Alexis [DOKONČENO]

2/2 11.kapitola √

Alexis

Chcete přiblížit situaci, ve které se nacházíme?

Dobře.

Představte si dva puberťák, kteří na sebe zírají jako blbci.

Ale já na něj musela koukat. Protože jsem u toho přemýšlela co říct nebo dělat. Jenže nepřicházel žádný dobrý nápad, jak se dostat z této situace.

Když se chystal něco říct, tak jsem ho ale velmi rychle předběhla.

,,Jo já vím, tohle se asi neměli stát. Neříkej to prosím Colin ano?"

U toho už jsem brečela. Natáhl po mně ruku, ale já se rozeběhla pryč.

Thomas

Dobře, tak tohle mě trochu zmátlo.

Neříkej to Colin...

Neříkej to Colin...

Ona snad něco ví? Nebo si Colin vymýšlela?

Jenže než jsem stihl dojít k nějakému normálnímu vysvětlení, tak začala utíkat pryč. Zkusil jsem ji ještě chytit, ale to už jsem nestihl. Nezbylo mi nic jiného, než běžet za ní.

Řeknu vám, běhat v téhle zimě a ještě k tomu nabalený v teplém oblečení, není žádná sranda.

Vběhla do lesa, což mi trochu znemožnilo běžet, tak rychle. Musím jí vysvětlit co se děje.

A proč musíš?

Nohy se mi bořily do sněhu a přestávalo mě to bavit. A to vážně.

Jenže jí se taky bořili. Takže také výrazně zpomalila. Když jsme už byli skoro na konci lesa a já myslel, že se na to vykašlu, abych nebyl rudý jak rajče, tak najednou ležela na zemi.

A předpokládám, že šlofíka si asi asi dát nechtěla.

Doběhl jsem až k ní. Měla úplně promočené tepláky i mikinu. A klepala se zimou, jako předtím.

Už byla přetočená na zádech a utírala si slzy, což jí nevycházelo, protože měla úplně mokré ruce od sněhu.

Klekl jsem si k ní, i když taky nechci mít mokrý kalhoty, ale čert to vem.

Tak a je tu konec :D

Co na to říkáte???? Tenhle příběh bude jeste zapeklitá záležitost :D Líbí se vám i pohled Thomase? Nebo už ho psát nemám? Díky za názory a voted!!❤❤❤