Alexis [DOKONČENO]

54.kapitola

Celý zbytek dne s Jakem byl úžasný. Čtyři hodiny jsme se potulovali po parku. Nosil mě na zádech, protože jsem byla s berlema pomalejší, než hlemýžď. Dělali jsme si srandu z párů, které seděli na lavičkách a cucali se.(teď ti zní jako kdyby se cucala Alexis s Jakem, ale myslím tím ty páry 😂) Hráli si s dětmi....

A teď sedíme na houpačkách, protože děti už odešli. Jaká romantika. Západ slunce a my sami v parku. To tak. ,,Jaku?" Podívala jsem se na svého kamaráda. ,,Hm?"  ,, Děkuju. Jsi vážně kámoš. Já vím, že to jsou hrozný kecy, ale fakt děkuju. Mám tě ráda."  Sama pro sebe jsem se musela usmát. Nikdy jsem neměla kluka za kamaráda. Ale kluci jsou lepší. Je s nimi víc srandy a jsou prostě.... Jiní než holky.

,,Není za co Al. Jsi ta nejvíc v pohodě holka, kterou jsem kdy potkal." Oba jsme se smáli a koukali před sebe, jako kdyby jsme něco hulili. ,,Tohle je moc deep. Měli by jsme mluvit o něčem víc retardovaným. Jinak si tu za chvíli budeme brečet na ramena." Pronesla jsem hrdě, poněvadž jsem se bála, že to tak vážně dopadne.
A o to jsem nestála. ,,To by jsme asi měli." ,,No jo, ale o čem?"
Jake sebou trochu škubnul. ,, Vlastně bych ti chtěl něco říct." Jen jsem povytáhla obočí a čekala co za debilitu z něho vypadne.
,,Asi mám holku."

Oční kontakt navázán.

Ticho...

Ticho...

Ticho...

Ticho...

Trapné ticho...

,,Ale Jaku. Pochop, že Ariana Grande s tebou nechodí." Pohladila jsem ho po vlasech, abych ho aspoň trochu utěšila. ,,Ty jseš fakt blbá Alex." Snažil se znít velice důležitě, ale byl červený jak rajče od toho, jak zadržoval smích.
A nebo prdy.

,,Není to Ariana Granda ani Selena Gomez. Ona je skutečná."
,,Je skutečná jako můj imaginární přítel Josh, kterému je osmnáct a je to nejpohlednější muž světa." Pohoršeně jsem si mlaskla. ,, Bože já tě asi uškrtím." Plácl se do čela. ,, Nuže. Je slepá?"

,,Ne."

,,Je němá?"

,,Ne"

,,Má nějaké postižení?"

,,Ne."

,,Tak v tom případě jsi ji buď vymyslel a nebo je opravdu blbá."

Sdělila jsem mu mojí teorii a vytáhla mobil z kapsy.

,,Ona Existuje ty Santo. Jmenuje se Teresa. Je to normální holka, vidí, slyší a je zdravá."

Dál jsem projížděla Facebook a čekala co z něj dál vypadne. Nejenže řekl, že má asi holku, ale ona ta holka je normální! Teda aspoň to tak tvrdí.

,,Má hnědé vlasy a nádherně hnědé oči. Vlastně se mnou chodí do školy. Potkali jsme se v káefcéčku."

,, Počkej! Už jsem na to přišla. Váží méně jak sto kilo?" Netrpělivě jsem na něj koukala. Protože jestli ji potkal v KFC, tak naděje, že je hubená a líbí se jí on, je malá.

,,Nevyrušuj pořád, ano je hubená. Byli jsme spolu párkrát venku a je fajn. A jako neřekli jsme si to nějak přímo, ale asi je to moje holka."
Ticho again...

Ticho...

Ticho...

Ticho...

,,Jenom možná?" Kývl.

,,No, tak to je tedy zajímavé. Jak s někým můžeš možná chodit?" Někdy mě ten kluk dokáže překvapit. On teda ani neví jestli tu holku má, nebo ne. ,,Vy jste si to s Thomasem taky nikdy oficiálně neřekli. Co teda já vím."

Jake

Alexis úplně ztuhla. Koukala před sebe a telefon si dala do kapsy. Vypadala celkem nepřítomně. Blonďaté vlasy měla svázané ve vysokém culíku. ,,Al?" Jako kdyby se probudila z transu se na mě rychle otočila. ,,N-no to sice ano, ale nikdy jsme se za pár nepovažovali." Ta holka už zase lže. Oba to brali vážně. Kupodivu i Thomas, tak ať mi tu ta blonďatá brambora neříká, že ne. ,,Alexis ty víš, že ano. Myslím, že už mě a Teresu řešit nebudeme." Jen lehce kývla hlavou na znamení souhlasu. Vstal jsem a ze země jí zvedl berle. ,,Na." Také se postavila a nastalo takové to trapné ticho.

Trapné...

,,Hele, asi půjdeme k tobě domů. Co ty na to?" ,,Jo to bude asi dobrý. A-.... Napíšeš mi pak celé její jméno? Abych si zjistila s kým se potuluješ po městě?" Už to byla zase ona. S lehkým úsměvem jsem jí potvrdil, že ano.

S tebou se potuluju po městě...

Ahoj u další kapitoly! Tentokrát zase jen 700 slov😐 A ano je to naprostá blbost, ale já to prostě chtěla napsat jen jako obyčejný rozhovor. Jenže  by zase bylo divný.+Teď jsem byla týden na táboře, takže nic nevycházelo. Za týden jedu na dovoleno, tak nevím jak to budu mít s Wi-Fi:// Nicméně se při cestě budu nudit, takže je možné, že napíšu třeba 5 Kapitol😂

Jinak konec příběhu jsem úplně změnila od toho jaký měl být😂
Chtěli by jste pak jako takový bonus napsat, jak měl původně příběh dopadnout?

Taky mám pocit, že moje spisovatelské schopnosti jdou do kytek. Příběh už není tak čtený jako býval. Já vím, že časem ti čtenáři ubývají, ale jde o to , že já vím čím to je.
Když jsem začínala, tak jsem byla prostě taková... Malinká holčička v obřím světě a snažila jsem se psát pěkně. Na příběhu mi záleželo. Ale poslední dobou mám chuť Alexis smazat. Už mě to nebaví. Je chvíle, kdy by jsem chtěla hrozně psát, ale pak chvíle, kdy to nenávidím. Jenni líto, že příběh už není jako dřív. Snažím se psát, tak aby to bylo zajímavé a aby se to líbilo mě i vám, ale když mi stále chodí komentáře, že vůbec nejsem aktivní a stojím za nic, tak prostě nemám motivaci psát. Jak to říct.... Dospívám? Samozřejmě v jiném slova smyslu. Už to není jako před půl rokem, kdy jsem neměla takové starosti. Teď za posledních 5 měsíců na mě všechno spadlo. Škola, sport který dělám, přátelé a rodina. Ta holka, která se skrývá za jménem Second_Story se změnila. A jsem ráda, že vy mě neznáte osobně, protože jinak bych vám tohle všechno nemohla napsat.

Mám vás všechny hrozně ráda💟💝❤❤❤

Kdo dočetl sem a napíše do komentářů -jahoda, dostane věnování kapitoly a jestli něco píšete, tak si to možná přečtu😂✴🌈

Second_Story❤✖