28.kapitola

5K 343 25
                                    

Plavky byly opravdu pěkné. Byly černé a šňůrky zelené. To samé i spodní díl. Nečekala jsem, že v zimě seženu takové hezké plavky. Mám celkem štěstí.

Ale že bych se v tomhle chtěla koupat s Thomasem.... Mám jisté pochybnosti.
,,Aspoň si je zkus,"hází po mně štěněčím pohledem. Za kterým se skrývá šelma. A beztak že zvrhlá šelma. Jenže ten jeho kukuč byl tak roztomilý, že jsem poraženecky vyrazila ke kabinkám.

Thomas mě samozřejmě hned následoval.

,,Brzdi hochu, sem nemůžeš!" zakazuji mu se smíchem vstup za mnou.

Otočil se a se skloněnou hlavou šel pryč. Byl vtipný a roztomilý. Zatáhla jsem závěs a začala se svlékat. Opravdu se necítím moc dobře, když se musím převlékat ve zkušební kabince, poněvadž nevíte kdo vás sleduje.

Jaká náhoda, že mi seděly! Teda spíše ironie osudu. Vykoukla jsem zpoza závěsu.

,,Thomasi!" křikla jsem na něj.

Od jednoho regálu se na mě zazubil a následně vyrazil mým směrem

„Najednou můžu do kabinky?" uchechtnul se, když jsem ho pro změnu za sebou prudce zatáhla.

Nemusí mě snad vidět každý, ne?!

"Jo, najednou můžeš," odsekla jsem a čekala na zhodnocení.

Sjel mě pohledem. Hladovým a chtivým. To je dobrý, ne?

,,Ty jseš hrozná přistávací plocha, Alexis," vypadlo z něj nakonec a jestli jsem kdy byla klidným člověkem, teď bych mu nejradši vrazila.

Fakt parchant.

,,Co kdybych řekla, že-"

„Neřekla," nenechal mě to ani doříct. Už jsem se chtěla mračit, jeho další slova mi ale vzala vítr z plachet. „Jsi nádherná, Alexis," usmál se tím nejvíc přitažlivým způsobem - zvedl jen jedem koutek úst. Jednu dlaň přiložil k mé tváří a ve vteřině započal válku jazyků.

,,Jsi takový zmetek," zasmála jsem se snad frustrovaně, když jsem polibek přerušila.

U pokladny jsme zaplatili a při odchodu mi dal Thomas zhruba jednu miliardu rychlých pus na tvář.
Zprvu mě to dost překvapilo, pak jsem to ale nechala být. Přeci jen... Bylo to roztomilé.

,,Kudy?" zeptala jsem se bezradně, když jsme opustili obchod.
Thomas nic neřekl a zatáhl mě do kavárny.
Ještě že ne na záchody.
Na to teda vážně nemám náladu. I když...

Oba jsme si objednali kávu, ale neobešlo se to bez problémů.
Kávu jsem objednávala já a za kasou stál zrovna číšník tak o tři roky starší. A protože jsem samozřejmě to nejkrásnější stvoření, slintal nademnou celou dobu jak nějaký pes.

A Thomasovi to neušlo, že ano.

Se zamračený pohledem se namáčkl na má záda a celou dobu probodával toho kluka pohledem.

„Co to mělo být?" začala jsem se smát, když mě odtáhl kousek od výdejního místa a obmotal své ruce okolo mého masu.

„Debil jeden," zavrčel jen a opět spojil naše rty. Bylo to tak nečekané, že jsem nakonec byla šťastná za jeho ruce, které mě pevně svíraly.

„Nemám v plánu tě vyměnit za prodavače, ty tele," odstrčila jsem ho.

„To jsem si fakt nemyslel," odseknul.

„Jasně, že ne, Thomasi."

-----------

Před šatnami jsme se rozdělili. Hodinkami jsem si otevřela skříňku. Převlékla se a šla se osprchovat.

Thomas už čekal před bazénem. „Sluší ti to.”

„Spíš ty bys přes sebe měl hodit tričko," usmála jsem se přijala jeho nabízenou ruku. „Takhle se utopím, protože na tebe budu civět."

Se smíchem jsme se oba vydali k vodě.

Jako první jsme zahlédla tobogán a probudilo se ve mě dítě.
Ne moje dítě.
Jakože já, ale mladší. Snad.

Začala jsem vřískat a prosit Thomase, aby se mnou šel. Okamžitě jsem musela na tu plastovou věc vylézt s svést se dolů.

,,Prosím, prosím, pojď!" udělala jsem psí očka a vyšpulila spodní ret.

„Ježíš, tak pojď," svolil nakonec.

Nejprve Thomas chtěl abychom jeli spolu, ale rozmluvila jsem mu to. Nechci vědět, co by si plavčíci a rodiče dětí mysleli. Tak jsme si dali závod. Nevím, jak jel, ale byl dole dřív, takže asi dobře. A to jsem si zařízla spodní díl do zadku, abych byla rychlejší!

A korunku tomu nasadil, když řekl, že znovu už nejdeme, protože na mě koukali všichni nadržení tatíčci.

,,Já ale nemohu za mojí dokonalost, pochop to Thomasi," vyšpulila jsem spodní ret a zakroužila bokama.

Pobaveně nademnou pokroutil hlavou a svou ruku, kterou měl ještě před vteřinou na mých zádech, přesunul na moje pozadí.

Uchylák a žárlivec.... To jsem to vyhrála, fakt že jo.

Tak dneska to stačí :D Už nebudu dneska aktivní protože budu spát mimo domov a nebudu mít Wi-Fi :(((((((

Znáte taky to s těma plavkama? Já myslím , že každý už to zkusil xD

Alexis [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat