Alexis [DOKONČENO]

55.kapitola

Kapitola pro: Katty-CZ- Evavackovaa
MakyMrazova  AdelForeverDreaming
kecanda unicorneek_nej

Alexis

Druhý den po mém příjezdu jsem se jen válela celý den v posteli. Není nad den klidu. Teda já poslední dobu ležela jenom v posteli, ale to neznamená, že v tom nemůžu pokračovat. Teď je něco málo po půl jedenácté  a máma už neměla náladu na to, aby mě nutila vylézat z postele a tak mi snídani donesla do postele. Co více můžu chtít!

Takže s mobilem v ruce jsem ukusovala z chlebu, který byl namazaný marmeládou. *Cink!*
Ozvalo se upozornění z Messengeru. Kdo mi co chce?
Najednou se objevilo malé vyskakovací okýnko.
Na obrázku se zjevila fotka Thomase.
Ježíš to zase bude něco hodně "záživné".

T- Ahoj, rodiče říkali, že už tě pustili z nemocnice.

A- Ahoj, pustili no. Potřebuješ něco?

Vážně mi bude kazit náladu hned po ránu? Navíc nevím, co by jsme si měli říct.

T- vlastně to asi ještě nevíš, ale máme k vám dnes přijet na oběd. Poněvadž za týden odjíždíme na dovolenou a rodiče se chtěli vidět, když se znovu uvidí až na horách.

Počkat... Cože? Děláte si jako srandu. Za chvíli je oběd, oni určitě přijedou před obědem a já ležím s nedojedenou snídaní v posteli. Tohle nestíhám.

T- Jestli chceš vědět za jak dlouho tam budeme, tak na to vylézt z postele a něco se sebou udělat máš asi hodinu😅 Stíháš?

A-jak?

T- znám tě Alex...
    Ty to víš...

Já ho nakoupu dřív, než přejde přes práh našeho domu! Mám hodinu, hodinu! S mámou si to budu muset vyřídit později, protože takovouhle zradu jí neodpustím.

Po jedné noze jsem doskákala k zdrcadlu. Kdyby byl ležící den, jak jsem původně plánovala, tak vypadám normálně, ale rodiče se rozhodli mi ho zkazit. Takže vypadám příšerně.

Ale já jsem vlastně doma ne? Můžu si nosit co chci. Ale zase přijdou hosti.

Z bílé skříně jsem vytáhla spodní prádlo a začala koukat po všem možným, abych vymyslela, co si vzít.
Hlavně to musí jít přetáhnout přes sádru.

,,Nasrat!" Hlavou jsem bouchla do dřevěných dveří mojí skříně.

Asi po deseti minutách nepřítomného hledění na moje oblečení, jsem si všimla šedivých látkových kraťasů.

,,Bingo!"

Zase jsem doskákala k posteli a plácla sebou do ní. ,,Já se na to všechno můžu vysrat!" Začala jsem se pomalu převlékat do kraťasů. Po této velice únavné aktivitě jsem byla opět nucena doskákat ke skříni.

,,Ne,ne,ne,ne,ne,ne,ne,ne,n- to ujde." Byla to mikina, kterou jsem už dlouho nenosila. Je to taková ta velká mikina přes hlavu, kterou by jste nejraději klukům vzali a fetovali jejich vůni.

Já ji vzala svému klukovi. Teď už bývalému.

Teda ne že bych chtěla fetovat jeho vůni, ale voněl hezky, takže od našeho rozchodu jsem ji vlastně neprala, aby pořád pěkně voněla.

Ne, jsem naprosto normální...

Pod mikinou jsem si nechala jen podprsenku, protože tričko jsem prostě byla líná hledat. Skříň jsem zase zavřela a protože moje jediná použitelná noha, už se také stávala nepoužitelnou, tak jsem si vzala berle.

Pomocí nich jsem došla do koupelny. Tam jsem si vlastní stáhla do jednoduchého vysokého culíku. Půjčila jsem si mamky řasenku, poněvadž moje se mi nechtěla hledat.

V zrcadle jsem se ještě jednou zkontrolovala. Blonďaté vlasy, černé řasy, světle hnědé obočí, všechno v pohodě. Opustila jsem tyrkysovou místnost.

Na mobilu už jsem žádné zprávy neměla, za což jsem byla ráda. Otevřela jsem Twitter, abych nějak zahnala nudu. Něco jsem retweetnula, ale názory ostatních mě nikdy moc nebrali, takže vlastně ani nechápu, proč nějaký Twitter mám. Ale budiž.

Ahojda!
Jak užíváte prázdniny?
Já jsem momentálně někde.... Na Moravě nejspíš😅 Dneska jsem byla celý den v bazénech a zvládla jsem nějak popřemýšlet o Alexis, takže tady je 500 slov a ještě možná dnes očekávejte další kapitolu:)

Zase celkem o ničem, ale nějak se přes to musíme prokousat, aby jsme došli k něčemu víc záživnému😂

Děkuji moc za všechny nádherné komentáře a zprávy!♥

Budu ty kapitoly většinou věnovat cca 6-8 lidem najednou, poněvadž vás bylo opravdu hodně 😅💟
Doufám, že vám to nevadí?:/(

Love U all Second_Story