Navždy

Dvanáctá kapitola

Elow, Toria, Assu
Bylo jim z toho skoro špatně. Nevěděly, kdo přesně Arimes je, ale věděla, jak se zachovají a věděla, jak je může zničit. Hned na to viděly smrt Ellas. Tohle si nezasloužila. Byla tak skvělá kamarádka!
Arimes žádná z nich neznala, ale podle oblečení mohly usoudit, že se jedná o holku ze skupiny několika málo lidí, kdo se snaží naučit ovládat kouzla. Většině se to nedaří, nebo kouzla přestanou používat. Ona to ale už od prvního pohledu zvládla. Záleželo už jen na tom, jak moc je ovládá a kolik se toho naučila.
"Jste v pořádku? Vypadáte hůř než předtím." Ozval se Enndor.
"Dobrý." Odpověděla Assu. V tu chvíli se všechny snažily vzpamatovat. Pak už měla Assu pravdu. Vše bylo zase lepší. Setřásly své představy.
"Co teď?" Zeptala se Toria.
"Mohly bychom vniknout do města a na tu Arimes se podívat. Co třeba dnes v noci?" Navrhla Assu.
"Jo, souhlasím. V noci bychom se mohly do města docela dobře dostat. Navíc se na ni nemusíme jen podívat. Možná by bylo lepší ji zneškodnit, než přijde na to, že jsme přežily a chceme ji zastavit při pokusu o ovládnutí země." Přidala se Toria. Elow stále mlčela. Vždy řekla jen to, co bylo důležité. Neplýtvala slovy.
"Máme ji zabít?" Chtěla vědět Toria. Assu nad tím chvíli přemýšlela. Zabíjet každého nebyl způsob života, jaký si jako tři z osmi představovaly.
"Asi ano. Je zodpovědná za smrt Ellas, Tryss, Laitt, Siath a Detrim. Rozhodně jí to jen tak neodpustím. Navíc hodlá zradit i Sottona, přes kterého získala věrnost městských vojáků. Je nebezpečná." Řekla potom.
"Takže počkáme do tmy." Rozhodla Toria.
"Ne." Řekla najednou Elow.
"Cože?" Vyhrkly Assu i Toria najednou.
"Já ... potřebuji i jinou zbraň než luk. Když se ke mně dostanou příliš blízko, chci se umět bránit. Rozumíte mi?" Oznámila.
Assu si z lýtka odepnula malý pásek, držící v pouzdru ostrý bodec. Podala ho Elow.
"Vezmi si můj." Řekla.
"Děkuji. Vystačíš si bez něho?" Přijala ho Elow.
"Mám ho spíš do rezervy. Většinou vystačím s meči."
"Bezva. Tak můžeme vyrazit." Usmála se Elow.
"Jakto? Řekly jsme za tmy!" Nechápala Assu.
"Za tmy je dobré zaútočit na Arimes. Do města se však lépe dostaneme teď. S lidmi. V noci bude brána zavřená a na hradbách budou stát hlídky. Teď, pokud si sundáme pláště, projdeme snadno. V rozestupech po pěti minutách nebudeme tak nápadné. Setkáme se na tržišti, hned zkraje." Vylíčila Elow svůj plán. Byla to pravda.
Dorazily k městu a sundaly si své tmavě modré pláště. Pod nimi měly obvyklé oblečení, takže nebudou vzbuzovat příliš pozornosti, šlo jen o zbraně. Zabalily je do plášťů a vytvořily z nich něco jako pytle. První šla Elow.
Vyrazila z lesa a klidným krokem zamířila k bráně. Vmísila se do davu a prošla branou. Okolo stáli vojáci a sledovali všechny lidi, ať už šli dovnitř nebo ven. Nikoho ale nekontrolovali. Elow se s masou lidu dostala k tržišti, kde se nepozorovaně vytratila.
Pět minut uběhlo a vyrazila Assu. Vše šlo stejně hladce jako u Elow. U brány se ale strhl menší poprask pro slepici, která utekla bůhvíkomu a nenapadlo ji nic jiného, než se postavit k bráně vedle stráže. Dva malí kluci se začali strážným smát, jakého mají pěkného spolupracovníka. Assu prošla davem ke zdi velkého domu, kde mohla zmizet ve stínu. Za sloupem na rohu domu našla Elow. Už na ni čekala.
Konečně mohla vyjít i Toria. Vymotala se z davu lidí a zašla za roh velikého domu. Ve stínu našla obě kamarádky.
"Dobrý?" Přivítala ji Assu.
"Jo, nikdo si mě nevšímal." Řekla.
"Teď se musíme dostat do sídla diktátora. Tam nejspíš bude i Sotton a Arimes." Prohlásila Elow a s Assu i Toriou v patách se znovu pustila do davu. Každý někam spěchal, proto snadno splynuly. Nikdo je nebral příliš vážně a lidé si hleděli svého. Před hlídkujícími vojáky si držely odstup, ale ani oni je nepovažovali za důležité. Proběhly několika málo uličkami a před nimi se objevila vysoká budova s okny z barevných skel a několika věžičkami. Podél jednoho z nejbližších domků se nacházela prázdná ulice. Zapadlá a nikým nepoužívaná cesta byla sice úzká, ale do večera se v ní dalo skrývat. Elow přes sebe zase přehodila tmavě modrý plášť a sepnula ho u ramen stříbrnými sponami. Assu a Toria udělaly totéž. Assu si navíc přes záda napnula pás s druhým mečem a Elow upevnila toulec se šípy.
"Nestálo nás to ani žádné úsilí. V noci bychom musely být nenápadné už od začátku." Pochválila Assu plán své kamarádky.
"Stačí jen čekat." Dodala Elow.