Phoebe a Král

3

,,Stávejte  nevěsto."  něco zamumlám a přetočím se na bok. Rozhodně jsem neměla chuť se dneska vdávat a ještě míň se mi nechtělo z postele.

,,Já jsem říkala že máte jít spát brzo Phoebe, neposlechla jste mě."
schovám si hlavu polštářem a zasténám.

,,Musíte se připravit nebo budete vypadat jako strašidlo." ,,Stejně si mě bude muset vzít tak je to jedno." sundám si polštář z hlavy a lehnu si na záda. ,,Tu ostudu si chcete ušetřit, věřte mi." posadím se a důkladně si prohlédnu Riu. Měla krátké kaštanové vlasy končící jí ve výšce brady a velké modré oči.

,,Pojedeš semnou do království..." ,,Vašeho mažela?" dořekne za mě, když se zadrhnu. ,,Ano." ,,Ne." ,,Proč?" ,,Na rozkaz vašeho otce." samozřejme, jak jinak. Vezme mi i toho jediného člověka, který by mi mohl dělat oporu.

,,Ke komu tě dají? Nemohou tě vyhodit." zeptám se.  ,,Za prvé vyhodit mě mohou a za druhé  budu sloužit lady Celestě." ,,Celestě? Vždyť už má dvě komorné a čtyři dvorní dámy!" ,,To sice ano, ale lady Celesta, stejně jako královna, může mít dvorních dam a služebných kolik si jen usmyslí. A teď se běžte vykoupat." řkla a já se s povzdychem doplazila do koupelny.

Koupel byla příjmená a když jsem vyšla z koupelny do nosu mě udeřila vůně čerstvého pečiva a ovoce. Po mém pokoji běhli další služebné, které mi chystali šaty a nosili jídlo.  ,,Proč mám snídat zde?" zeptám se a zavážu si župan.  Jenda ze služebných se mi uklonila a promluvila. ,,Jeho výsost král Sebastian I. bude snídat s vaší rodinou a je tradice že ženich  nesmí vidět něvěstu v den svatby."  ,,Děkuju ti..." ,,Claris vaše vísosti." ,,Děkuji ti Claris." blondýnka se usmála a vyběhla ven z me komnaty. Já se posadila za stůl a pustila se do jídla. Moc jsem toho, ale nesnědla. Žaludek jsem měla jako na vodě a motala se mi hlavu.

,,To je jen nerovozita."  ujišťovala mě Ria, když jsem se sesunula na podlahu po zamotnaní hlavy. Zvedla jsem  k ní oči. ,,Stávjete Phoebe ať z vás můžeme udělat tu nekrasnější ze všech."  s naříkáním  jsem se zvedla. 

Ria, Clarisa a dlaší dvě služebné mi pomohli do svatebních šatů. Původně jsem chtěla drdol, ale nakonec to ale skončilo  rozpuštěnými vlasy, do kterých jsem měla zasunutý diadem.  Slušelo mi to, to jsem musela uznat i já. Holky se usmívali, když si mě prohlíželi. Z ničeho nic se jedna komorná otočila k Rie a něco jí  zašeptala, ta okamžitě zesmutnila a znovu si mě prohlédla. ,,Jste bledá Phoebe, je vám dobře?" koutkem oka zelétnu k šperkům na stole než se na ni znovu podívám. ,,Dejte mi ty šperky ať už je  tohle za mnou." Claris ke mě přispěchala a začala mi zapínat zlatý náhrdelník, náušnice a  náramek, všechno to k sobě ladilo. Každý šperk obsahoval minimálně jeden modrý kámen.  Posadím se na sedačku a opřu si hlavu o ruku.

Dveře se otevřeli a dovnitř vešla Haesin, Sophia a Celesta. Sophia si vedle me sedla. ,,Tak jak se cítíš nevěsto?" zeptá se mě a svým zvonivím smíchem se zasmála.  ,,Mizerně." odpovím upřímě. ,,To bude v pořádku, jistě zazáříš." ,,O to my nejde." zachraptím a zavřu oči třeštila mi hlava. ,,Ja vím." ,,Víte že tohle je můj poslední den že?" pohlédnu na každého z nich a pak se zahledím na moje ruce.

,,Všichni odejděte." rozkáže Celesta. Nikdo se ji nedovolil odporovat  a všichni odešli. Celesta si klekla předemě a chytla mě za ruce.  ,,Vím že je to pro tebe těžké a taky vím, že by si tu radši měla matku než mě." ,,To máte pravdu." řeknu. ,,Chci aby si věděla, že tvá matka a otec nikdy nebyli zamilovaní, ale byli ti nejlepší přátelé ochotní si na vzájem pomoct a mít respekt a úctu k tomu druhému.  Snaž se v nomém kapitole tvého života docílit alespoň tohodle. Abys měla život alespoň trochu hezký. A taky chci aby si věděla,  že i přest to, že si myslíš, že se snažím nahradit tvojí matku a tveho otce nemiluju, mám tě ráda, chci aby si měla hezký život a kdyby si něco potřebovala mohla za mnou vždycky přijít."

,,Proč mi to všechno říkáš?" ,,Protože miluji tvého otce a miluji ty lidi, kteří jsou pro něj důležitý." ,,Nejsem pro něj důležitá." řeknu porpavdě a zvednu se. Celesta následuje mého příkladu, teď jsme byli ve stejne výšce.

,,Phoebe ty si pro něj velmi důlžitá ty a tvoje sestry jste pro něj všechno." ,,A proto nás rozprodal jako ovce na trhnu!" vyjeknu. ,,Kdyby tehdy tu smlouvu nepodepsal tohle království by už neexistovalo." rozpřáhne  ruce.  ,,A co Sophí? Hmm?" Celesta sklopila zrak. ,,Nevěřila by si mi." ,,Co bych ti nevěřila?"  ,, Že tohodle muže jí vybrala tvoje matka. Matka prince Eriena byla  její dlouholetá přítelkyně. Chtěla pro Sophí jen to nejlepší, když to nemohla zajistit tobě."  podívala jsem se  do  čokoládovích očí své nevlastní matka a s údivem zjistila že jí to věřím.

,,Věřím ti, Celesto."  ,,Opravdu?"
,,Ano, taky jsem překvapená." ,,Jsem ráda že mi věříš, ale teď dost chmurných myšlenek, dneska se vdáváš ať už s kýmkoliv vdáváš se." řekla rozradostněně. Aspoň někdo má z mé svatby radost.

,,Ty už si jendou byla vdaná že?" zeptám se potichu. Zarazí se. ,,Ano byla. " ,,Jaké to je?" ,,Pro každou jiné, ale když procházíš ulučkou k oltář, každá je nervozdní ze spoustu to opadne a jsou šťastné že straví zbytek života s mužem, kterého si vybrali. Já si Joshe nevybrala. Josh byl kapitán kralovské  stráže a můj otec byl bohatý. Slovo dalo slovo a my jsme se vzali měla jsme ho opravdu ráda, ale do tvého otce jsme byla blázen. Já, když jsem došla k Joshovi byla strašně nervózní a málem jsem se tam skácela, ale to se ti nestane,  slibuji." ,,Díky Celesto." pomohlo mi to. Bylo to jako bych mluvila znovu s matkou, jako bych byla v bublině  klidu. 

Dveře se rozrazili a já se zamračila. Bylo totu jak  na tržisti. Furt jsem někdlo lezl. Byla to Haesin. ,,Už odjel král Sebastian se svým doprovodem do kostela. Už je čas." zrychlil se mi dech.    Spohí se ke mě prodrala a objala mě. ,,Zvládneme to." uslyším Celesty hlas než zavřu oči a užiju si obětí své sestry.

Přeji hezkou neděli. Užíte si kapitolu! Dávejte ☆ a pište komentáře ❤️