Wattpad? Wattpad.

Part 31

„Počkej." Přijde ke mně a rukou si nahýbá můj obličej. Já ho uškrtím.

„Ty jsi něco měla na krku? Já nic nevidím." Uchechtne se.

„Díky." Všechno to zapudruju a už se maluju normálně. Aspoň něco se mi podařilo.

***

„Můžu ti dát aspoň pusu pro štěstí?" zašeptá u mého ucha a já nadskočím leknutím.

„Ne." Popojdu krok od něj, který si on zase hned ke mně dojde. Super.

Právě čekáme, až nás začnou posílat na podium. Cesta sem trvala asi jen deset minut, takže to musí být kousek od hotelu.

Už se nemůžu dočkat, až uvidím ty lidi, kolik jich tu je a taky, až každého obejmu.

„Chloe?" slyším Annu. No super, ta tady chyběla.

„Ahoj, promiň. Já vůbec snídani nestíhala." Objímám ji, zatímco ona sleduje jen Harryho.

„Já jsem tady." Připadám si trapně, když se musím připomínat.

„Jo, vím. Tak co, jsi nervózní?"

„Jako nikdy." Šeptnu.

„Za pět minut jdeme na stage. Tam budeme zhruba dvacet minut a pak půjdeme každá před svojí stěnu, to víš?"

„Teď už jo. Díky."

***

Stage. Nikdy mi nebylo více trapně, než, když jsem tam seděla, rudla a odpovídala na otázky. Byla jsem spíš hodně nervózní, než abych si připadala trapně, ale ono se to všechno skloubilo a vznikl z toho divný pocit. Nikdy jsem ho nezažila.

Je tam strašně moc lidí, nevím, jak to zvládnu, ale musím rychle, protože do pěti minut musím být u svojí stěny. To je vlastně jen plátno s logem Wattpadu a každá autorka má svoje.

„Chloe, už jdeme!" slyším, jak na mě někdo, koho vůbec neznám, volá. Super.

Jen si všímám Harryho povzbudivého pohledu a toho, jak mi posílá vzdušnou pusu. Nadhodím úsměv a následuji nějakého pána z ochranky.

Během chvilky stojím před svojí stěnou a pozoruji ten zástup lidí. Panebože, to je neskutečné! Jak se mi tohle povedlo?

„Ahoj, ježiši já tě vidím. Strašně moc tě mám ráda! Nikdy nepřestávej psát." První holčina, které může být tak šestnáct let, je ubrečená a objímá mě. Tohle je strašně moc milé!

„Ahoj, děkuju moc. Jak se máš?" odpovídám jí.

„Blázníš? Ty se mě ptáš jak se mám?"

„Ano."

„Teď, skvěle. Můžeme se vyfotit?"

„Samozřejmě." Vytáhne mobil a zapne přední kameru, vyfotíme se jako selfie a pak nás fotograf, který je přidělen ke mně, vyfotí. Všechny fotky budou tak kvalitní a pak je zveřejní na oficiálním facebooku Wattpadu. Super nápad!

„Pořád nevěřím, že tě vidím." Její úsměv nemizí z tváře a myslím, že tam ještě dlouho bude.

„Můžu poprosit, ještě podpis? Pro Emmu." Beru si do ruky lihovku a svojí podpisovku, které jsou na menším stolku vedle stěny.

Napíšu na to Pro Emmu, s láskou Chloe Nilsen a srdíčko.

„Děkuju moc!" naposledy mě objímá a je řada na dalších.

***

Moje ruce jsou plné dárkových tašek, lístečků se jmény na twitteru a jsem celá hotová a to ještě není konec dne. Skončila pouze část s fanoušky, ale musím jít se všemi ostatními na slavnostní ukončení, no spíše, co jsem pochopila, to bude něco jako večírek.