I hate you! I love you too!

Nečekané události

,,Annabeth?! Kdo to sakra je?!" Rychle se od Nica odtrhnu a uvidím Ricka s bolestí a obrovským vztekem v očích.

Sakra.......

Jsem zaražená a zmatená. Co mu mám odpovědět?!
Ahoj Ricku, tohle je Nico, kluk kterého ani pořádně neznám a políbila jsem ho dobrovolně narozdíl od tebe určitě budete báječní kamarádi!
Tohle asi určitě říct nemůžu!!!

,,J-já..... on........ počkej Ricky" To poslední zavolám, protože vidím jak Rick jde blíž k nám. Zastaví se přímo přede mnou, zhnuseně se na mě podívá a hledí si s Nickem z očí do očí. Celý dvůr ztichl a pozoruje tuto scénu. Vidím jak Rickovi cuká v ruce, kterou má křečovitě zatlou v pěst. Najednou jeho pěst vyletí do vzduchu a udeří Nica do levé tváře. Nico se zapotácí, ale nespadne ani nedá najevo žádnou bolest.
Dvorem se prohnala vlna tichého šepotání přihlížejících.

,,Ricku...... ne" zašeptám když vidím, že se Rick připravuje k dalšímu úderu. Zastaví se v polovině cesty, svěsí ruku zpět podél těla a pohlédne na mě očima plnými bolesti schované za závojem vzteku.

,, A proč Annabeth, proč bych toho měl nechat? Miluji tě už od prvního dne co jsem tě poznal. Zamiloval jsem si tvůj úsměv, tvojí povahu, tvůj nádherný hlas. Nedávno jsem ti vyznal lásku a ty jsi mě odmítla. Srovnal jsem se s tím, sice těžko ale ano. Myslel jsem si že jsme znova přátelé a možná časem i něco víc. Ale teď tě tady vidím s klukem, kterého ani pořádně neznáš, ale jeho neodmítneš. Čím to je? Co on má a já ne!!!"
Z jeho hlasu odkapává vztek- ne nenávist a znechucení a oči má tvrdé a plné hněvu.
Nedokážu mu na jeho otázku odpovědět a cítím jak mě obejmouj silné paže Nica. Rick ho propaluje pohledem a kdyby pohledy zabíjely, tak už tady já ani Nico nejsme.

,,Jsi jen obyčejná děvka" odplivne si Rick mým směrem a oči se mi zahltí slzami. Cítím jak mě Nico pustil a než jsem se vzpamatovala tak se Rick už držel za nos, ze kterého mu odkapávala krev a Nicova jinak světlá pleť nabrala rudou barvu hněvu.

,,Už. Nikdy. O. Mojí. Princezně. Neřekneš. Něco. Takového" syčí na zraněného Ricka Nico, ze kterého sálá vztek. Rick si utře rukávem krev z tváře a zle se ušklíbne.

,,Zníš jako nějakej pedofil" Řekne Rick ve snaze Nica ještě víc naštvat. Nico nabere zlostí až skoro fialovou barvu a chce Rickovi dát znova ránu, ale včas zastavím jeho ruku. Nico se na mě podívá, jeho normálně tyskysové oči ztmavly a rozšířily se mu zorničky vztekem. Dívá se mi do očí a postupně se jeho oči vrací do normálu.
Když si myslím, že už je jakžtakž v klidu tak pustím jeho ruku.
Slyším jak si Rick odfrkne a odejede. Slzy mi napadnou oči a první mi stékají po tváři. Cítím jak mi je cizí prst setřel a uvidím Nica.

,,Promiň Beth, že jsem ho udeřil, naštval mě." omluví se mi Nico

,,Ne, to já se omlouvám za Ricka, že tě praštil. Bolí to?" zeptám se ho a opatrně přiložím dlaň na jeho levou tvář. Cítím jak pod mým dotekem cukne, ale nedává nic najevo. Zadívám se mu na tvář pozorněji a vidím, že se tam začíná tvořit modřina a pravděpodobně nebude malá.

,,Pojď, půjdeme k nám, udělám ti něco s obličejem" řeknu mu a chytím ho opatrně za ruku. Nico se na mě překvapeně podívá, ale po chvilce překvapení se usměje a jde vidět že ho ten úsměv bolí. Ruku v ruce odcházíme z školního pozemku a neunikonou mi četné výrazy ostatních, ať už zavistivé od většiny dívek, překvapené nebo i lehce obdivné, tak je všechny ignoruji a jdu i spolu s Nickem směrem ke mě domů.

Celou cestu jsme si povídali, jako bychom se znali už několik let.
Oba jsme byli vysmátí když jsem otevřela dveře domu a zula se. Nico udělal to samé co já a vedla jsem ho do mého pokoje.

,,Posaď se kde chceš, já dojdu pro trochu ledu na tu tvář a nějaké jídlo. Na nic prosím tě nesahej a zůstaň tady ano?" řeknu Nicovi, který se s obrovskou radostí posadí do jednorožčího sedacího pytle a tváří se jako malé dítě o vánocích. Usměju se nad ním a jdu prve dolů do koupelny se odlíčit, protože určitě vypadám jako panda.
Uvidím svůj odraz v zrcadle a měla jsem pravdu. Vezmu vatový tampónek s trochou odličovače a začínám si smývat černé pramínky z mého obličeje.

Když usoudím, že už nepřipomínám pandu tak jdu do kuchyňě pro jídlo. V mrazáku objevím kyblík citrónové zmrzliny a led. Led nasypu do čisté utěrky a zmrzlinu vezmu společně s dvěma lžičkami nahoru.

Otevřu dveře a vidím Nica sedět na mé posteli s velkým pobaveným úsměvem. Položím zmrzlinu společně s obkladem na svůj stůl a jdu si sednout vedle Nica. Jeho úsměv se ještě zvětší a já se na něj nechápavě podívám.

,,Co je?" zeptám se ho zvědavě a ihned získám v obličeji barvu jakou mají Clarissiny vlasy, když vidím co drží Nico v ruce.

,, T-to není moje" nepřesvědčivě zamumlám a snažím se nedívat na ten kus oblečení co má v ruce.

,,Nemyslím si princezno" usměje se Nico a stále drží v ruce červené krajkované spodní prádlo.

,,Prosím polož to" zašeptám zahanbeně a kupodivu mě Nico poslechne a opravdu položí kus krajky na mojí postel.
Stále rudá vstanu pro studený obklad a položím ho Nicovi na tvář.
Sykne a trochu sebou cukne, když ucítí chlad na své tváři. Držím mu obklad stále na tváři a navzájem si hledíme do očí.

Po několika takto strávených minutách Nico jemně odsune moji ruku z jeho tváře a položí studený obklad na zem.
Přisune se ke mně a já začnu zrychleně dýchat. Prohrábne mi vlasy a odhodí mi je na pravé rameno. Položí si svoje ruce za moje záda a začne mi po nich kreslit malé kroužky prstem.
Lehce se na něj usměji a jemně ho políbím na tvář. Nico to nečekal a překvapeně se na mě zadíval. Usmál se a začal mi pokládat motýlí polibky po celé délce mého krku. Potichu jsem vzdychla když si jeho rty našly můj ušní lalůček a lehce ho zkously. Zabořila jsem svoje prsty do jeho tmavých vlasů a udělala první ten krok. Lehoučce jsem položila svoje rty na ty jeho a cítila jsem jak mi explodovalo hejno motýlků v břiše. Nico mi polibek ihned opětoval a ještě více ho prohloubil. Vzdychla jsem do polibku a to mu umožnila přístup do mých rtů. Nějak se stalo že já jsem byla pod ním a Nico se opíral o lokty aby mě nezalehl. Cítila jsem jak mi celé tělo hoří pod jeho dotykem a já se rozplývala z jeho polibků

,,Jsem doma Beth" ozve se najednou ze zdola a já vím že je zle.

Odmítáme ty co nás milují,
Milujeme ty co nás odmítají