Wattpad? Wattpad.

Part 16

„Je to šílené, nemůžeme se potkávat, natož, abychom něco víc."

„Tak teď mě poslouchej, moje Chloe! To, že jsem nějaký debil mistr Harry, neznamená nic jiného. Poznala jsi mě jako Toma, to jsem já. Nepoznala jsi mě jako šílená fanynka, neječela jsi, a ani neječíš, v čem je problém."

„Problém je v tom, že já jsem ta šílená fanynka!"

„Nejsi, jsi normální."

„Nebudeme řešit fanynky." Řeknu a odtáhnu se od něj.

„Objednal jsem nám." Odpovídá na můj pohled, když vidím, jak k nám jde číšník s pitím.

„Děkuji." Pípnu, jakmile mám před sebou ve džbánku čerstvou pomerančovou šťávu.

„Omluvíš mě prosím, odskočila bych si." Kouknu se na něj a beru svoji kabelku. Následuji číšníka a ptám se ho na toalety.

Zatočím do menší chodby, kde je nápis toalet. Zapluju dovnitř a ihned v tašce hledám telefon.

„El? Já mám obrovskej problém." Říkám do telefonu.

„Co se děje?"

„Tom je, no je to Harry. Harry Styles. A já totálně nevím, co mám dělat."

„Počkej, chceš mi říct, že jsem ti dělala vlasy na rande s Harrym Stylesem?"

„Chci ti říct, že jsem v prdeli, chtěl mě políbit, ale já uhnula, držel mě za ruku a teď jsem na záchodech a volám ti."

„A já říkala, že to začne polibkem, vyhrála jsem sázku!" začne se smát, ale mě to moc vtipné nepřijde.

„El, ale to není absolutně vtipné. Poraď mi prosím."

„Běž tam a dělej, jakoby se nic nestalo, vždyť je jedno, jestli to je Harry nebo Tom."

„Díky." Řeknu s ironií a schovávám telefon do kabelky. Opláchnu si ruce, nastříkám se parfémem a vracím se zpět ke stolu.

Hned, jak mě zpozoruje, na obličeji se mu vytvoří obrovský úsměv, ten úsměv, který mě brzo dostane do pekla.

„V pořádku?" optá se, když dosednu na místo naproti němu.

„Jo." Vydechnu a brzo asi zpanikařím.

Je to Harry, ale já chci Toma. Obyčejného Toma.

„Jídlo nám donesou do pěti minut." Ujistí mě a jeho ruka chytne tu moji. Spojí je na stole a já mám pocit, že za tři dva jedna umřu.

„Proč sis založil Wattpad? A pojmenoval se Dreamer jedna?"

„Chtěl jsem najít někoho, kdo si zaslouží moji pozornost." Červenám se. Jeho palec přejíždí po mém.

„A taky jsem tě chtěl vidět, jak se červenáš. Je to roztomilé. " Odhrne mi pár neposedných pramenů vlasů z obličeje. Usměju se a koukám na naše spojené ruce.

„Víš Chloe, ty jsi."

„Jiná." Dokončím za něj.

„Ale já to myslím vážně."

„Jasně, ale já se bojím. Víš, kolik toho o mně víš? A já o tobě, úplný nic."

„Nic? A co je to, co popisuješ do tvé story?"

„Ale to je ten slavný Harry, o obyčejném nevím nic."

„Tak na tom zapracujeme."

„Já to ale nezvládnu." Rychle se kouknu do jeho očí a zase uhnu.

„Jídlo." Řeknu, abych odbočila od tématu, a zároveň koukám k číšníkovi, co nese dva talíře s jídlem.

Koukám do talíře, kde je grilovaný losos s bramborovým pyré. Jídlo, které miluji.

„Jak víš jídlo i květiny, které miluji?"

„Protože o tom píšeš, jako kdyby jiné neexistovali."

„Dobrou chuť." Řeknu mu a pustím se do jídla. Je mi poněkud trapné, že před ním jím.

Dávám si do pusy asi třetí sousto, když cítím jeho nohu, jak se otírá o mojí, naschvál.

„Přestaň." Ušklíbnu se na něj a jím dal.

„Proč?"

„Chci se tě dotýkat, ale máme přeci jíst."

„Haha, vtipné."

„Myslím to vážně."

„Vždyť jo." Musím „přežít" jeho nohu nalepenou na mojí. Vlastně mi to nevadí, jen jsem se ze začátku lekla.

„Myslel jsem, že bychom se potom šli projít."

„Jo, kam?"

„Kamkoliv, můžeme si zahrát na turisty nebo se jen projít. Ještě by neměla být tma."

„Normálně se můžeme projít."  Poupravím si vlasy za ucho a jím dál.

***

Vycházíme z restaurace, ihned mě ovine lehký vítr a chlad večerního Londýna. Je asi sedm večer a lidí je tu víc, než předtím.

„Pojď." Chytne mě za ruku a táhne mě pryč z Picadilly.

Po pěti minutách tiché cesty jsme převážně mimo všechny turisty a jdeme po ulici.

„Řekneš mi prosím proč?" otočím se na něj, když jdeme kolem parku a mě už nebaví jen mlčky pozorovat okolí.

„Protože, prostě. Chloe, já už vážně nevím, jak ti to mám vysvětlit." Jednoduchým pohybem jeho paže si mě přitáhne na svoji hruď a přiblíží se svými rty těsně před ty moje. A je to tady, znovu.

Usměje se a spojí naše rty. Spíše se sprostě vkrade svým jazykem ke mně do úst.

Snažím se nalhávat si, že jeho polibky se mnou nic nedělají, ale opak je pravdou a já se dožaduju dalšího polibku, když přiložím své rty opakovaně na ty jeho.

Jeho ruce mě objímají a drží mě, abych asi nespadla. Já jen stojím se zavřenýma očima a snažím se užívat si této chvíle. Je to nejdokonalejší moment mého ehm milostného života.

Jeho rty jsou tak jemné, měkké a brzo budou celé rudé. Nevím, zda jsem říkala pravdu, že motýlky v břiše jsem cítila, když jsem si s ním pouze psala. To museli být asi mini motýlci, protože teď je to několikrát výraznější, jako výbuch. Mám pocit, že puknu.

„Tohle je špatně." Špitnu, když jsem pořád v jeho těsné blízkosti, ale naše rty se nedotýkají, nebo možná trochu.

„Já tě mám rád, Chloe." Zašeptá do mých rtů.                                                                                

 ____________

AAAAAA já jdu skákat radostí! Konečně jsem ty dva debílky donutila aby si dali aspoň pusu, že jo? :D

Samozřejmě, to, že se políbili, neznamená, že všechno bude jak se zdá! Haha...

Doufám, že máte skvělé plány na prodloužený víkend!

Maky x