Wattpad? Wattpad.

Part 54

Divné, že celý včerejšek se vůbec neozval a najednou mě bude další ráno kazit svými hovory.

Okay tohle byl už šestý hovor, který jsem típla nebo úplně ignorovala.

Nová hlasová zpráva:

„Chloe? Nevím, co to mělo včera znamenat, pevně věřím, že už sis vše rozmyslela a nebudeš mi tvrdit, že tohle je konec. Za pět minut jsem u tebe a doufám, že si budeme moc promluvit."

„Sakra!" odložila jsem telefon a rychle došla k El do pokoje.

„El, já mám trochu problém, musíš jít dolů a tvrdit, že nejsem doma."

„Co se zase děje?"

„Harry tady bude do pěti minut."

„Bože vždyť je jasný, že mi to neuvěří."

„Nemůžu s ním mluvit, prosím."

„Okay, sakra to už je tady? Musel jet jako blázen." Reaguje na zvonek.

Sama jsem si hlasitě povzdechla a šla na chodbu nad schody, abych je mohla poslouchat.

„Um ahoj Harry? Něco potřebuješ?"

„No čau, jo chci mluvit s Chloe, můžu dovnitř?"

„Ne, ona totiž no není doma." Její tón hlasu nenasvědčoval pravdě. Sakra. To nedopadne dobře.

„Jasně a kde by byla?" jen se uchechtl.

„Jela na chatu s rodiči."

„Jo, na tu jsme měli jet všichni, ale až za pár dní, takže s dovolením."

„Ne." Je pozdě sakra. Okamžitě jsem se zabouchla v pokoji a lehla si do postele s hlavou pod peřinou.

Během chvilky slyším klepání na dveře. Proč jsem se nezamkla na záchodě či v koupelně?

Nečeká na odpověď a prostě mi vejde dovnitř do pokoje. Slyším jen povzdechnutí, asi když mě zpozoroval, jak ležím schovaná pod peřinou jako malá holka, která hraje na schovávanou, ale tohle není hra ale realita.

„No tak princezno." Cítím, jak se matrace trochu prohnula. To není vůbec dobrý. Absolutně netuším, co mu mám říct.

„Harry, nechci s tebou mluvit." Pořád jsem si přidržovala peřinu přes hlavu.

„Ale no tak, už jsi na mě promluvila. Potřebuju vysvětlení a zjistit, že jsi v pořádku a včerejší rozhovor byl totální kravina."

Proč cítím jeho ruku pod peřinou na mé hlavě, no to teda ne!

Jeho druhá ruka jednoduše strhla peřinu z mé hlavy a na mě vykoukl jeho obrovský úsměv. No moc dlouho se smát asi nebudeš, Harry.

„Nech mě být." Zavřela jsem oči a ignorovala jeho činy, tím myslím, jak si lehl do stejné pozice jako já, akorát bez peřiny.

Myslela jsem, že to bude v pohodě, až do té doby, než mě políbil a nehodlal přestat, i když jsem s ním absolutně nespolupracovala.

„Harry, ty jsi mě vůbec nepochopil." Řekla jsem mu ihned, co se ode mě odlepil. Bože, jo líbala bych ho do nekonečna, ale ne za takovéto situace, kdy o mě píšou sračky a s tím pocitem já dál žít nemůžu.

„Ale ano pochopil, lekla ses prvního hnusného a pořádného článku o nás dvou. Dokud nás nezastavují na ulici, nečekají ti před domem a nevymýšlejí si, že jsi těhotná a spíš s dalšími, je to ještě v pohodě." V pohodě? Pff! Ani náhodou!

„A vidíš, s tímhle já žít nechci. Vůbec nevím, co mě to popadlo, jít s neznámým člověkem ven, když mi psal jen zprávy. Byla jsem blbá a pořád jsem. Nikdy jsem neměla kluka a asi jsem se chytla první příležitosti, protože jsem se do tebe okamžitě zabouchla, ale to neznamená, že vše vydrží věčně."

„Nechceš mi říct, že náš vztah asi po dvou měsících zahodíš jen tak za hlavu? Dělám toho pro tebe málo, nebo já fakt nevím?"

„Harry, tady nejde o tebe. Nemáš žádnou chybu, chápeš? Jsi až moc perfektní a to není pro mě."

„Přestaň plácat nesmysly, prosím."

„Já říkám, to co si myslím. Jsem upřímná a to je mnohem lepší, než abych tě vodila za nos."

„Vodila za nos? V čem jako?" Jeho udivený výraz s trochou zklamání, sakra to to tolik bude prožívat?

„Harry." Nadechla jsem se a nebyla si stoprocentně jistá, zda mu tím neublížím.

„Dáme si pauzu." Jakmile tahle slova opustila moje ústa, bylo to jako, když sfouknete domeček z karet. Rozpadne se na několik kousků a už ho nedáte jen tak dohromady. Spíš to nijak nejde.

„Děláš si srandu, že jo? Víš vůbec, co slovo pauza ve vztahu znamená? Znamená to, že se k sobě většinou už nevrátí. Nebo si jeden z nich najde někoho jiného, Chloe, prosím."

„Nezvládám to, je toho na mě moc, prosím, zkus mě pochopit."

„Fajn." Naštvaně se zvedl z postele a otevřel dveře.

„Víš co, zapomeň na mě, když ti za to nestojím. Vymaž si mě z hlavy, jako bych nikdy neexistoval." Flákl dveřmi a dupal po schodech.

Nenápadně jsem nakoukla z okna a sledovala ho, jak nastoupil do auta a začal telefonovat.

No to se mi zase něco povedlo, vážně.

Radši jsem se opět schovala pod peřinu a slzám nechala volný průchod.

____________

Ahoj!

Chtěla jsem vám moc poděkovat za všechny komentáře! Jste skvělý! Taky za všechny narozeninová přání! ♥

Zítra odlétám na 2 týdny do Londýna a nevím, jak kde budu s netem, takže netuším, jak často budou nové díly-každopádně jsou všechny předepsané, tak se nebojte ♥

Maky xx