Alexis [DOKONČENO]

38.kapitola

Věnováno: nikousek_me❤

Jdu po chodbě , že půjdeme s Thomasem ven. Už jen zahnu za roh.
Chci zaťukat na dveře ,ale slyším jak si s někým povídá. Vím , že se to nemá.

Ne! Znova už ne! Třískla jsem s flaškou v ruce o zem. Roztříštila se do všech stran. Střepy ležely na zemi .

Mám je i v botech. Sjela jsem zády po stěně dolů .

Cítila jsem střepy na , kterých jsem seděla. Jeden mne bodl do stehna.
,,Ssss!"

,,Co jsi to udělala Alexis?!"

,,Nic!"

Oči se mi začaly sami zavírat. Chtělo se mi spát.Byla mi zima a rány na nohou mě bolely.

,.........................

Pálí mě nohy. Nemám nejmenší tušení kde jsem a co se stalo.

Pomalu otevřu oči. V místnosti je tma. Jen podle peřin vím , že nejsem u sebe v pokoji. Je mi teplo a vylézat se mi nechce.

Kouknu na druhou stranu. Jen ten pohyb mi způsobil hroznou bolest.

Na další posteli někdo leží. Hlava mě hrozně bolí. Rozhodnu se vstát.
Posadím se a hned se mi zamotá hlava.

Vstanu a jdu k druhé postely. Sotva se udržím na nohách. Na druhé postely leží Jake.

Počkat! Proč jsem u Jaka v pokoji? A proč si nic nepamatuju?

V tom co mám na sobě výběhu z pokoje. Zahnu za roh a hledám náš pokoj. Bingo!

Potichu otevřu dveře. Všude ticho a všichni ještě spí. Nemám tušení kolik je hodin ,ale chci ještě spát.

Po schodech jsem pomalu vylezla na postel. Najednou jakoby jsem oslepla.
Někdo rozsvítil světlo.

,, Doprdele, ať jsi kdo si zhasni!"
Dotyčný tak udělal.
,,Alexis?Kde jsi byla?"
Podle hlasu jsem poznala Brigit.

,, Nevím, nekřič tolik!" Zabořila jsem hlavu do polštáře a šla spát.

Uuuuu....

Nějak jsem se rozepsala :D Přiznávám se , že teď je to nejhorší období na psaní. Pořád měním teorie co kdo udělá:/

Pořád přemyslím co udělám s Colin a Thomasem. Jak to bude s Alexis a blablabla....

Pro podrobné informace sleduje můj Instagram! Pošli mi žádost o sledování a buď- do komentářů napište tvé jméno na Insta -nebo mi na Instagramu napiš , že čteš mou knihu Alexis!

Instagram- Second_storywriter