I hate you! I love you too!

Přespání

  Nico: Co takhle se sejít v pondělí princezno? ❤❤❤  

Překvapeně koukám na display mého mobilu. Nečekala jsem, že by mi Nico napsal a už vůbec jsem nečekala, že by se chtěl zítra znova sejít.

Začala jsem přemýšlet, pokud je to dobrý nápad. Mozek mi říká, ať tam nechodím protože je moc brzy na další schůzku, ale srdce chce Nica vidět co nejdřív...

Já: Kde a v kolik?

Nico: Překvapila jsi  mě princezno, nečekal jsem že to přijmeš :) <3

Já: Já jsem to taky nečekala :D 

Nico: Máš ráda zmrzlinu?

Já: Jasně, každý má rád zmrzlinu <3 :D

Nico: Každý ne

Já: Jmenuj mi jednoho člověka, který nemá rád zmrzlinu 

Nico: Moje bývalá přítelkyně :D

Já: Tak to už chápu proč bývalá :D

Nico: :D Takže co jít po škole na zmrzlinu a potom se jen tak projít???

Já: Klidně, ale kde se sejdeme?

Nico: Vyzvednu tě ze školy princezno :b <3 :D

Já: Víš kde mám školu? :D

Nico: Jo-o Becca mi to řekla :D :b

Slyším jak se otevírají dveře do mého pokoje a vidím v nich Beccu. Vražedně se na ní usměju a medovým hláskem se jí zeptám:

,,Becco? Neřekla jsi NÁHODOU Nickovi kde je moje škola?" Becca zůstane stát na místě a pokusí se na tváři vytvořit co největší úsměv

,,Nooooo.... Možná mi něco málo omylem ujelo...." řekne mi hlasem neviňátka a sladce se na mě usměje. Vraždím ji očima a už otvírám pusu abych jí něco nemilého a neslušného odpověděla, ale v tu chvíli se ozve můj telefon a to Beccu zachránilo před pomalou a bolestivou smrtí ulechtáním.

Nico: Jsi tam princezno? A je Becca ještě živá se všemi končetinami a orgány??? :D

Já: Zatím ano :D

Nico: Dobrý, už jsem se lekl že moje malá princezna je zabiják :D <3

Já: A co když jsem (zlověstně se směje a brousí si nůž)

Nico: Ááááááááááááááááááááááááááá prosím nezabíjej mě princezno, to nemůžeš našim malým jednorožcům udělat, aby byli bez tatínka :D

Já: Myslím, že bych jim prokázala obrovskou službu, kdybych jim zabila tatínka osla a ještě by mi poděkovali :D

Nico: -_- Jsi OPRAVDU, OPRAVDU, OPRAVDU zlá a zlomyslná princezno, ale i přesto tě pořád miluji a nikdy nepřestanu <3 <3 <3 ^_^

Já: Jsi blázen :D¨

Nico: Ale do tebe princezno :*

Já: Proč tohle odepíšeš vždycky, když ti napíšu že jsi blázen?

Nico: Protože je to pravda princezno :*

Já: Dobrou, jdu spát :*

Nico: Dobrou princezno, ať se ti o mně zdá celou noc :*

Usměji se nad Nickovým chováním. Začínám k němu něco cítit, ale nevím přesně co to je. 

Z přemýšlení mě vytrhne Rickův hlas

,,Jak budeme spát Beth" zeptá se mě Rick který právě vyšel z koupelny, ještě s mokrými vlasy a holou hrudí. 

,,Nevím, počkáme na Beccu" odpovím mu a udělám mu místo na posteli, aby si mohl sednout. Rick si sedne vedle mě a společně čekáme až modrovláska přijde. Nečekáme dlouho a už jí vidíme jak otvírá dveře a vchází do pokoje. Sedne si vedle mě na postel a podívá se na nás zkoumavým pohledem.

,,Proč na mě tak koukáte? Mám snad něco na obličeji?" zeptá se nás nechápající Becca a oba se začneme smát, když jí vidíme prohmatávat si obličej.

,,Ne, ale musíme se dohodnout jak budeme spát" řeknu jí na vysvětlenou a Becca začně přemýšlet.

,,Já budu spát tady ve svém pokoji a vy dva tady u Beth" řekne po chvíli přemýšlení Becca. Svým pokojem myslí pokoj pro hosty ve kterém spí jenom ona.

,,Tak ahoj a žádné prasárny dětičky moje" zvedne se usmívající se Becca a rychle mizí, protože ji já i Rick propalujeme velmi nemilými pohledy. 

Povzdychnu jsi a jdu si rozčesat svoje ještě lehce vlhké vlasy.

,,Já si klidně půjdu lehnout dolů na gauč Beth" slyším za svými zády Ricka.

,,Ne, to nemusíš ráno by jsi měl úplně zničená záda. Stejně jsme takhle spali když jsme byli menší" odpovím mu a otočím se na něj. Rick se pousměje když jsem mu připomněla doby kdy jsme byli ještě malé děti. Svážu si vlasy do culíku a jdu si sednou na postel vedle Ricka.

,,Těšíš se do školy?" zeptá se mě Rick a já se na něj podívám výrazem jako vážně?. On se jen zazubí a lehne si. Natáhnu se vedle něj a pustím potichu písničky, protože bez nich neusnu. Pokojem se rozezní hlas Eda Sherana tak se Rick natáhne po vypínači a místnost pohltí tma.

Poslepu nahmatám peřinu a přitáhnu si jí blíž k sobě. Cítím jak mě pár paží obejme kolem pasu a přitiskne si mě ke své hrudi. Položím si hlavu na Rickovu levou ruku a pomalu se propadnu do říše snů. Poslední slova která slyším je:

,,Mám tě rád Beth"

  „Láska se ptá přátelství: "Proč jsi na světě, když existuji já? Protože ty pácháš bolesti a rány, ale já je hojím.""