Edrest: Začátek Hry✔

36.Kapitola

Cestou zpět k domu Miho jsme toho ještě dosti probrali. Kromě normálního seznámení, mě začala princezna Auris zasypávat až děsivou lavinou otázek. Od toho kolik mi je, přes otázky typu, co ještě umím za kouzla a pak něco trochu osobního, jako například; 'Máš nějaké sourozence?' Na některé otázky jsem nehodlala vůbec odpovědět a už se ptala na něco jiného.
"A vy dva spolu chodíte?" předběhla nás a pohledem vyzvala k odpovědi jak mne, tak i Deana. Oba dva jsme se okamžitě překvapeně a zaskočeni její otázkou zastavili na místě.
"C-COŽE!!!" vykvikla jsem zděšeně nad její přímočarostí a Dean spolu se mnou. Auris rozšířila svůj pobavený úsměv a ukázala tak dvě řady rovných bílých zoubků, které se zaleskly jako zářivé hvězdy nebo řádka lesklých perel.
"Vždyť se sotva známe." namítl pohotově Dean.
"No a?" pokrčila rameny, "Moji rodiče se do sebe zamilovali na první pohled."
"Eh?" tímhle Deana zaskočila a podle jeho výrazu i trochu znechutila. Jakoby v něco tak romantického jako 'lásku na první pohled' ani nevěřil. Jakoby mu to přišlo jako nějaká hloupost nebo naprostý nesmysl.
"Ale vaši rodiče jsou bohové, ne drobní lidé, jejichž srdce i mysl jsou křehká a slabá." zkusila jsem s nervózním úsměvem. Určitě jsem červená jak rajče, úplně cítím jak mi žhnou líce a to nemluvě o Deanově nesouhlasném pohledu. Nevím proč, ale jeho reakce mě trochu vytočila.
Auris se nad mými slovy pozastavila a maličkou chvíli uvažovala, zatímco Carlos s rukama opřenými o kolena marně nabíral nových sil i dechu. Něco sípavě řekl, ale dalo se mu sotva rozumět, dokonce i s mým dobrým sluchem. Malá princezna ho naprosto ignorovala a s otočkou na patě ušla pár opatrných kroků, než se na nás znovu otočila.
"Ale i lidé se mohou zamilovat dík jednomu jedinému pohledu." stála si pořád na svém. "Navíc, vy dva se k sobě perfektně hodíte. To jak jste bojovali, máte požehnání od mých rodičů a to nemluvě té vaší dlouhé společné cestě..." zachichotala se. Jak tomu může rozumět tak malá holka? A proč všem přijde, že jsme tak dokonalý pár?
"Tss, tak malá holka jako jsi ty, by něco takového neměla řešit. A je fuk, že jsi princezna." rozešel se dál kolem ohrady s poocresy, "Pojďte, už jsme skoro tam."
"Jo, pojďme. Ať si tady Ca- ... ehm, váš doprovod může odpočinout." zasekla jsem se mírně, ale přišlo mi hrubé ukazovat na unaveného Carlose, který mi při prvních písmenech jeho jména věnoval vážně zlý pohled. Ale Dean na tom byl podstatně hůř, protože si dovolil tak hrubě mluvit s princeznou, zato hezky vybruslil z tématu 'jak hezký jsme pár.' Jenom teď musí snést čtyři zlobné pohledy rytířů doprovázející princeznu. Možná by i něco řekli, nebýt Blue s Miho, které za námi doběhly.
"Tomu říkám úlovek." podotkla Blue.
"Kdopak to je-desu?"
"Desu?" Auris nechápavě naklonila hlavu na stranu.
"To je takový můj zlozvyk-desu." Miho se na ni vřele usmála a své dvojbarevné oči směřovala na mě s Deanem v němé otázce.
"Aha,"
"Dobrý den přeji, drahé dámy. Jsem Carlos Duper, velitel 7.královské gardy." uklonil se a jeho rytíři spolu s ním.
"Velitel královské gardy?"
"A copak tu děláte-desu? Tak daleko od Eriellu-desu?" ptaly se obě zvědavě. Ale nevypadalo to, že by jim velitel Carlos chtěl odpovědět.
"Já jsem Auris, dcera Anelis a Bellese." malá princezna nadšeně přicupitala k ohradě a pohladila po hlavě jednoho chlupatého poocrese, který odvážně a zvědavě došel až k nám, ignorujíc rozruch, co způsobila svým představením.
"P-princezna!!!" vyhrkla Blue.
"Princezna a tady-desu?" nemohla tomu uvěřit Miho.
"Říkejte mi prostě Auris." věnovala jim široký úsměv, "Tady Lia a Dean říkali, že bychom si tu u vás mohli odpočinout a nabrat síly pro naší cestu domů."
"Oh, jistě-desu. U mě je místo pro každou ztracenou duši-desu." zareagovala hned Miho a začala je navádět do domu, "Pánové, klidně můžete hned využít koupelny o svoji malou princeznu nemusíte mít vůbec strach, máme tu dva schopné rytíře, jednoho paladina, strážkyni a vodní nymfu na docela vysokém levlu-desu. A to nemluvě o mě a zvířecím mágovi-desu."
"To je sice milé, ale nevěřím někomu, koho jsem právě potkal. Ani rytíři." řekl Carlos příkře.
"Já to zvládnu, Carlosi. Jděte se umýt a upravit. Cožpak takhle si můžete říkat královská garda?" poukázala na jeho takřka černé kalhoty od zaschlého bahna a pár krvavých skvrnek na plášti. Trochu zrudl, ale s poklonou následoval spolu se svými muži Blue, která se uvolila je doprovodit ke koupelně a popsat jim cestu do jídelny.
Já, Auris, Dean a Miho jsme zatím prošli domem do prostorné místnosti s malým stolkem uprostřed, jenž obklopovaly pohodlně vypadající polštáře. Zdi zdobily malby krajin nebo u nich stály vysoké knihovny přecpané spisy, knihami nebo svitky. Na stole na menším polštáři seděla jako panenka drobná holčička s dlouhými modrými vlásky a upínala na nás svá velká modrá očka. Na sobě kimono s motivy vodních květů a jen co nás spatřila, tak vyskočila na nohy a běžela... ehm, teda spíš letěla k Miho.
"Erin-chan, tohle je Lia a Auris-desu." chytla jí do náruče, "Dívky, tohle je Erin-desu. Vodní víla zrozená z jedné z mých slz-desu."
"Desu~" pípla tiše a nadšeně se přitiskla k Miho.
"Ta je roztomilá." začala se nad ní rozplývat Auris. "Vodní vily tohoto druhu jsou velmi vzácné v těchto dobách." natáhla k ní ruku, aby ji pohladila, ale malá víla byla hned v rukávu Mihonina kimona.
"Je trochu plachá-desu. Posaďte se-desu," pobídla nás a sama se usadila na jeden z polštářů. Sedět na polštáři bylo zvláštní, ale nikomu z nás to nečinilo větší problém. Jenom Auris ze střetu s jinou kulturou byla trochu mimo.
"Ještě jsem se nepředstavila-desu. Jsem Miho, hráč z Japonska a kněžka-desu." věnovala princezně milý úsměv.
"Ráda vás poznávám slečno Miho" řekla uctivě Auris.
"Nemusíte být tak formální-desu." úsměv jí pomalu zmizel z tváře a nahradil ho vážný výraz, "Tak a teď k vážnějšímu tématu-desu."
"A co chceš probírat?" nechápal jí Dean.
"Cestu do Eriellu-desu."

(Posledních pár kapitol mi nešlo moc rychle psát a taky nabitý týden, ale nemohu vás přeci zklamat, i když zásoba kapitol je skoro na nule. Budu hold muset oželet čtení a psát...
Po 40 kapitole bych mohla dát znovu "Rozhovory s postavami," pokud byste chtěli... Napište do komentářů, jestli byste je chtěli, prosím. Mj Erin-chan vznikla dík inspiraci od Eryn2003.
Děkuji moc za všechny vaše krásné komentáře i spoustu vote, které jste mi dali a hlavně vám všem děkuji za podporu.

Vaše Sayu-chan~)