I hate you! I love you too!

Chyby

Z pohledu Beth

Ve chvíli, kdy už byl jejich křik opravdu hlasitý, tak jsem to nevydržela a i když na mě rozum křičel, ať je tam nechám, že jsou to rodinné záležitosti tak mi to nedalo a já tam prostě musela jít.

Nico i Izzy tam na sebe křičeli, Nico kolem sebe mával rukama jako pominutý. Opatrně jsem k němu přistoupila, chtěla jsem ho uklidnit, Izzy nic tak hrozného neudělala.

,,Je všechno v p..." Víc jsem toho nestihla říct. Ani nevím jak se to stalo, prostě jsem ucítila tvrdou ránu do obličeje a železitou chuť krve. Spadla jsem na zem, pohotově jsem si chytila nos a snažila se zastavit krev, která z něj vytékala. Bolestí mi vytryskly slzy, které se mísily s krví a já se proklínala za to, že jsem sem vůbec chodila. 

Najednou se ale jejich hádka zastavila. Vzhlédla jsme a viděla jsem Nicův překvapený obličej.

,,Proč jsi sem doprdele lezla?!" řekl tvrdě a já se lekla. Takhle jsem ho nikdy mluvit neslyšela. Vypadal naštvaně, byl jako rozzuřený býk, který jen čeká na červený prapor.

,,Křičeli jste a já se bála" stěží jsem mu odpověděla a otírala jsem si ještě nezaschlou krev a další pořád přibývala. 

,,No a co?! To neznamená, že sem máš chodit doprdele!" To bylo poprvé co jsem Nica viděla na někoho křičet. Na to jsem neměla co říct, spíš jsem se bála cokoliv jiného říct. Nico se pohnul a já s sebou trochu cukla. Myslela jsem si, že jde ke mě, ale mýlila jsem se. On odešel. Jen tak bezeslova odešel. Krev mi skoro přestala téct, ale slzy právě začaly. 

Cítila jsem se příšerně, ublíženě, poníženě. 

,,Jsi v pořádku?" zeptal se mě vystrašený hlas. Nereagovala jsem, jen jsem tam dál klečela, plakala a utápěla se v sebelítosti. Slyšela jsem šustění peřiny, kroky a dotek na rameni. Zvedla jsem oči a setkala se s vystrašenou tváří mladé blondýnky.

,,Panebože, to je kretén" ujelo jí a hned mi začala pomáhat na nohy. S její pomocí jsem se nějak postavila a došla až ke křeslu. Opatrně mě do něj posadila a já automaticky zaklonila hlavu, krev mi sice už tolik netekla, ale bylo to podle mě lepší. Chvíli se nic nedělo, pak jsem jen cítila něco mokrého na svém obličeji, jak mi to čistí stopy po krvi. 

,,Nos by jsi neměla mít zlomený ani pohmožděný, bude tě asi jenom bolet ale ani modřina by tam neměla být. Asi tě bude bolet hlava, ale jinak to není nic vážného" diagnostikovala Izzy a sedla si vedle mě. Kdybych nebyla tak otřesená, tak jí asi poděkuji a pošlu jí zpátky do postele, ale v tomhle stavu jsem zvládla jenom sedět a koukat do prázdna. Izzy začala mluvit, asi se snažila zapříst konverzaci a donutit mě něco říct, ale já jsem nevnímala nic z toho, co řekla.

Toho Nica, kterého jsem viděla od té doby, co mi napsal, že Izzy zmizela jsem nepoznávala. Byl jiný, hrubší a na všechno reagoval přehnaně. Ale co jsem od něj měla čekat? Vždyť ho ani pořádně neznám. Nebyla chyba se zamilovat do někoho, koho ani neznám? Ne nebyla. Je mi jedno, že možná Nica tolik neznám, ale stejně ho miluji i přes to, co mi udělal. 

Zvedla jsem hlavu a usmála se.

Z pohledu Nica

Asi bych teď měl sedět v nemocnici a starat se o Beth. Místo toho sedím u baru a piju už další skleničku bůhvíčeho. Ani nevím, proč piju. Možná je to lítost, možná vztek. Hodil jsem do sebe další skleničku. 

,,Opravdu mě překvapuje, že tě tady vidím" ozval se ženský hlas, který mi nebyl cizí. Otočil jsem se a viděl, jak vedle mě sedí černovláska s uhrančivými tmavými oči a rudé rty má v úsměvu. Normálně, bych se asi otočil a odešel, ale teď jsem se jen usmál a hodil do sebe další skleničku.

,,Ale vidět tebe tady mě neudivuje ani v nejmenším Lucy" prohodil jsem. Tenhle den prostě nemohl být normální, prve se mi ztratila sestra, pak jsem jí našel v nemocnici kde jsem uhodil a byl hrubý na svojí přítelkyni a teď se tady bavím s dívkou, která mi zlomila srdce.

,,Je zvláštní tě vidět po tak dlouhé době" usmála se Lucy. Já jsem se od našeho rozchodu změnil, narozdíl od ní. 

,,Pro mě ani ne, vypadáš pořád stejně, jenom výstřihy teď nosíš hlubší" uchechtl jsem se a znova se napil. Kdybych tohle řekl jiné holce, tak se na mě asi naštve a odejde, ale Lucy se místo toho jen zasmála. Ona velmi ráda nosila výrazné oblečení a nestyděla se za to. Někdo by jí možná označil za kurvu, včetně mě, kdybych tedy byl střízlivý. V tomhle stavu to pro mě byla jen sexy holka co je povolná.

,,Mám návrh. Teď odejdeme do jednoho z horních pokojů, užijeme si a pak zase odejdeme, každý zvlášť, žádné závazky" navrhla Lucy a s svůdným úsměvem mi pohladila stehno. Ušklíbl jsem se a vstal, takové nabídky se neodmítají, tedy pokud jste v podnapilém stavu. Lucy vypadala překvapeně, asi takovou reakci nečekala, ale hned na to se usmála a už mě vedla nahoru. 

Z pohledu třetí osoby

Poté, co přitažlivá černovláska i lehce přiopilí mladík odešli někam nahoru, kde nebudou nikým rušeni položil jeden mladík peníze na stůl a odešel ven z baru. Nemohl uvěřit tomu co viděl a právě teď vedl duševní souboj sám se sebou. 

Po několika dlouhých minutách přemýšlení, ale z kapsy vytáhl mobil a vytočil číslo.

,,Co se děje Ricku?"  ozval se dívčí hlas z mobilu a hnědovlasý chlapec se odhodlal říct své kamarádce pravdu.

Oooouuuujéééééééé! Jsem tu z novou kapitolou, která je celá divná a taky krátká :D

To je ale jedno, je v ní hodně dramatických věcí, které ovlivní zbylé tři kapitoly a pak i vývoj druhého dílu. Doufám že se vám kapitolka líbila a že se vám bude líbit i ten zbytek, který bude a i druhý díl. 

A teď pro vás všechny mám pár otázek.

1) Baví vás pořád příběh?

2) Budete číst druhý díl?

3) Vadí vám krátké kapitoly?

4) Čeho by jste tam chtěli víc? Nebo naopak míň?

Budu hrozně moc ráda, když na otázky odpovíte, hodně pro mě znamenají a byla bych ráda, kdyby jste na ně všichni odpověděli. 

S láskou 

Cathy-corn

  Možná tě čeká Nebelvír,kde mají chrabré srdce, odvaha, klid a rytířskost jdou u nich ruku v ruce.
Nebo tě čeká Mrzimor,máš jejich mravní sílu, jsou čestní a vždy ochotní přiložit ruku k dílu;

Či moudrý starý Havraspár, pokud máš bystrou hlavu, tam důvtipní a chápaví vždy najdou čest a slávu.
Nebo to bude Zmijozel, kde nastane tvá chvíle - ti ničeho se neštítí, aby došli svého cíle.  

P.s Ano už mi dochází citáty tak jsem sem prostě šoupla píseň Moudrého klobouku :D