Mr. Illegal |CZ|

Kapitola 44.

„Tak zaprvé, měly jsme plán. Nikdy jsem nebyla tvůj mops na zavolání a za druhé, vážně je doma? Pustil ji?"

Bylo brzy ráno, když Anna chytila Diannu na cestě do práce. V ruce si nesla velký kelímek horké kávy, jelikož nebyla schopná v noci usnout.

Vlastně ani nevěděla proč. Jakoby se bála, že každou chvíli rozrazí Morgan dveře a znovu udělá Emily ze života peklo.

„Je v pořádku. Nejspíš pořád spí. Chci se vrátit do bytu a udělat jí snídani. Kdybys neignorovala moje hovory, nemusela bych tu vůbec být."

Kráčeli okolo místního parku, směrem k policejní stanici. Zbývalo tak pět minut cesty a Anna doufala, že za tu dobu dostane, to co chce.

„Mám taky svůj život. Život, který zahrnuje přítele, kterého bych z tohohle ráda vynechala. Už tak mi zabralo dost času vysvětlit, co jsem sakra tehdy dělala v tý nemocnici. Pořád tomu nerozumím Anno, on ji doopravdy pustil?"

Dianna to nepředstírala, byla doopravdy zmatená. Chování, které jí Anna popisovala jí na Christophera, kterého znala, nesedělo. Proč by ji pouštěl? Chtěl ji zabít.

Už tehdy jí bylo jasné, že Emily zbývá málo času. Už jenom samotným převozem do nemocnice znamenala pro Morgana problémy, problémy, které nechtěl řešit.

Držet ji ve svém domě? Ukrýt ji stranou? Ano. Tohle? Ne.

„Zdá se, že nějakou zvrácenou náhodou našli společný cíl. Jejího bratra."

„Jasona?"

Vyhrkla Dianna okamžitě a zastavila se v chůzi. Její blonďatá parťačka udělala to samé, i když byla výrazně víc zmatená.

„Ty o něm víš?" Věděla o něm dřív než já? Pomyslela si Anna a snažila si udržet kamennou tvář.

„Řekla mi o něm tu noc, kdy ji převezli do nemocnice. Bylo toho na ní příliš, potřebovala se někomu svěřit." Anna jenom přikývla a obě znovu pokračovaly v cestě.

„Ale co má sakra její bratr společného s Morganem?"

Proč všechno vždycky muselo být spojené s Morganem? „Kéž bych to věděla. "Emily je na tom stejně. Nebo mi znovu lže." Pokrčila hlavou Anna a usrkla si ze své kávy.

„Měla jsem tam zůstat. Měla jsem to vědět. Chtěla jsem jít za svým šéfem, Anno. Chtěla jsem Morgana udat a říct, že je Emily v nemocnici. Víš, co by to znamenalo, kdybych tam přivedla policii a ona by tam jednoduše nebyla?"

Dianna se v duchu zhrozila, jak moc rychlý spád její kariéry by v tom okamžiku bezpodmínečně začal. Díky své práci měla přístup ke všemu a možná, že nepracovala zrovna čistě, ale alespoň nebyla jedna z těch slizkých zrádců, které si Morgan uplatil.

„Pořád musíš jít za svým šéfem a všechno mu říct."

Těmito slovy Anna Diannu odtrhla od jejích myšlenek. Nevěřícně si ji přeměřila pohledem, jelikož rozhodný tón, který zdobil její hlas, se jí nelíbil.

„Chtěla si to přece udělat předtím. Mohla si to udělat předtím. Takže můžeš i teď. Musíš. Je to naše nejlepší šance."

A znovu, Anna neměla ani tušení, s čím si zahrávala. A Dianna začínala být otrávená už jenom pouze z toho, že jí to musela neustále připomínat.

„Není to naše nejlepší šance. Ten plán. Ten šílený plán byl naše poslední šance. Nechápeš to. Morgan měl Emily v nemocnici, což znamenalo víc nepříjemností. To byla poslední kapka. Chystal se jí zbavit. Vím to. Musela jsem na něco přijít a riskování mé práce, riskování toho, že se z mého šéfa vyklube další podplacená krysa, to bylo to jediné, co mi zbylo. Můj poslední plán. Ale teď, teď když je Emily doma a Morgan jí na něco doopravdy potřebuje, máme víc času a můžeme něco vymyslet. Něco co by mohlo skutečně fungovat."