Alexis [DOKONČENO]

9.kapitola

Otevřela jsem oči, ale byla to chyba. Sluneční světlo mě na chvíli oslepilo a začala mě bolet hlava.

,,Probouzí se!" vykřikla odněkud zleva Colin a přiřítila se k mé posteli.

,,Alexis, tak jsem se bála , že se ti stalo něco vážného! Normálně jsem si myslela, že se asi udusíš!"vyhrkla a nadále mě věznila v kostilámajícím objetí.

Když mi začalo být opravdu vedro, rozhodla jsem se její ruce setřást.
Během pár vteřin se v pokoj objevila Sofie s flaškou vody a mamka, která na tváři měla ustaraný výraz.

,,Ahoj Alex, tak jak ti je?" Přešla ke mně mamka a sáhla mi na čelo.

,,Jsem v pohodě. Všechno je dobrý, " odpověděla jsem s úsměvem. Chudák, musela mít opravdu strach! A beztak, že jsem ji úplně zbytečně vytáhla z nějaké zábavné chvíle.

Také se usmála, podala mi láhev s vodou a já se napila. V krku jsem měla sucho a tohle přišlo vhod.

,,No vypadá to, že ti nic vážnějšího nebude. Tak si ještě odpočni a za hodinku můžeš jít s holkama na večeri, ju?" nadzvedla obočí a ještě jednou mě starostlivě pohladila.

Když opustila pokoj, posadila jsem se. Neležela jsem ovšem ve své posteli, ale na manželské, která "patří" sestrám.

,,Co se vlastně stalo?" Uchechtla jsem se a znovu se napila.

,,No, měli jsme ty závody. Ty jsi nám ujela až dolů. A kluci -  konkrétně Jake, Brad, Zayn, Thomas a Liam - si dávali taky závody. A jak byli Thomas se Zaynem a Jakem zapálení do jejich závodu o první místo, tak si tě nevšimli a Zayn do tebe narazil. Jenže se mu snowboard zamotal do tvých lyží a nemohl z tebe slézt. Takže ho Thomas seřval," pokročila rameny Brigit a zlověstně se ušklíbla. Určitě jí vůbec nevadilo, že se Thomas s někým hádal.

„Thomas tě pak taky odnesl na pokoj," dodala s mrknutí Casee.

„A vyjel po Zaynovi," mrkla na mě Colin.

Okey... Takže Zayn na mě spadl. Zayn je Thomasův bratr. Thomas mě odnesl. A nejspíš kvůli mně se ti dva poprali.

Myslím, že nešlo přehlédnout, jak jsem se usmívala. Odnesl mě sem. To on nadával Zaynovi!

Měla jsem tak šílenou chuť začít tancovat!

....................

Neměla jsem v plánu zůstat do večeře na pokoji. Na to byla moc nuda. Holky byly unavené, zatímco já plná energie.

Oblékla jsem se do šedivých přiléhavějších tepláků a šedivé mikiny.

Před chatou pofukoval ostrý ledový vítr. Nevěděla jsem přesně, kam mířím, ale u lesa už se trochu význam.

Bylo to celkem děsivé. Ticho protínalo jen foukání, jenž zároveň otřásalo okolními stromy. Podélně jsem pokračovala kolem okraje, když v jednu chvíli mi pod nohou praskla větvička a z dálky se ozvalo soví houkání.

To jsem v nějakém hororu, či co?

Zakroutila jsem hlavou nad svými telecími nápady.

Po pěti minutách cesty jsem zahlédla mýtinu. S nadšením, že tam bude lavička, jsem přidala do kroku. Už jsem byka skoro na onom place, když jsem zaregistrovala jinou osobu.

To jest můj vrah?!!

„Oh," vykouzlo mi z úst, když jsem zaostřila. Thomas.

První myšlenka byla utéct. Nevěděla jsem, jestli ho teď nějak chci vidět. Pak mi ale došlo, že mu dlužím poděkování.

No jo, ale jak začít konverzaci?

Třeba : ahoj, díky že jsi nadával tvému bratrovi a pak moje tlustý tělo dotáhl do mého pokoje?

To asi nebude úplně nejlepší, že?

Dám na klasiku.

„Mohu si přísednout?”

Potlesk. Skvělý začátek.

,,Hmmm," zabručel, ale jinak nevypovídal jakékoliv jiné známky života, nebo třeba zájmu o mou osobu.

Každopádně, velmi skvělé pokračování konverzace!
Chvíli jsem přemýšlela, jak to udělat méně trapné, ale to ticho tomu vážně nepomáhalo.

,,Chtěla jsem ti jen poděkovat," mluvila jsem sebevědomě dál, i když se mi hlas málem klepal.

Slyším dobře. On se zasmál? To vážně?

,,Za co proboha?" odvětil, jako kdyby vůbec netušil, o čem to mluvím. Což ale samozřejmě věděl.

On mu člověk přijde poděkovat a takhle mi odpoví? Dělá si srandu?

,,Musíš dělat frajera za každé situace?" zvýšila jsem hlas a nabrala na sebevědomí. „Člověk ti přijde v dobrém poděkovat a ty se zase chováš jak kretén," vyprskla jsem.

Mohl by radši něco říct, než aby jen mlčel?

Nemohl, já vím.

Ještě chvíli jsem na něj koukala pohledem naštvaného koně, ale když stále nereagoval a jen se šklebil, tak jsem se rozešla, že půjdu pryč. Nezaslouží si žádný dík, když pak ještě dělá machra!

,,Počkej přeci!"

Slíbila jsem vám pokračování ať se dozvíte co se stalo :D Tak co vzpomínate si na Zayna???? Second_Story

Děkuji za vaši podporu v podobě vote nebo komentářích!!❤❤

Trochu pozměněný obal :))