Phoebe a Král

35

Stála jsem se založenýma rukama na hrudi uprostřed vojenského stanu a sledovala jsem vládce mocných království jak se dohadují čí je jaká vina. Jako malý kluci. A já se rozčilovala nad lordama, když jejich pánové jsou úplné stejní.

Každou chvíli jsem čekala až jeden z nich tasí meč a vrhnou se po sobě. Erien a můj manžel se do toho tolik nezapojovali dokud nepadlo moje a Sophiino jméno. Jestli do teď neměla Sophia nějaký důkaz že jí Erien miluje teď ho dostala.

Skrčím se, když mi nad hlavou proletí pohár a roztříští se o zem za mnou. Vyměním si naštvaný pohled se svou sestrou a pak pohlédnu na Davidu. Ušklíbl se. ,,Srovnala si lordy srovnáš si i je." zavolal na mě v tom obřím hluku. Pevně zavřu oči, jestli jsou venku vojáci a všechno tohle poslouchají... mají to rozhodně lepší než nějaké představení v divadle.

Vytáhnu z boty nůž a postavím se. Chvíli ještě zvažuji jestli je to doopravdy nutné a pak hodím dýku, která se zabodne do prostřed stolu. V tu chvíli všichni zmlki.

,,Není teď jendo čí je co vina? Důležité je co teď s tím uděláme." ,,No vy nic. Jste žena." oznámí mi Walerin. ,,No tak to pozor, takhle s mojí ženou mluvit nebudete." varuje ho můj muž, který nasadil masku krutého krále, pod kterou ho všichni znali.

,,A tohle dělá poslušná manžela? Vytvoří si za vašemi zády králi armádu a jedná jako utržená ze řetězu?" sebere odvahu Král Erik. Sebastianovi nebezpečně blýsklo v očí. ,,Ještě slovo a nedělá mi problém přeskočit ten stůl a vymlátit z vás duši." řekne chladným hlasem.. Tadá a ten romantický a něžný muž je pryč a nahradil ho chladný a krutý král.

,,Nevyhrožujte." Zavrčí zpátky král Erik. ,,Nechte mojí sestru na pokoji. Buďte rádi že vás zachránila." zastane se mě sestra. ,,Vy mlčte princezno." král Werien po Sophie hodil hnusný pohled. Nakonec to je Erien kdo králi Mardilenu vrazí jednu do zubů. Než se vzpamatuji Sebastian už drží dýku u krku svému spojenci, který teď leží na zemi a sápe se po vzduchu. Erien kleček na Werienovi a chystal se ho znovu praštit.

,,To by snad stačilo." řekne Oliver. Můj budoucí švagr se podíval na mého muže, ale nakonec se oba zvednou a vrátí se na svá místa.

,,Souhlasím s královnou, naše hádka nám nepomůže. Obě velitelky mají očividně v tomto oboru dobré vzdělání. Všichni jste viděli jak bojují vedou armádu a jak dokáží dostat informace z vězňů. Navrhuji královnu jako velitelku další armády jejíž pomoc potřebujeme. Ne jako královnu, manželku krále Sebastiana nebo jako ženu. Ale jako velitelku." Oliver skloní hlavu ve známce uctivého gesta. ,,Děkuji za to že jste přijela a zachránila nás." slovo zachránila schválně zdůraznil. Přikývnu ve známce díku.

,,Takže, má někdo z vás nějaký návrh, jak nás z toho dostat nějakou strategii co bychom měli udělat?" zeptá se král Samuell. ,,Získat další část těchto planin pro sebe. A pomalu, ale jistě se dostat až k pevnosti a pak tvrdě zaútočit." byl to rozumný plán jenže by nás taky mohl vysílit a taky jsem svou myšlenku nakonec na hlas vyslovila. Velitelé si vymění pohledy, ale nakonec mi dají za pravdu.

,,Vytvořme menší skupinku vojáků, která se dostane do pevnosti a udělá tam dostatečný chaos abychom mi mohli zaútočit tak tvrdě a rychle, že už se z  toho nikdo nevzpamatuje." řekne můj manžel, který teď svým vystupováním i oblekem vypadal tak k čemu se narodil. Krutý král a generál války. Muž, který byl stvořen pro válku a trůn. Bylo těžké teď v něm vidět toho milujícího a něžného muže a otce.

Nikdo po tomto návrhu nic nenamítal. Buď se báli nebo souhlasili. Tak či onak nikdo nic neřekl.

,,Kolika členná skupinka by to měla být?"  položí otázku Erien. ,,Šesti." odpoví Sebastian. Za každého jeden. ,,Thomasi." podívá se na svého bratra. ,,Bude mi ctí můj pane." řekne a skloní hlavu. Tenhle ten jejich vztah na oko byl taky divný. Podívám se na Alexe. Skloní hlavu. ,,Alex je velmi dobrý a schopný voják. Jeden z nejlepších v mích řadách. Navíc mu věřím." prohlásím. A tak to šlo dál, každý řek jedno jméno jednoho vojáka, kterého pošle na tuhle misi.