Wattpad? Wattpad.

Part 44

Položí mě do lehu, sedne si na mě a nahne se k mému obličeji. Políbí mě, skousne mi spodní ret, rukou mi prohrábne vlasy a její rty směřují na můj krk. Začíná u ucha, kde jen jezdí jazykem, až najede do středu krku, přímo pod bradu. Nahne správně svojí hlavu, skousne mi kůži a po chvíli se na ní přisaje. A saje pekelně dlouho.

„Ať každý ví, že jsi jen můj." Zašeptá do mých rtů a ulehne vedle mě.

Přitáhnu si jí, co nejblíže na mé tělo a koukám se jí do očí.

Moc dlouho to nevydržím a tvrdě ji políbím, jako bych v ní chtěl vyvolat dalšího chtíče. Rukou jí stisknu zadek, až vyjekne a když si jí natlačím na svůj rozkrok, vzdychne.

***

Mé oči se otevřou, protože už nemůžu dál spát. Kouknu se na tu nádheru, co vedle mě leží a jednu ruku má přehozenou přes mé tělo. Lehce se k ní nahnu a dám jí pusu na rty. Nijak nereaguje.

Zkusím to znovu, pouze s tím rozdílem, že se jí vkradu do úst svým jazykem a trochu to tam prozkoumám.

Jen si nějak zavrčí a otočí se ode mě.

„Dobré ráno, zlato." Zašeptám jí u ucha a pod peřinou si jí přitáhnu k sobě.

„Co chceš dělat poslední den tady?"

„Ležet." Řekne do polštáře a já se musím zasmát.

„To můžeš doma."

„Harry." Povzdechne si a pořád má zavřené či.

„Dojdu pro něco k jídlu." Zvednu se od ní, ve skříni vylovím čisté boxerky, které si obléknu a jdu dolů.

POHLED CHLOE:

Chloe, ty ses s ním vyspala!

Běží mi v hlavě. Jo bylo to úžasný, bála jsem se zbytečně, ale nemám z toho dobrý pocit. Je to divný, přece jenom, pořád to je Harry.

Konečně odešel a snad mě nechá ještě chvíli ležet.

Znovu zavírám oči, hlavu schovávám pod peřinu, ale vyruší mě můj telefon. Sakra, El, běž do prdele! Já chci spát.

„Chloe? Zvoní ti telefon." Slyším Harryho. Super, jenomže já nevstávám.

Zvoní dál a mě je to jedno.

Po chvíli přestane, ale za to slyším Harryho hlas.

„Haló?" slyším jeho hlas.

„Vlastně ještě spí, teda už nespí, ale nechce vstávat."

„Cože?"

„Jo, dám ti jí na ucho. Vteřinku." Slyším jeho kroky, jak vedou ke mně.

„Lásko, volá ti ségra." Tak to lásko, si mohl odpustit.

Se vším odporem vezmu svůj telefon do ruky a dám si ho k uchu.

„Nemáme, nechceme." Říkám do telefonu.

„Ahoj Chloe!" nadšeně zvolá.

„Čau."

„To oslovení lásko, to bylo sladký!"

„Slyší tě." Uchechtnu se.

„Tak si to ztiš." Upozorní mě a Harry s úšklebkem radši odejde.

„Hmmm?"

„Už ses koukala na ten internet?"

„Ne, měla jsem zajímavější věci na práci."