I hate you! I love you too!

,,Kdo je sakra ta holka?!"

Nico: Elisabeth a Sebastian. Elizabeth Parkerová, Sebastian Parker, Annabeth Parkerová...

Já: To nezní špatně

Nico: Zní to dokonale

Já: Ale Nathan Parker zní líp! :b

Nico: To tedy nezní! Nathan je hrozný jméno!

Já: Není! To Parker je hrozný příjmení!

Nico: -_- Ale je to tvoje budoucí příjmení tak si zvykej

Já: Kdo říká že budu Parkerová?

Nico: No já

Já: A co když se mýlíš? :D

Nico: Já se nikdy nemýlím 

Já: Pokud se ty nikdy nemýlíš tak jednorožci neexistují

Nico: Víš princezno... Asi bych ti měl něco říct, ale radši si na to sedni

Já: Sedím, tak říkej

Nico: Těžko se mi to říká ale... Jednorožci neexistují

Já: To je lež! To je svatokrádež!

Nico: Já vím, bylo to těžké, také jsem se s tím těžko vyrovnával, ale musíš to překonat a jít dál

Já: Já to ale nezvládnu! Jednorožci jsou můj život, moje jediná láska!

Nico: A co jsem tedy já?

Já: Osel :D

Nico: -_- Ale osel který má city a kterého to zranilo :(

Já: Zlobí se na mě osel?

Nico: Jo, a osel brečí

Já: A co můžu udělat aby osel nebyl smutnej? :D

Nico: Třeba by osel chtěl vidět tvůj úsměv? 

Já: A jak to chce osel zařídit když jsme každý v jiném státě?

Nico: Třeba video hovor?

Já: Klidně, ráda zase uvidím tvoje neučesané vlasy :D

Nico: Ok zavolám ti

Nečekám ani minutu a už mi zvoní mobil a ukazuje se mi že mi volá Nico a že chce video hovor. Kliknu na zelené tlačítko abych to přijala. Hned mi na displeji naskočí usměvavá tvář mého zbožňovaného idiota. Musím se usmát a asi teď vypadám jako idiot, mám rozcuchané vlasy a na tváři úsměv jako pitomec, ale jsem ráda že Nica po delší době vidím, sice se ho nemůžu jakkoliv dotknout, ale aspoň ho vidím.

,,Ahoj princezno" promluví Nico a já v pozadí vidím moře

,,Ahoj Nico, ani nevíš jak jsem ráda že tě vidím" usměji se na něj a snažím si aspoň trochu upravit vlasy

,,Nech si ty vlasy tak jak je máš, jsou dokonalé stejně jako ty" řekne Nico a já si nechám vlasy na pokoji, sice asi teď vypadám ještě hůř, ale to je jedno

,,Pořád stojíš ve frontě?" zeptám se ho když si všimnu že za ním stojí hromada lidí

,,Bohužel ano" povzdechne si Nico a otře si pár kapek potu z tváře. Je mi ho i trochu líto, já sama nesnáším vedra

,,Haha a já můžu mít zmrzlinu kdykoliv a musím stát maximálně frontu ve které jsou přede mnou tři lidi" vypláznu na něj jazyk a zazubím se na něj. On svraští obočí a snaží se dělat naštvaného, ale nejde mu to