I hate you! I love you too!

,,To jsem posral..."

Zkoprněl jsem a celý svět se mi zastavil. Ne, tohle znova ne.

,,V jaké nemocnici? Co se jí stalo?" 

,,Je ta samá nemocnice, jako před lety, teď leží na lůžku, spí je to jen menší otřes mozku" 

,,Budu tam co nejdříve" S těmito slovy položím hovor a už si sedám do auta na místo řidiče. Beth si sedne vedle mě, jsem strašně rád, že ji tady mám jako podporu.

,,Co se jí stalo?" zeptá se mě starostlivě Beth a pohladí mě po ruce, kterou křečovitě držím volant.

,,Otřes mozku" odpovím jednoduše a upřeně se dívám a cestu přede mnou, nic jiného mě teď nezajímá. Beth už mlčí, ale pořád cítím její dotek na mé ruce. Hlavou mi létají různé scénaře, co se mohlo stát a komu mám rozbít hubu. Vůbec jsem se nepoznával, takhle naštvaný jsem nikdy v životě nebyl a bojím se, co se může stát.

Před nemocnicí zajedu na první volné místo, ani neotvírám dvířka auta Beth a rovnou letím na recepci, musím vědět kde je.

,,Dobrý den, na jakém pokoji je Isabella Parkerová?" vychrlím na recepční, která má typický úsměv typu Dobrý den, budu pracovat co nejpomaleji abych se mohla víc usmívat. 

,,Počkejte chvilku........Na její pokoj můžou pouze rodinní příslušníci"

,,Jsem její bratr" 

,,V tom případě je to pokoj D78" oslnivě se na mě usměje sestřička a já už letím nahoru, nějak se tady vyznám. Běžím nahoru, kašlu na výtah a slyším, jak se mě Beth snaží dohnat.

Do pokoje vtrhnu jako velká voda, a hned mě upoutá velká postel, ve které sedí Izzy a mluví s otcem, který sedí v křesle. Oba se na mě podívají, otec se zvedne a jde ke mě.

,,Nechám tě tady s ní samotnou, rozumíš si s ní lépe než já" řekne mi a poplácá mě po rameni. Nemůžu si nevšimnout, že má zarudlé oči, určitě plakal. Jdu ke křeslu, kde ještě před chvílí seděl on a sednu si. 

S Izzy si hledíme do očí, vypadá v pořádku, jen má menší šrám na levém spánku, jinak nic jiného.

,,Co se stalo" přeříznu ticho jako první a vytrvale se jí dívám do očí.

,,Byla jsem na párty u někoho doma, trochu jsem se napila a když jsme pak šli s několika lidmi ven, tak jsem spadla hlavou na kámen" potichu řekne Izzy a já si všimnu, že má obvázanou i levou ruku.

,,Ty jsi byla doma u někoho, koho skoro vůbec neznáš a pila i když jsi nezletilá?" zeptám se jí tichým hlasem, je to jako klid před bouří. Izzy jen kývne hlavou.

,,JAK JSI TO SAKRA MOHLA UDĚLAT?! JÍT K NĚKOMU KOHO NEZNÁŠ DOMŮ A V POHODĚ SE TAM OPÍT?! CO KDYBY SE TI STALO NĚCO HORŠÍHO?! MYSLELA JSI NA TO, KDYŽ JSI TAM ŠLA?! A TO JSI NEMOHLA NECHAT ANI BLBEJ VZKAZ, NEBO MI TO ŘÍCT, NÉ TY JSI MUSELA JEN TAK BEZESLOVA ZMIZET Z DOMU, ABYCH TĚ PAK NĚKOLIK HODIN HLEDAL A STRACHOVAL SE O TEBE!" vybuchnu a ani si neuvědomím, že křičím.

,,Ty jsi taky nenechal vzkaz když jsi odešel pryč a nechal mě doma samotnou, abych sama čelila prvnímu dnu v nové škole" odsekne Izzy a obdaruje mě naštvaným pohledem.

,,To je ale něco naprosto jiného, já jsem starší a..."

,,Tím chceš jako naznačit, že se o sebe neumím postarat?!"

,,Přesně tak Isabello, jsi moc mladá a nevíš co by se ti všechno mohlo stát!!!" 

,,Tak mě sakra už nech na pokoji, mám slabej otřes mozku, poučila jsem se spokojenej?!"

,,Neměla jsi tam vůbec chodit!"

,,A ty mě nemáš držet doma jako malé děcko! Je mi už patnáct doprdele a chci taky trochu žít!"

,,Takže podle tebe znamená žít je chodit k cizím lidem domů, tam se opíjet a pak skončit v nemocnici?!"

,,Nech toho už sakra, nemusíš mi to pořád vyčítat!!!"

,,Panebože Isabello?! Mohla si sakra umřít chápeš?!" křičím na ní a máchám kolem sebe rukama jsem hodně naštvaný.

,,Ale neumřela jsem, takže v pořádku" protočí oči Izzy a já cítím, jak mi tělem putuje hněv. 

,,Nico je vše..."

,,SI DĚLÁŠ JENOM PRDEL ISABELLO! NENÍ TO V POŘÁDKU!!!" vykřiknu a mávám kolem sebe rukama jako šílený, ale zastavím se, když vidím že se Izzy vyděšeně dívá za mě. Otočím se a vytřeštím oči. 

Na zemi klečí Beth, svírá si rudou tvář a nos, kterého jí teče krev, která se mísí se slzami.

To jsem posral....

Je tu nová  a krátká kapitola o ničem, až na ten konec. Co si o tom myslíte? Co se stane dál?

Jinak, hodně důležitá věc... Za asi pět kapitol bude konec tohoto příběhu. Samozřejmě prvního dílu, hodlám udělat i druhý díl, který bude hodně dramatický. Slibuji že bude brzy po konci prvního dílu. Bude asi i kratší, ale bude tam více zápletek, hlavně 4 velké, kvůli kterým mě chtěli kamarádky, které vědí celý osud příběhu zabít :D Příběh se bude jmenovat I need you! I want you too! a tady je cover aby jste měli aspoň nějakou představu 

Miluji vás

Cathy-corn 

Bez lásky nejde žít, bez bolesti nejde milovat