I hate you! I love you too!

První rande

Ukončím náš polibek a položím si hlavu na jeho hruď. Potom už jen cítím jak mě obejmul a upadnu do říše snů...

Ráno

Probudí mě paprsky světla prosvítající zpoza záclon. Zamžourám a unaveně otevřu oči. Podívám se na hodiny a málem dostanu infarkt když spatřím kolik ukazují hodiny. Podívám se na druhou stranu postele, která je ale prázdná stejně jako můj žaludek. Posadím se a rozespale koukám z okna. Znova si lehnu a zavřu oči...

Ucítím lehký dotek na své tváři

,,Beth...probuď se" zašeptá tichý hlas u mého ucha a políbí mě za ucho. Zamručím a schovám si hlavu pod pětinu. Uslyším tichý smích a ucítím jak ten kdo se mě pokoušel probudit zvedl peřinu a lehl si vedle mě a obmotal svoje ruce kolem mého pasu. Chci dál spát, ale neznámý mi to nedovolí a pohladí mě po tváři.

,,Princezno vstávej už tak jsi zaspala" vytrhne mě jeho hlas už z skoro spánku.

,,Grrrrrrr..... nech mě spát" zamručím do polštáře a jeho hlas se mi opět směje.

,,Ne princezno máš připravenou snídani pojď nebo ti vystydne" protestuje proti mě ten hlas a ztrhne se mě peřinu. Osvětlí mě světlo z okna a já si schovám hlavu pod polštář. Slyším jeho tlumený smích a a sundám si polštář z hlavy. Chvíli trvá než si zvyknu na světlo a proto ospale mžourám na Nica. Ten ke mně přijde a usměje se na mě.

,,Konečně jsi vzhůru princezno" řekne potichu a lehce mě pohladí po tváři.

,,Zaspala jsem, přijdu do školy pozdě" řeknu mu chraplavým hlasem a on se pousměje.

,,Kdo říká že půjdeš do školy?" odpoví mi nezbedným hlasem Nico a jeho úsměv se ještě zvětší.

,,Nebudu mít problém? Někdo to zjistí" nejistě k němu promluvím a Nicovi se na tváři objeví konejšivý výraz.

,,Neboj, nikdo to nezjistí" odpoví mi Nico jistě a povzbudivě se usměje. Povzdechnu si, ale přikývnu. Nico se šťastně zatváří a zvedne se z mé postele. Jde směrem ke dveřím a než odejde tak mi řekne:

,,Počkej tady, hned se vrátím" Sednu si a podívám se do zrcadla naproti mě. Mám rozcuchané vlasy na všechny světové strany a na tváři ospalý výraz. Pozorněji se na sebe podívám a dostanu hroznou chuť Nica zabít. Na krku mám velký červený flek a doufám, že půjde zakrýt, jinak ho uškrtím.

,,Jsem tady princezno" ozve se ode dveří a do pokoje vejde Nico s tácem plného jídla. Sedne si ke mně na postel a jídlo položí před nás. Je tady všechno, zelenina, ovoce, vajíčka, pečivo, jogurt, koláč, lupínky, džus, voda a čaj.

,,Proč si toho sakra přinesl tolik?" zeptám se ho nechápavě a on pozvedne koutky úst nahoru.

,,Nevěděl jsem co máš ráda, tak jsem přinesl všechno" odpoví mi a já se lehce uchechtnu. 

,,Stačil by rohlík a něco k tomu" řeknu a on protočí oči

,,Tak promiň že jsem ti udělal dokonalou snídani princezno" řekne mi on a snaží se tvářit ublíženě, ale koutky úst mu cukají nahoru. Radši dál jeho chování nekomentuji a nandám si na talíř vajíčka.