„Jo, přesně tak."
„Jak to, že jsi jí nic neudělal?"
„Existuje věc, říká se jí make-up, ale tu já fakt doma nemám." Uchechtnu se a následuji všechny ostatní, už i s Chloe.
Všichni se přesunujeme do autobusu a během půl hodiny vyjíždíme.
Cesta začala obrovskou diskuzí, nejdřív, co Chloe a El, pak jak budeme na stage, tím se myslí, kdo jde první k Lou, jestli jsou potřeby úpravy oblečení, bot nebo vlasy. Já jsem skončil s Chloe na klíně, protože usnula a ve spánku je fakt děsně roztomilá.
V Birminghamu už by měli být kluci z kapely a další lidi, tak snad jim všem Chloe stihnu představit.
***
„Je tady strašně moc lidí." První věta roztomile rozespalé Chloe. Mezitím, co Chloe spala, se nám El docela rozpovídala a zdá se být v pohodě.
„Neboj se, všude budeš mít povolení vstupu, takže budeš pořád u ochranky." Políbil jsem jí do vlasů a pažemi si ji stáhl na klín.
„Teď ne, jsou tu ostatní." Snažila se mi říct, ale já jsem si jí okamžitě vtáhl ke svým rtům a nechtěl pustit.
„Neboj, Chloe. Tohle je u nás normální." Uchechtl se Niall.
Jen jsme se na něj oba podívali a pak dál sledovali ty davy lidí, co byly za okny autobusu.
Během pár minut jsme vystoupili všichni z autobusu a prošli do backstage. Už teď nás zachytilo pár foťáků a já se bál o Chloe.
Teda o můj krk.
A v tom případě se bála i ona, no to je jedno.
Celou cestu jsem ji pevně držel za ruku a pustil jí, až když si mě Lou ukradla na zamaskování toho veledíla.
POHLED CHLOE:
Hned po tom, co Harry musel se všemi ostatními odejít, aby je přelíčili, jsme se s El s našimi visačkami na krku vydaly do VIP sekce. Přesněji k podiu, kde budou kluci už za hodinu vystupovat, momentálně je tam Ed Sheeran, který právě začal.
Vidět, jak jeden člověk s jednou kytarou a mikrofonem rozpohybuje tolik lidí, je neskutečné.
Jeho výstup byl naprosto dokonalý. Obě dvě jsme zpívaly spolu s ním a blbly jsme v zákulisí.
Pořád zbývalo asi deset minut, než by měli jít kluci na stage, ale jejich kapela už si připravovala nástroje.
Poznala jsem Joshe a Martina.
„Chloe, támhle na tebe někdo volá." Upozornila mě ségra, když já jsem pořád pozorovalaprázdné podium.
„Jo?" otočila jsem se a kousek od nás, v první řadě, těsně za zábranymi byla jedna holčina, co na nás mávala a když jsem se na ní otočila, začala se usmívat a mávat ještě víc.
„Myslíš, že tam můžu?" optala jsem se jí. Bylo to vlastně pod podium, kam nikdo jiný, než ochranka a my s VIP visačkou nemohl.
Jen jsme na sebe hodily naše pohledy a já se vydala k té holčině.
„Ahoj, panebože. To jsi ty. Čtu tvé úžasně příběhy a teď to s Harrym." Sakra?
„Ahoj. Děkuju moc." Proč měla slzy v očích? Neměla by je mít, když by potkala kluky?
„Můžu se s tebou vyfotit?"
„Jasně." Vzala jsem si její telefon do ruky, natáhla jí před nás a vyfotila nás na přední kameru. Vrátila jsem jí telefon a pevně jí obejmula.
ČTEŠ
Wattpad? Wattpad.
Fanfiction"Chtěla bys aby si to někdy Harry četl?" "Proč se ptáš?" "Zajímá mě to." "Ne! Panebože, asi bych se propadla studem do země." *** "Harry by jí neudělal cucflek na krku." "Proč?" "Harry by jí udělal minimálně dva." "A to víš z jakého fanouškovského...