I hate you! I love you too!

Sourozenci na zabití

Z pohledu Nica

Odešel jsem, nechal jsem tam Beth s Beccou samotnou, nechci se motat do jejich záležitostí. Pomalu jsem se loudal domů, kde čekala Izzy a pravděpodobně mě čeká menší výslech. Prohrábl jsem si svoje pořád blonďaté vlasy, doufám že se mi to už podaří smýt. Začal jsem přemýšlet o budoucnosti. Jsem teď poslední rok na střední, brzy mě čeká Vejška, ale co po ní? Vůbec nevím, co chci v životě dělat. Moc jsem nad tím nepřemýšlel, vlastně jsem nepřemýšlel nad ničím. Jediné, co vím je, že v žádném případě nechci, aby Beth zmizela z mého života. Miluji ji a pokud neudělám nějakou blbost, kvůli které by mě opustila, tak vím, že jí za pár let požádám o ruku. Dobře, je to hodně unáhlený rozhodnutí, ale ona je ta pravá. Ona je ta, se kterou chci vychovat naše děti. Zase vím, unáhlený rozhodnutí.

To už jsem ale stál před domem a místo myšlení na vzdálenou budoucnost jsem musel odemknout dveře. Vklouzl jsem do dveří, myslel jsem, že na mě skočí ta uslintaná potvora ale ono nic. Prošel jsem předsíní, nakoukl do prázdného obýváku i do kuchyně, nikde nikdo. Se svraštěným obočím jsem vyšel nahoru, přesněji do pokoje Izzy. 

Byl tu neskutečný bordel. Všude se válely kusy oblečení, různé jiné věci, stůl byl plný špinavého nádobí a kdyby tady nebyla růžová a fialová výzdoba, opravdu bych si myslel, že tu bydlí chlap, který nikdy neslyšel slovo Úklid. Opatrně jsem se vyhl všemu co leželo na zemi a došel k její posteli. Nikdo tam ale neležel. Začínal jsem být opravdu zmatený, kde k sakru může být?!

Na to mi ale odpověděl veselý smích, který se ozýval z dolního patra. Seběhl jsem dolů, podívat se kdo to je, i když jsem jistě věděl, že to je Izzy. A měl jsem pravdu, stála dole a právě si sundavala lehkou bundu a ta slintající zrůda na ní skákala. 

,,Byla jsi s tím monstrem venku?" zeptal jsem se jí a ona se na mě vylekaně podívala. To jí ale nezůstalo dlouho, za chvíli to vystřídal pohoršený výraz.

,,Sherry není žádné monstrum, je to hodný a chytrý pejsek" obhajuje Izzy tu nestvůru, které u pusy visí slina a kouká se na mě.

,,Pejsek?! Vždyť je to velký jako tele pokud je ta nestvůra chytrá, tak já jsem indiánská babička" ironicky řeknu

,,To že je Sherry trochu větší než normální psy neznamená, že není chytrá a že je nestvůra!" brání Izzy tu potvoru, která pořád slintá. 

,,Jak myslíš. A půjdou už ty hrozný vlasy smýt?" zeptal jsem se jí a nedůvěřivě si měřil toho "Chytrého pejska"

,,Už by to mělo jít" prohodí Izzy a jde směrem nahoru a ta bestie jí následuje do jejího pokoje. Povzdechl jsem si a dál to nekomentoval, radši jsem si zalezl do svého uklizeného pokoje. Chtěl jsem si lehnout a spát, tuhle noc jsem toho moc nenaspal, věnoval jsem se totiž krásné hnědovlásce, která ležela vedle mě. 

V pohodě bych usnul, ale to by se nesměla ozývat z vedlejšího pokoje naprosto příšerná hudba. Znělo to hůř, než škrábání nehtů o tabuli, prostě úděsný. Pusinka už začala kňourat a zalezla si do svého malého zámku. Se zamručením jsem vylezl z postele a šel to zastavit.

,,Mohla by jsi tu hrůzu prosím vypnout?" zeptal jsem se Izzy, která seděla uprostřed toho nepořádku na posteli a kývala hlavou do rytmu hudby.

,,Ne nemohla, protože to je naprosto dokonalá písnička, klasickej rockovej punk" odpověděla Izzy a ještě přidala na hlasitosti. 

,,Ale někteří z nás chtějí spát, protože neměli na spaní včera čas" odporoval jsem, ta hudba byla úděsná.

,,Jo a jak si vlastně dopadl včera? Podle toho co jsem viděla dobrý ne? A co se stalo pak?" vyzvídala Izzy s menším úšklebkem na tváři.

,,To, co se dělo pak, je pro tebe nepřípustné mladá dámo" jednoduše jsem jí odpověděl a ona protočila oči.

,,Panebože Nico. Není mi pět, můžu si dělat co chci. Navíc, je mi patnáct a to znamená, že to..." začala Izzy, ale já ji přerušil.

,,Nechci nic slyšet mladá dámo. Jsi moc mladá na něco jako vztah a opovaž se si najít kluka, dokud ti nebude minimálně dvacet!" přísně jsem řekl a myslel jsem to naprosto vážně.

,,Panebože Nicolasi! Ty sám máš už třetí vztah a to jsou jen ty, o kterých vím a já můžu mít kluka až ve dvaceti?! Probuď se Nico, já si hodlám najít přítele, navíc ve škole je pár fajn kluků, zítra s nimi jdu ven" odpověděla mi Izzy a já se na ní vážně podíval.

,,Ihned mi řekni, jak se ti kluci jmenují, kolik jim, jak se chovají, pokud měli nějaký trestný čin, jejich IQ, průměr ve škole, celou minulost a jak dlouho je znáš" vychrlil jsem na ní, chci o nich vědět naprosto všechno, pokud s nimi má moje malá sestřička jít ven.

,,NICO!!! Prostě jdu s kamarády ven, nic víc. Navíc, jsou opravdu fajn a milí, hlavně Ed" protočila oč Izzy a lehce se na mě usmála.

,,Doufám, že je předtím přivedeš, rád bych si s nimi a hlavně s tím Edem popovídal" také jsem se usmál a Izzy se na mě zle podívala.

,,Pokud mi zkazíš rande stejně jako jsi to udělal ve školce tak tě zabiju" sykla na mě Izzy a už mě vystrnadila ze svého pokoje.

,,Počkej... Prve si říkala, že je to jen setkání z kamarády a teď to je rande?! ISABELLO PARKEROVÁ, TY OPOVAŽ SE ZÍTRA JÍT NA NĚJAKÉ RANDE S KLUKY, KTERÉ ZNÁŠ JEN CHVÍLI!!!!" křičel jsem na ní přes dveře, slyšel jsem jen její zvonivý smích.

,,Ale já se opovážím a večer na mě nečekej" zavolala na mě ještě předtím, než zvýšila hudbu a já se mohl jen naštvaně dívat a křičet na ní, i když mě neslyšela.Proč musí být Izzy tak tvrdohlavá?! Jde mi jen o její dobro a přísahám, že jí schválím opravdu jen pana dokonalého.

To ale Nico nevěděl, že jeho sestra právě sedí v pokoji a se skousnutým rtem si píše s jedním klukem, který rozhodně nebyl podle Nica Pan dokonalý...

Je tu poslední kapitola předtím, než odjedu na lyžák. Jedna kapitola snad příští týden vyjde, budu muset přeci jen psát na mobilu a asi budu hodně unavená na psaní, ale slibuji, že se pokusím. Jinak vám chci poděkovat, splnili jste mi sen. Přesáhla jsem hranice 100K přečtení... PANEBOŽE!!!!! Já vám tak moc moc moc moc moc a moc děkuji!!!! Nikdy jsem v tohle ani nedoufala, ale stalo se to!!! Když jsem to viděla, tak jsem na to několik minut zírala, stejně jako na počty hvězdiček a komentářů, jste prostě a jednoduše naprosto úžasní!!!!

Miluji vás

Cathy-corn

„Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována..."

Nějak takhle si představuji nestvůru Sherry :D