Phoebe a Král

18

Oslava mích narozenin trvala dlouho do noci. Lidé postupně odcházli až jsem  ve velkém sálu zůstala jen já a Sebastian.

,,Phoebe?" ,,Hmmm?" otrhnu oči do knihy, kterou jsem dostala od otce a Celesty. Chtěla jsem si jí prohlédnout. ,,Půjdeme?" rozhlednu se po prázdném sálu. ,,Asi ano." odložím knihu na kupy dárků, které jsem dostala od dvořanů, kteří se snažili zalíbit buď mě nebo Sebastianovi. Chytl mě za ruku. ,,Ráno pošlu sluhu pro tvé věci." ,,Dobře."

Procházeli jsme se loudavým krokem po paláci. Šli jsme déle než bylo nutné. Užívala jsem si jeho přítomnost, až moc. A už vůbec se mi nelíbil můj pocit nespokojenosti, když pustil mou ruku  u dveří do manželského pokoje.

,,Nechceš na chvíli dovnitř?" zeptám se ho nervózně. ,,Proč ne." souhlasí. Sebastian se posadil na postel a já před zrcadlo. Začala jsem si sundavat šperky a pak boty. Když jsem byla hotová posadila jsem se vedle Sebastiana.

,,Užila sis aspoň trochu dnešek? Vím že tyhle oslavy nejsou nic moc, ale snažil jsem se aby ti tam bylo alespoň trochu příjemně." ,,Dalo se to vydržet." řeknu pobaveně. Zamračil se. ,,Děkuji ti můj králi." nepříjde vám že pořád někomu děkuji?? Položím mu svou ruku na tu jeho. Propletl si smou rukou prsty.

,,Ublížil jsem ti Phoebe několikrát. Vím, že to nemáš jednoduché, byla si odtržená od rodiny a přátel. Nucena žít podle jiných pravidel. Stala ses královnout a mou ženou, musela si přijmout novou rodinu a vklouznout do role královny bez problému. Ani jedno z toho jsem ti moc neulehčil. Omlouvám se ti. Zvládla si perfektně." do očí se mi drali slzy. Bylo to tak krásné a dojemné.

,,Mám tě rád, ne nemám tě rád.... asi tě miluju a nedovolím nikomu, aby ti ublížil. To ti slibuji. Budu tě chránit a pokud jednou se mi rozhodneš věřit a budeš semnout chtít mít děti, tak i je. Nezradím tě, má drahá Phoebe." na chvíli se odmlčel za celou dobu se na mě nepodíval, ale já z jeho hlasů vyčetla že říká prvadu, slyšela jsem v jeho hlase lásku.

,,Phoebe, já....." nedořekl to. Nebo spíš jsem ho nenechala. Přitiskla jsem své rty na ty jeho. Chvíli byl překvapený, já teda taky, ale hned jak se probral začal spolupracovat. Byli to dravé polibky, plné lásky a nalehávosti.

,,Proboha Phoebe." zachraptěl a začal putovat svýma rukama po mém těle, dokud nenašel zip a šaty nerozepl. Sklouzli ze  mě, teď jsem před ním byla jen ve spodním prádle. Polibky přesunul z mích rtů na bradu a postupně se posouval na můj krk, kde našel mé  nejcitlivější místo. Unikl mi vzdech.
. Začal na tom místě sát a lehce ho olízl pak pokračoval dál na můj hrudník 

Nelíbilo se mi že jsem slečená a on ne. Rychle jsem mu začala sundavat košili, kabátec už někde nevím kde schodil stejně jako kurunu.

Přesunula jsem se mu na klín a přejela jsem rukou po jeho vypracovaném těle. Líbilo se mi co vidím a jemu očividně také. Znovu  spojím naše rty a rukama mu zajedu do vlasů. Chvíli se jen líbáme, užívám si jak mě rukama zkoumá a jak já si mohu hrá s jeho vlasy. Pak mě položil doprostřed postele. Rozepla jsem mu kalhoty a on je někam skopal. 

,,Jsi si jistá?" ,,Jsem." ,,Phoebe vážně.." ,,Bastiane zmlkni." syknu a začnu ho líbat na krku. Vydal přidušené zavrčení.  Jedním pro mě neznámí  pohybem mi svlékl poslední část oblečení a vedení převzal on.

Co se dělo dál si dokážete domyslet samy no ne? Jisté je, že nás musel slyšet celý palác, jestli ne tak jsou vážně hluší.

                                        ●●●

Zakňourám a přetočím se na bok. Ucítím jak se kolem mého pasu ovinuly dvě silné paže.  Otevřu oči a střetnu se s poměnkově modrýma očima. ,,Vy mě pozorujete, když spím králi?"  ,,Nemohu pozorovat svou ženu?" ,,Hmmm to asi můžete." zapředu nevině. Usmál se naklonil se ke mě  a políbil mě.  Usměju se do polibku. ,,Dobré ráno drahá." zašeptal když se odtáhl. ,,Dobré ráno i tobě drahý." lehl si vedle mě a já se k němu přitulila.

Z ničeho nic se otevřeli dveře. Sebastian jednou rukou prudce vytáhl deku aby mě zakryl, protože mi sklouzla a pak se přezemě sám ještě naklonil, takže na mě nebylo vůbec vidět. Zato já měla skvělí výhled na jeho  vypracovanou hruď. 

,,Já jsem klepal, několikrát." podle hlasu jsem poznala Davida. Nemusela jsem ani Bastiana vidět, abych věděla že je rudý vzteky, protože nás vyrušil.  Nadzvedla jsem se a věnovala jsem svému králi polibek na klíční kost a pak několik dalších po jeho hrudi a na krku. Sebastian zatl ruce do přikrývek.  ,,Co.." na prázdno polkl. ,,Co je tak důležitého." ,,Podává se snídaně." ,,No a?" ,,Je potřeba, aby jste se tam oba ukázali." unikl mi tichy povzdych a vrátila jsem hlavu na polštář.  ,,Fajn, teď běž." ,,Jak si  přejete."  nemusela jsem ho vidět a jistě jsem věděla, že se usmívá. Pak jsem slyšela jak se dveře zaklaply.

Sebastian se na mě podíval. ,,Tak má milá tohle si odpykáš." přitiskl rty na ty mé, ale já jsem rychle uhla, tím jsem polibek přerušila a posadila jsem se na kraj postele. ,,Hej!" ušklíbnu se. ,,Zales si pod tu deku, než někdo otevře ty zpropadené dveře a uvidí tě." otočím se na něj s úšklebek stále na tváři. ,,A vám by to vadilo milosti?"  v očích se mu blísklo, to mi stačilo jako souhlas. Místo, abych si zalezla pod deku došla jsem ke skříňi a otevřela jsem jí. Už dávno jsem si všimla, že ve skříni je pánské oblečení. Vytáhla jsem si tedy černý župan a oblékla jsem si ho. Pak jsem došla ke dveřím a vykoukla ven. Stál tam voják.

,,Ať za mnou přijde Rianell i smými šaty." voják na mě vyvalil oči, když zjistil co mám na sobě. ,,Jak ... jak si přejete královno." zakoktá a je ten tam. Zavřu dveře, okolo pasu ucítím dvě silné paže a polibek na spánku. 

,,Lituješ toho?" zeptá se. Otočím se k němu, stále byl nahý. ,,Ne." řeknu. Byla to pravda nelitovala jsem toho. A i když se možná budem hádat a nenávidět nikdy toho litovat nebudu, a taky jsem mu to řekla.  Usmál se a chtěl si znovu přivlastnit mé rty.

,,Za chvíli je tady Rianell, měl by ses obléct, aby si mohl odejít." zanaříkal, ale pak se odemě odtáhl a vydal se hledat své oblečení. Ve chvíli kdy se dooblék do místnosti vešla Rianell. Uklonila se a počkala než Sebastian odejde.

Pak se na mě usmála. ,,Tak co výsosti jaká byla noc? Je dobrý v posteli?" ,,Rianell!" vykřiknu a pak se dáme obě do smíchu.

Ahojky, jsem tu zase😅😅😅🤗