I hate you! I love you too!

Kus krajky a Nico

Nico: Dobře co princezno???

Já: Mám tě ráda Nico

Nico: Ani nevíš jak dlouho jsem čekal na to, až mi odepíšeš něco jiného než já tebe ne, nebo nesnáším tě <3 ^_^

Já: -_- Nezvykej si

Nico: -_- Ty OPRAVDU umíš zkazit tak hezkou chvíli

Já: To bych nebyla já :D

Nico: Už se těším, už za 19 hodin se uvidíme :*

Nechápavě si ještě jednou přečtu Nickovu zprávu. Nemůže být devět, s Nickem jsem si začala psát asi ve dvě. Podívám se na hodiny a vykulím oči. Nico měl pravdu, psali jsme si spolu skoro sedm hodin.

Já: Promiň Nico, musím končit neuvědomila jsem si kolik je už hodin. Dobrou :*

Nico: Dobrou princezno <3

Položila jsem si mobil na postel a šla se osprchovat. Zapnula jsem si teplou vodu a začala ze sebe smývat všechny nečistoty. Celou dobu co jsem byla ve sprše jsem si prozpěvovala svoje oblíbené písničky jako Drag me down, Uncover a Kiss you.

Když jsem už čistá a zabalená ve velké růžové osušce vylezla z koupelny s turbanem na hlavě, tak jsem si vysušila své vlasy pokusila se je rozčestat. Stáhla jsem si je do drdolu vysoko na hlavě a oblékla se do pyžama. Sice jsem ani nevečeřela, ale neměla jsem hlad. Ulehla jsem na postel, zachumlala se do teplé peřiny a objala svého plyšového jednorožce. Zavřela jsem oči a upadla do říše snů...

Ráno

I might never be your knight in shining armour
I might never be the one you take home to mother
And I might never be the one who brings you flowers
But I can be the one, be the one tonight


When I first saw you, from across the room
I could tell that you were curious, oh yeah
Girl I hope you're sure, what you're looking for
'Cause I'm not good at making promises

Otráveně jsem otevřela oči a natáhla jsem se po mobilu, abych vypnula budík. Zamžourala jsem na display mobilu, který ukazoval půl desáté. Vstala jsem z postele a šla dolů do kuchyně, odkud se linula vůně palačinek. Otevřela jsem kuchyňské dveře a uviděla modrovlasou dívku sedící na židli, s úsměvem od ucha k uchu a s šálkem kávy v ruce.

,,Becco, co tady tak brzo děláš?" rozespale jsem se zeptala své nejlepší kamarádky

,,Jsem tady abych ti pomohla se připravit na to ran.." Zastavila se v půlce slova, protože viděla můj nepříliš milý výraz. ,, ....setkání s Nickem" Opravila se a usmála se na mě. Protočila jsem očima a radši si šla sednou k ní a nasnídat se.

,,To si nevařila ty, že ne?" zeptám se Beccy, hned co si strčím první sousto do pusy. Tohle je moc dobrý, na to něž aby to uvařila Becca. Becca se na mě podívá výrazem zabiji tě a potom tě oživím, abych tě mohla zabít znova a bolestivěji.

,,Ne, dělala je tvoje máma, potkala jsem se s ní, prý ti mám vyřídit, že se večer vrátí" řekla Becca a strčila si do pusy kus palačinky.

,, Tak pojďme z tebe udělat člověka" řekla Becca, hned potom co jsme dojedly poslední vynikající kus snídaně a táhla mě nahoru do mého pokoje.

,,A teď se běž osprchovat, já ti mezitím vyberu něco na sebe" rozkáže ta šílená modrovláska a strká mě směrem koupelna

,,Ale nic, v čem budu vypadat jako...... no ty víš co" řeknu jí těsně předtím, než za mnou zavře dveře koupelny. Radši nekomentuji její chování a jdu se osprchovat. Vlasy si mýt nemusím, ty jsme si umyla včera, ale stejně si je opláchnu stejně jako zbytek těla.

Po tom co jsem umytá a mám vyčištěné zuby tak konečně jdu do svého pokoje se podívat co mi ten cvok vybral na sebe. Na posteli mám položené černé tílko, černé jeansy které jsem si koupila v sobotu, červenou kostkovanou košili a......

,,Becco, co je ten kus látky na mé posteli?!!" zakřičím přes celý dům a do mého pokoje vejde Becca s úsměvem

,,To je moje milá Annabeth spodní prádlo" řekne jako by se nechumelilo a ještě se k tomu usmívá

,,Tak zaprvé, neříkej mi celým jménem, víš že to nesnáším a zadruhé ten kus krajky si na sebe za žádnou cenu nevezmu!" křiknu na Beccu, která se pořád zubí jako měsíček na hnoji.

,,Ale jo, kdyby náhodou..." nedořekne však Becca, protože po ní ten kousek krajky hodím a hned potom ho následuje série polštářů.

,,Dobře, dobře vyhrála jsi, klidně si na sebe neber, ale potom budeš litovat" vzdá to se mnou Becca a odejde. Protočím oči a obléknu se. Podívám se do zrcadla a uvidím příšeru navlečenou v hezkém oblečení.

,,Už jsi oblečná, výborně. Teď tě učešu a namaluji" vejde zpět do pokoje Becca a hned mě posazuje do křesla. Cítím jen jak mi rozčesává vlasy a pak mě otáčí obličejem k sobě. V její ruce vidím hromadu kosmetických přípravků a nemile se na ní podívám. Ona mi můj pohled vrací úsměvem a začne ze mě dělat lidskou bytost.

,,Woah, odvedla jsem hodně dobrou práci" řekne Becca, když už je hotová a já se jdu podívat do zrcadla. Becca měla pravdu, odvedla opravdu dobrou práci. Mám rozpuštěné vlasy a spadají mi po ramenou dolů. Zahladila mi nějaké to akné co jsem měla na obličeji, zvýraznila mi oči tužkou a udělala mi řasy. Trochu zvýraznila moje lícní kosti a na rty mi nanesla světle červenou rtěnku. Ještě jednou jsem se celá zhlédla v zrcadle a usoudila jsem, že by Nico nemusel utéct, hned co mě uvidí.

,, Díky Becco, díky tobě nevypadám jako chodící mrtvola" usměji se na Beccu, která stojí za mnou, a pořádně ji obejmu. Becca mi objetí oplatí a obě se vydáváme dolů do předsíně, protože hodiny ukazují čtvrt jedné. Obouvám si jako klasicky svoje milované červené conversky ,přes záda si oblékám černou koženou bundu a beru si červený gymsack. Podívám se na Beccu a divím se že ona má na sobě jen bílé jeansy a jeansovou bundu. Čekala bych od ní, že když se má vidět s hezkým klukem, tak na sobě bude mít něco..... no více odhalující, ale nestěžuji si. Společně vyrážíme z našeho domu a jdeme na tramvajovou zastávku. Když už je tramvaj skoro u nás tak mi Becca položí ruku na rameno a řekne:

,,Promiň Beth, ale dál já s tebou nejedu" Vykulím oči a hned jí chci odpovědět, ale Becca mi naznačí že mám být zticha.

,,Nejedu s tebou, protože ty to zvládneš sama a já bych vám tam dělala jen křena. Navíc jak se znám, tak bych se neudržela a flirtovala, znáš mě" řekne mi a obejme mě. Já jí objetí oplatím a nastupuji celé nervózní do tramvaje.

Když už jsem na náměstí, tak vystoupím z tramvaje a podívám se na mobil, kolik je hodin. Mobil mi ukazuje přesně jednu hodinu odpoledne a patnáct minut a já se rozhlížím, pokud neuvidím chlapce s černými vlasy a modrýma očima. Očima skenuji snad celé náměstí, ale Nicka nikde nevidím. Cítím jak se mi chtějí první slané kapky prodrat ven zpoza očních víček. Co když odešel, protože jsem přišla pozdě?! Svěsím ramena a už chci odejít, ale zastaví mě hlas, který slyším za svými zády.

,, Myslíš si, že bych na tebe zapomněl princezno?"

Otáčím se a vidím před sebou vysokého chlapce a neposednými černými vlasy, které mu padají do tyrkysově modrých očí s neposednými jiskřičkami a tím nejkrásnějším úsměvem, který jsem kdy viděla. V ruce drží kytici červených růží a bílých lilií a velkou čokoládu Milka. Než se naději, tak už jsem uvězněná v jeho pevném objetí.