Mr. Illegal |CZ|

Kapitola 63.

Byly na cestě několik hodin. Dávno byla už tma a Emily navrhla, aby tenhle úsek řídila Alisia.

Bylo vidět, že byly obě dvě ještě nervóznější než předtím, Emily rozhodně byla.

Byla to nebezpečná cesta,kterou se vydala. Dělala to znova. Zbrklé rozhodnutí, řícení se do temnoty.
Vždycky si myslela, že byla ta zodpovědná, ta bojácná, no možná taková byla v práci, ve svém normálním životě. Jakmile byla ale vhozena ven, bylo těžké posoudit,zda byla pouze odvážná nebo úplně pitomá.

Necítila se ani na jedno. Prostě dělala to, co viděla jako šanci přiblížit se k Jasonovi.

"Takže si ho jenom potkala,huh?"

Z rádia hrály písničky, díky kterým se Emily dokázala zakoukat do ubíhající krajiny a ignorovala to, co se dělo uvnitř auta. Alisiin dotaz jí z toho okamžitě vyrušil,načež se rovně posadila a zachumlala se do svého svetru. "Koho?"

Zněla rozespale, no pochybovala, že by tu mohla doopravdy usnout.

"Morgana."

To jméno. Jenom to jméno jí způsobovalo husí kůži.

"Chtěla bych vědět, jak se jen tak potkáš s mužem, který čirou náhodou loví tvého bratra."

Opravdu teď použila slovo "loví"?

Co vlastně od Jasona chtěl? Emily si uvědomila, že nejen že to nevěděla, ale ani to vědět nechtěla.

"Myslela jsem, že přes něj Jasona najdu."

Alisia se rozesmála, byl to upřímný a možná i výsměsný smích.

Jak mohla být ta holka tak pitomá? Pomyslela si a přejela do druhého pruhu, jelikož jí červená dodávka jedoucí jako vrah vytáčela.

"Neříkej mi, že si čekala, že ti ho Morgan předá na stříbrném podnose. On je ten poslední, komu můžeš ohledně Jasona věřit."

Emily se chtěla bránit, že mu nevěřila a nikdy věrit nebude, no Alisia taky nebyla na seznamu lidí, kterým by chtěla zdělovat jakékoliv jiné než nutné informace.

Během vteřiny by mě mohla zradit. Prolítlo Emily v hlavě.

"Chtěla jsem mu jenom ukrást nějaké papíry, tak kde bylo jeho jméno. Nechtěla jsem, aby mě chytil."

"Počkej, on tě chytil?"

Blondýnka měla jasný výraz ve tváři,jaktože jsi pořád naživu?

Emily se rozhodla vynechat tu část, kdy ji nechal naživu z bůh ví jakého důvodu a přesunula se rovnou do okamžiku, kdy zjistil, čí je to vlastně sestra a ušetřil ji právě proto, aby našel Jasona.

"Byla jsem perfektní návnada."

Emily si v ten moment neuvědomila, jak moc si otevřela pusu a co mohlo v Alisininé hlavě tou jednoduchou větou vypuknout.

"A pořád jsi,nemám pravdu? Jedeš najít Jasona,abys mu ho udala." Její hlas se najednou změnil, pracuje pro něj.

"Ne...Morgan nemá ponětí o tom, kam jedu. Je mimo město, kdyby to zjistil, pravděpodobně by mi udělala ze života ještě větší peklo, než je teď."

"Ty modřiny, to ti udělal on?"

Emily úplně zapomněla, že na jejím obličeji jsou stále viditelné známky o té noci, kdy ji nechal v autě.

Sakra.

"Tak nějak."

"Pokuď tě chce v Londýně, uvědomuješ si, co se stane, až zjistí, že si odjela?"

Nezjistí. Říkala si v hlavě. Nezjistí,prosim ať to nezjistí.

"Pokuď najdu Jasona a budu mít šanci promluvit s ním, je mi jedno, co bude následovat. Najít mého bratra je to jediný, co jsem od úplnýho začátku chtěla, co se stane potom,na tom nezáleží."

"Nechal tě za sebou a ty si pořád ochotná všechno riskovat?"

"Nevíš,co se mezi námi stalo."

"Ale vím, jaký on je. Narozdíl od tebe,jinak bys ho nehledala."

Emily měla dost toho, jak byl každy její krok neustále sledován a hodnocen. Chtěla,aby lidi pochopili,proč dělala to, co dělala no zároveň neměla odvahu ani dostatek důvěry někomu svěřit ten ucelený příběh.

Od začátku do konce.

"Kdybys mě prostě pustila dovnitř, mohli bychom si promluvit."

Kyle stál na prahu Emilynýho bytu a marně se snažil přesvědčit Annu, aby spolupracovala.

Málem zažila infarkt, když se jí přede dveřma objevil neznámý člověk a tvrdil, že nutně potřebuje mluvit s její kamarádkou.

Kamarádkou, která  jí vzala auto a zmizela.

"Už jsem řekla, že nemám tušení kde je."

I přesto, že Kyle její odpovědi nevěřil, Emily by se před ním ve svém vlastním bytě neschovávala, věděla, že by to bylo zbytečné.
A tak mu hlavou prolétla úplně nová myšlenka a ta už nebyla tak příjemná.

"Odjela?"

Anna se znovu zamračila. Nechápala, proč je ten cizinec tak dychtivý v nazelení Emily ale bála se, že to nesvědčí o ničem dobrém.

Využila proto momentu, kdy se zdál nepřítomný a zabraný ve svých myšlenkách a dveře mu zabouchla přímo před nosem.

Do háje Emily, co to zase vyvádíš?