelíbilo. Převážně ta část s Dianou.

Zhluboka se nadechl, jelikož Sean nebyl jediný důvod, proč Morganovi volal.

"Ještě jedna věc..."

________________________________

Slíbila jsem, že příběh dokončím, takže se budu snažit pravidelně přidávat kapitoly. Zároveň se snažím udržet původní děj a styl psaní, i když si upřímně vzhledem k počtu kapitol nepamatuju každý plot twist, který jsem do děje zapracovala a předem se omlouvám, pokud v důsledku toho budou nějaké drobné nesrovnalosti.

Chtěla bych Vám především moc poděkovat za to, že i po takové době jste se ozvali s tím, že chcete příběh dočíst!

Budu ráda za Vaše reakce. Pojďme to tady znovu probudit!
-J