I hate you! I love you too!

Nico je idiot

Pomalu jdu dolů ke dveřím a když je otevřu uvidím nervózně vypadající Nica, který mě ale hned sevře ve svém pevném objetí, když mě uvidí.

Objetí s radostí opětuji a položím si hlavu na jeho rameno.

,,Jsi v pořádku?" zeptá se mě Nico a já se začnu hrozně smát. Nicovi se mezi očima vytvoří malá vráska a zeptá se:

,,Co je tady k smíchu?" zeptá se nechápavě a já se začnu smát ještě víc.

,,Nic, jen nechápu proč jsi za mnou hned přijel, je normální že někdo neodepíše" odpovím mu a na tváři mám úsměv.

,,U někoho je to normální, ale i tebe ne ty jsi moje malá závislačka" zazubí se na mě Nic o a zezadu mě obejme.

,,Hej, Tak dávej pozor aby tě závislačka omylem nekopla na jedno určité místo" oplatím mu to a na jeho tváři proběhne zděšený výraz. Sladce se na něj usměju a on mě propaluje zabijáckým pohledem a pak mě začne lechtat. Svalím se na zem a začnu se hrozně smát a Nico si sedne ke mně a dál mě lechtá.

,,D-ooost pro-prosím" prosím ho a zároveň se pořád hrozně směju.

,,A co z toho budu mít?" zeptá se mě Nico a já se na něj podívám pohledem jako vážně? On se jen uculí ale nepřestane.

,,P-prosímmmm Nicooo" Už mi stékají slzy smíchu po tváři a on přestane.

Obkročmo si na mě sedne a přiblíží se ke mně obličejem. Cítím jeho horký dech na své tváři a podívám se do jeho krásných tyrkysových očí s neposednými jiskřičkami, které jsou jen kousek ode mě a já se v nich topím. Nico se ještě víc přiblíží a teď nás od sebe dělí jen milimetry, které ale vzápětí Nico překoná a naše rty se spojí. Mým tělem proběhne elektrický šok jako vždy, když mě políbí. Po chvíli Nico náš polibek prohloubí a zintenzivní a já s ním spolupracuji. Slyším něco spadnout na zem a odtrhnu se od jeho rtů abych se podívala co se stalo. Před námi stojí Becca s otevřenou pusou a překvapeným výrazem na tváři.

,,No ty vole" vyjde z ní a můj obličej se zbarví do ruda. Nico ze mě sleze a dívá se do stropu jako dítě které něco provedlo.

,,Ehm....To není tak jak to vypadá Becco, Nico mi jen.....chtěl něco říct, ale já jsem spadla a stála ho s sebou" vykoktám a Becca se na mě nedůvěřivě podívá a zároveň se  pobaveně podívá.

,,Jasně, spadla ale nebudu to dál řešit. Teď půjdu a zítra mi všechno řekneš. Vlastně počkej, všechno opravdu vědět nemusím" mrkne na nás Becca, vezme si kabelku a jde ven. Posadím se a zahanbeně složím hlavu do dlaní. Ucítím jak mě Nico zezadu obejmul a zašeptal mi do ucha:

,,Jsme tady sami princezno...Nikdo nás nebude rušit..." řekne  a nezapomene mi skousnout ucho. Proti své vůli zavzdychám a ucítím Nicovi rty na svém krku. Když si uvědomím co tam dělá, tak se od něj odtrhnu a káravě se na něj podívám. Zvednu se a jdu k zrcadlu se podívat co tam vlastně ten idiot napáchal. Vytřeštím oči a dostanu hroznou chuť Nica uškrtit, když uvidím co tam ten debil vytvořil.

,,NICO!!!" zakřičím na něj a on se nevinně usměje.

,,Copak princezno?" zeptá se mě ten debil sladkým hlasem a pohledem neviňátka na tváři.

,,Co když se mi to nepovede zakrýt make-upem??!!" křiknu na něj a jeho úsměv se ještě rozroste.

,,Tím líp princezno, aspoň budou všichni vědět, že nejsi volná" zazubí se ten dement a já zašnu rudnout vzteky.