I hate you! I love you too!

Pravé přátelství

Dole povinné info!!!!!!

Z pohledu Nica

Po trochu divočejší snídani jsem společně s mojí láskou ležel na posteli a mlčky jsme se na sebe dívali. Oba jsme se usmívali a byly jsme jednoduše šťastní. Sice vím, že jí budu muset ještě dnes opustit a stavit se domů, ale chtěl jsem s ní zůstat co nejdéle. Hladil jsem usmívající se Beth po vlasech, miloval jsem její dlouhé kaštanové vlasy, které jsem mohl zamotávat a při líbání nám sloužily jako opona. Miloval jsem na ní všechno, ona byla.... Ztělesnění dokonalosti v jedné jediné nádherné bytosti.

,,Už jsem ti někdy řekl, že tě miluji?" usmál jsem se na ní a palcem jí pohladil po tváři.

,,Nevím, nevzpomínám si" dělá že přemýšlí a přitom se na mě usmívá.

,,Miluji tě princezno" něžně jí políbím na rty a držím jí tváře v dlaních. Ona se usmívá do polibku a radostně mi ho oplácí. Hraji si s jejím jazykem, naše nosy se dotýkají a třou se o sebe, rty do sebe narážejí a ruce zkoumají tělo toho druhého. 

Najednou se ale ozve zvonek od dveří a já se neochotně odtáhnu od Beth a zamručím. Beth se krátce zasměje a vstane.

,,Nemůžeš dělat, že nejsi doma?" prosebně se na ní podívám a ona s úsměvem zakroutí hlavou. Natáhne se po béžovém županu, který leží poblíž a jde dolů. Sednu si na postel a čekám, až se moje láska vrátí

Z pohledu Beth

Rychle jsem si kolem pasu upevnila župan, to poslední co chci, je aby mě někdo viděl jsem v Nicově bílem triku. Narychlo se snažím aspoň upravit, abych nevypadla, že jsem právě teď vylezla z postele a otevřu dveře. Zamrkám, když vidím postavu ve dveřích a jsem překvapená.

,,Becco? Co tady děláš?"  zmateně se zeptám své nejlepší kamarádky, která má vedle sebe položený vetší kufr a přes rameno má přehozenou tašku.

,,Mohla bych tady nějakou dobu zůstat?" zeptá se mě Becca a je vidět, že je značně unavená, asi celou noc nespala.

,,Jistě, pojď dovnitř, řekneš mi co se stalo" uvolním místo ve dveřím a jdu si sednout s Beccou do obýváku.

,,Chceš něco k pití nebo jídlu?" zeptám se Beccy a ta záporně zavrtí hlavou.

,,Co se stalo?" narovinu se se jí zeptám a pohodlně se vedle ní usadím na pohovce.

,,Víš, že s matkou nevycházím zrovna nejlépe....Já jsem byla celý večer pryč s Tedem, vrátila jsem se někdy ráno a ona mě odchytila. Začal klasický výslech, klasická hádka ale já jsem se jí tak trošičku zřekla, sbalila věci a odešla" stručně řekne Becca a já se na ní dívám s otevřenou pusou. Vím, že její máma umí být opravdu nesnesitelná a Becca je celkem dost výbušná, ale tohle....

,,Becco, ty jsi se zbláznila! Je to tvoje matka!" snažím se jí domluvit a doufám, že si to rozmyslí

,,Ale nechová se jak dobrá máma. Dobrá máma svoje děti podporuje, nechá je žít osobní život, nechce vědět naprosto všechno a nechává jim nějaké soukromí. A to moje matka není. Sice možná nezapřu, že je to moje biologická matka, ale citově pro mě matka není" v klidu řekne Becca, jakoby to byla naprostá samozřejmost.

,,Ale Becco! To nejde! Je to prostě..." chci jí něco říct, ale přeruší mě hlas

,,Ale jde. Já jediný jsem po smrti mámy zůstal u táty. Jediný jsem se na něj nezlobil, když to nezvládal  a moc se o nás nestaral. Izzy se sice nerozhodovala, ale doteď tátu nijak nemusí. A..." objevil se tady Nico a sedl si k nám. Sice jsem se trochu zarazila, když nedořekl větu, ale nechápavě jsem se na něho podívala. 

,,Ale, ale...." snažila jsem se protestovat, ale neměla jsem žádné dobré námitky. Bezradně jsem složila ruce do klína a povzdechla si.

,,Tak vidíš Beth, prostě ne každý má takové štěstí na mámu jako ty" řekne Becca a já se na ní podívám.

,,Ale ty máš zase úžasného tátu, který i když tvojí mámu nemá zrovna moc rád s ní zůstává narozdíl od mého otce, který opustil mojí matku, kterou rodiče zavrhli a nechal jí samotnou s malým dítětem" argumentuji a teď zase nemá Becca co říct.

,,To je už jedno, prostě se Becca pohádala s mámou a chvíli bude bydlet jinde" ukončí to Nico a já se na něj vděčně podívám.

,,Mohla bych tady tedy prosím nějakou dobu zůstat Beth?" zeptá se mě Becca a nervózně si kouše ret.

,,Samozřejmě Becco, jsi moje nejlepší kamarádka, udělala bych pro tebe cokoliv. Ale nevoď si sem prosím Teda" usměji se na ní a to donutí usmát se i Beccu.

,,Jsi opravdu dokonalá kamarádka Beth, navždy ti budu vděčná" stiskne mě v pevném objetí Becca a já jí objetí oplácím, ona by to pro mě taky udělala.

,,Tak jo, mohla by jsi přestat objímat Beccu a obejmout radši svého dokonalého přítele?" ublíženě se mě zeptá Nico a já se se smíchem odtáhnu od Beccy a obejmu svého "dokonalého" přítele. To se začne smát i Becca a všichni zapomeneme na strasti běžného života.

Prostě jsem teď byla šťastná, byla jsem ve společnosti své nejlepší kamarádky a toho nejdokonalejšího kluka pod sluncem. Sice vím, že takhle šťastná nebudu pořád, ale teď mi to bylo jedno. Ale v hlavě jsem pořád měla to Nickovo zaváhání, ale asi to nic nebylo.

INFO-POVINNÉ

Takže, všimla jsem si, že věk mých postav je velmi sporný. Tak teď jsem napíšu věk všech postav, trochu jsem ho upravila od začátku. Snad vám to nevadí :)

Beth- Sedmnáct, za asi měsíc nebo dva osmnáct

Nico- Osmnáct

Becca- Sedmnáct, za týden osmnáct

Ted- Osmnáct

Rick- Osmnáct

Izzy- Patnáct

Taky je tu i pár dalších věcí. Tenhle příběh měl být původně hodně hodně dlouhý, ale já jsem se ho rozhodla rozdělit, přijde mi to už teď hodně dlouhé. Tak bych to za několik dílů, asi deset nebo patnáct ukončila a hned na to by navazoval druhý díl. A nakonec by byl i třetí díl. Zajímá mě, co si myslíte vy. Mám to rozdělit na tři, nebo dva díly? Potřebuji to hrozně moc vědět.

A tuhle sobotu odjíždí naše třída na lyžák a já nevím, jak stihnu vydávat a pokud tam vůbec bude wifi. Tak se předem omlouvám, že možná nebudu celý týden aktivní, moc moc moc se omlouvám :( :( :(

A taky se omlouvám, že jsem dlouho nevydala a že je díl kratší. A pokud vás zajímá, jak budu vydávat, protože jsem se rozhodla vydávat pravidelně, tak to najdete na mém profilu v informacích.

Cathy-corn

„Přítel je člověk, který zná melodii tvého srdce, který ti ji předzpívá když ji zapomeneš."