Navždy

Sedmačtyřicátá kapitola

Bitva
Sanzia už vrátila do hry spoustu raněných. Ti, kteří už nechtěli, nemuseli. Sanzia je nenutila. Kdyby zranili ji a někdo by ji uzdravil, aby se do boje mohla vrátit, sama by nejspíš odmítla. Všichni si v boji něco zažili a i kdyby strach neměli, nebylo by správné nahánět je zpět. Navíc většina chtěla pomoct přátelům, takže je ani nebylo třeba nijak nutit. Zároveň s tím se Sanzia pokoušela pomáhat v likvidaci těch zvláštních výplodů Arimesiny magie. Občas se jí podařilo vykouzlit něco, co se jí povedlo při útoku loveckých psů. Nějaká kouzla pro ublížení na zdraví. Ale žádný velký úspěch necítila.
Arimes vše sledovala z hradby hradu a viděla, že její stvůry mají stále převahu, ačkoli se pro její neštěstí snížila. Stvůry padaly k zemi, ale braly s sebou i vojáky. Její pozornost upoutala dívka, která střídala bojiště s úkrytem lesa. Bojovala, ale zároveň se držela zpět a léčila rány, utržené v boji. Netrvalo dlouho, než si Arimes všimla bílé kouzelné záře. Čarodějka. Jak silná může být? Nejlepší bude to vyzkoušet.
Sanzia cítila v zádech pohled Arimes. Věděla, že ji zaujala. Měla strach, že s ní bude muset bojovat, ale zároveň v ní vřela touha ji zabít. Pohlédla k hradu. Arimes na hradbách nenašla. Trochu ji ovládl zmatek, jenže ten se rozplynul, jakmile ji opět spatřila. Arimes vycházela z brány. Klidným krokem se rozešla k bojišti a dívala se Sanziiným směrem. Sanzia pochopila. Nemělo by smysl nevšímat si toho, protože Arimes by sem stejně došla. Vybavila si slova, která slyšela od vesnické čarodějky.
"Mohla bys být silnější, než Arimes, ale nejsi. Je zvláštní, že mocnou magii najdeš až tehdy, kdy jsi v ohrožení. Možná, že v boji s Arimes ji dokážeš použít. Jako v ohrožení loveckými psy, jako při mém nebezpečném kouzlu."
Sanzia vykročila proti Arimes. Narozdíl od ní ale nešla po prázdné louce. Kolem ní bez přestávky zuřila bitva. Hlídala si, aby ji nikdo nečekaně neporazil. Zahlédla v davu Assu, když pomáhala vojákovi zabít zvlášť rozzuřenou stvůru. Bylo jí líto, že je tak daleko. Sanzia měla strach, protože teď jí nikdo nebude krýt záda. Arimes se zastavila dvacet kroků před ní. Sanzia také zůstala stát. Chvíli se na sebe jen dívaly. Arimes chtěla vědět, co od ní může čekat. Sanzia se soustředila, aby dokázala odrazit její první útok. Zvedla se vlna rudé barvy a vyrazila proti Sanzie. Ta natáhla ruce před sebe a před nimi se objevil žlutý půloblouk. Vlna kouzel sklouzla po vyčarovaném štítu a zmizela. Arimes se rozhodla přidat na tlaku. Tohle bylo snadné odrazit, ale co další možnosti? Jiskry červené a šedé barvy se zvedly jako z ničeho. Najednou tady byly a najednou se rozlétly. Sanzia v sobě pocítila tu zvláštní instinktivní sílu, která působí ve chvíli, kdy je v ohrožení. Ráznou ranou kouzlo odrazila. Pokusila se tu vnitřní sílu ovládat, když ji konečně dostala na povrch, ale proklouzla jí mezi prsty. Když Arimes viděla, že i toto kouzlo dívka odklonila stranou, zmrzl jí úsměv na tváři. Mohla by se jí vyrovnat? Pak ale na zlomek vteřiny uviděla, jak Sanzia zkusila přemoct sama sebe a svou magii. Nevyrovná se jí. Arimes je stále silnější. Poslala do útoku další působivé kouzlo. Sanzia se zapřela patami o zem a rozhodla se, že příště svou magii nenechá sklouznout zas zpět. Útok se dostavil a Sanzia ho opětovala. Údery se srazily a vytvořily kolem sebe duhovou mlhu. Ta rostla, až obě čarodějky pohltila. Nic nebylo vidět. Sanzia se pokoušela udržet se, aby ji stálý nápor od Arimes nesmetl. Svou magii měla nadosah a přece ji nedokázala uchopit.
Assu mezitím odrazila útok pološtíra a voják, který s ní pro tuto chvíli tvořil dvojici, neváhal stvůře useknout nohu. Assu zvedla hlavu a oslepilo ji světlo duhy. Mlha se držela pohromadě jen v jednom určitém místě. Zůstala na ni koukat. Stvůra využila okamžiku a zaútočila. Assu se přikrčila a krátkým švihem ji probodla. Teď musela zjistit, co se děje.
Arimes přidávala svému kouzlu na síle. Sanzia se snažila něco udělat, ale nešlo to. A pak to samo od sebe klaplo. Zachvěla se, když se jí magie vlila do žil. Magie silnější, než jakou dosud zvládala. Musela se zasmát. Měla radost z úspěchu. Vyvolala silnější kouzlo. Cítila, jak začíná nad Arimes získávat převahu. Ta musela bezpodmínečně ustupovat. Sanzia ještě víc přitlačila. Zaslechla, jak Arimes vykřikla. Je snad možné, aby ji teď zničila? Arimes se nechtěla nechat takhle porazit. To by nedovolila. Pravda byla, že jí ubývaly síly, ale magie zvládla skoro všechno. S výkřikem zvedla ruce. Z dlaní jí vytrysklo rudé kouzlo, které zničilo všechnu mlhu kolem. Sanzia pod tlakem tohoto kouzla zakolísala a upadla. Ležela na zemi a Arimes dostala šanci vyhrát.