Wattpad? Wattpad.

Part 30

„Jo, sakra líbíš se mi, ale nemuseli jsme dělat tolik aktivit na jednou a ani si je nezapamatovat. Myslíš, že bych ti dovolila dělat tyhle věci, když bych k tobě nic necítila? To bych ti povolila jen držet mě za ruku."

„Konečně sis to přiznala." Uchechtne se. Jo, super.

„Nic si nepamatuju." Povzdechnu si do polštáře.

„Myslím, že když bych ti to převyprávěl, asi bys nebyla moc šťastná. Ale jedno ti řeknu, jsi rozhodně lepší, než holky, co měli desítky kluků." Tak bez téhle informace bych nemohla žít.

„Díky." Řeknu s ironií.

„Snídani přivezou do deseti minut." Oznámí mi, a jeho tělo se ocitne na posteli.

„Co?" točím se obličejem k němu a koukám na něj. Jak?

„Objednal jsem ji." Jasně, to by mi vůbec nedošlo, že jo.

„Dobře." Posadím se vedle něj.

„Asi bych se měla obléknout." Povzdechnu si a protřu si znovu oči.

„Ani nemusíš." Uchechtne se a jeho oči skenují moji tvář.

„Přestaň." Šťouchnu ho do hrudi a uchechtnu se.

„No co. Jsi krásná."

„Nemysli si, že to, co se stalo, mě nějak ovlivní, v tom, abych se nečervenala, nebo jsi měl právo ke mně takhle mluvit." Říkám mu, zatímco se snažím postavit z postele.

„Víš, myslel jsem si, že mě budeš chtít přímo zabít, a ne že mě necháš užít si takhle pohodový ráno." Ušklíbne se.

„A ven." Začnu se smát.

„Chloe, ty jsi naprosto šílená, víš to?"

„A taky se oblíkni. Hned." Sjedu ho omylem celého svým pohledem, zastavím se u jeho obličeje, kde je jen vítězný úsměv.

„Líbí se ti, co vidíš?"

„Otoč se." Neodpovídám na jeho otázku.

„Viděl jsem tě."

„I já tebe, ale prostě se otoč, nebo běž pryč."

„Aby ti to neublížilo." Rejpne si do mě a udělá, že si jako dá ruce přes oči. Okamžitě se nahýbám ke svému, ještě nevybalenému kufru a lovím z něj spodní prádlo.

Stále pod peřinou na sebe navlékám tanga, a jakmile si přiložím podprsenku na prsa, upouštím peřinu na zem. Sakra.

„Máš fakt luxusní zadek."

„Harry!" Jasně, jako naschvál mi to nejde zapnout.

„Sakra." Spíš zašeptám.

„Copak? Potřebuješ pomoct?" ani ho nevidím, ale dost dobře si dokážu představit jeho výraz.

„Nejde to." Povzdechnu si.

Během pár vteřin stojí těsně za mnou. Převezme ode mě oba konce podprsenky a spojí je.

„Děkuju." Vydechnu.

Jeho ruce mě uchytí okolo boků a přitáhne si mě k sobě ještě blíž. Jeho dech se line po mém krku, kde zanechá pár polibků.

„Harry, přestaň prosím." Snažím se od něj dostat.

„Harry." Upozorním ho znovu.

„Jsi jako čokoláda, kterou nemůžu sníst." Zašeptá u mého ucha a odstoupí.

„To jsou moje slova." Otočím se k němu čelem.

„A taky je strašně ráda píšeš." Sakra. Proč to četl?

„Někdy bych si přála, abys nic z mých sraček nečetl." Zašeptám, a pořád hypnotizuji jeho oči nebo rty.

„Chtěla bys je chutnat? A možná si to zapamatovat?" pronese jakoby nic s úsměvem na rtech, o těch, o kterých se mi jen zdá. Jen párkrát se naše rty setkaly, ale nebylo to určitě tak vážné, jako včera, nebo jako by to mohlo být teď.

Nadechuji se, že něco řeknu, co by konečně stálo za to. Nějak bych se překonala, ale u dveří se ozve klepání. Snídaně.

Vidím, jak protáčí oči a jde ke dveřím, kde převezme mini vozíček s jídlem, během chvíle je zase zpět, ale už sedí na posteli. Mimochodem, pořád má jen boxerky a vůbec mi to tím neulehčuje.

Se zkaženou náladou, protože blbá snídaně, se ohýbám ke kufru, kde si vezmu halenku a kraťasy. Rychle to na sebe navlíknu a usedám vedle něj.

„Abych nezapomněl." Podá mi do ruky tabletku a sklenici vody.

„Díky." Rychle to zapiju a už se natahuji po croissantu.

„Stejně, je pořád vidět tohle." Ukážu na svůj krk. To za uchem není skoro vidět, ale uprostřed, to je katastrofa.

„Proč bys prostě nemohla mít přítele? Co je do toho tvým čtenářům?"

„Tady nejde o tohle, ale o to, že to je vcelku neslušné, navíc včera jsem nic neměla a najednou."

„Chloe, moc to řešíš. Napatlej si na to nějaký make-upový srajdy a nebude to vidět, naše vizážistka to taky tak dělá."

„Jasně. Pokusím se." Popadnu ze sklenice s vodou kostku ledu a přiložím si ji na ten prostřední cucák.

„Co děláš?"

„Mělo by to pomoct."

„No to jsem zvědavej." Uchechtne se a jí dál.

„V jedenáct musím být dole, do té doby mám čas, abych se toho aspoň trochu zbavila."

„Budu tam taky."

„Jasně, a pak odejdeš na hotel celý otrhaný a zničený, protože tě sežerou."

„Kde máš vůbec hotel?" doplním.

„Ne, jen to budu pozorovat ze zákulisí. A vlastně nikde, no tady?"

„Tady? Neříkej mi, že nemáš žádnej hotel. Kde máš kufry?"

„Na recepci." To si dělá srandu? Zabiju ho.

„To nemyslíš vážně."

„Zjistil jsem, že tvoje postel je velice pohodlná, takže si ji určitě budu moct vypůjčit na následujících pár dní."

„Ani náhodou."

„Ale Chloe, co mám podle tebe dělat?"

„Jestli chceš být tady, tak budeš spát na zemi." Uchechtnu se.

„No to ne."

„Vana je taky pohodlná." Vypláznu na něj jazyk a vstávám k zrcadlu.

„A to jsem si chtěla udělat vyčesaný culík, ach jo." Povzdechnu si před zrcadlem, když zkoumám jeho včerejší dílo.

„Aspoň máš památku."

„Stačil by mi přívěšek na klíče."

„Jasně."

Odendávám kousek ledu z cucáku, no nic moc. Nějak to teda nepomohlo. Super.

Do ruky beru svoji houbičku na make-up a pomocí několika vrstev krycího korektoru se to snažím zakrýt.

„Harry?" zakřičím z koupelny.

„Ano krásko?"

„Nech si ty kecy a řekni, jestli to je hodně vidět?"

______________

Jedu jako drak s novými díly!

Děkuju za vaše úžasné komentáře a zprávy! Mám vždy krásný den! ♥ Děkuju moc!

Maky xxx