Snowboard life

3. Kapitola

Ohlédnu se a za Natty běží dva kluci ale třetího nikde nevidím. Tak se teda rozběhnu za ní abych jí pomohla. 

Najednou Natty změní směr a běží proti mě.

,,Běž!'' pobídne mě. 

,,Ti blbečci jsou rychlí.'' Namítnu, když už běžíme snad půl minuty. Zrychleně dýchám a snažím se komunikovat s Natty. 

,,Jsem!'' ukážu na rozcestí. Natty mě asi dost dobře neslyšela, protože se rozběhne na druhou stranu a my se srazíme.  Zavřu oči, pořádně jsem se udeřila do hlavy. 

,,Vstaň!'' někdo na mě mluví,  ale já ho nevnímám.

Mezitím už doběhnou tři kluci a obklíčí nás abysme nemohli zase zdrhnout. Otevřu oči a uvidím něčí ruku. Hledím na ni dobrých deset sekund. 

,,Notak já nekoušu.'' zasměje se kluk. Přesně ten kluk co mě ráno očaroval svým usměvem a teď to dělá zas! Chytnu mu ji a pevně stisknu. Avšak místo toho abych vstala prudce zatáhnu a on na mě spadne. 

Vykulím oči. Myslela jsem že když  zatáhnu kluk spadne vedle mě a já uteču! Můj plán nevyšel... Natty mezitím uteče a oba kluci se za ní rozběhnou. A já tu bezmocně ležím pod nekrásnějším klukem kterého jsem kdy viděla!

Vypadá to že se klukovi nikam nechce.... Dívá se do mých modrošedých očí. Já se zadívám do těch jeho, jsou tak hnědé jako čokoláda! Přímo vyzařují teplo.

Studuju každý rys jeho obličeje, ale on se soustředí jen na mé oči. No možná proto že nic jiného mu nabídnout nemůžu. 

,,Tak já jsem rychlý jo?'' přeruší ticho a usměje se na mě. Nic mu na to neřeknu. Jsem zhypnotizovaná jeho krásným obličejem. Nezmůžu se ani na slovo jen kývnu hlavou na souhlas. 

,,Ale blbeček mi říkat nebudeš.'' zaculí se. Asi vážně roztaju. Ten úsměv! 

Zřejmě mu nestačí jen moje oči. Od někud vytáhne svoje ruce a zamíří s nimi na můj šátek, který mi ukrývá obličej. Nechci aby tento okamžik skončil ale taky nechci aby mě odhalil. 

Zapískám. Trochu se lekne ale pokračuje dál. 

Konečně doběhne Larsy a začne na něj vrčet. Kluk vyskočí na nohy a asi se mě pokouší bránit před mým vlastním psem. 

Vstanu a zasměju se. On se nechápavě otočí a já jdu směrem k Larsy, uklidním ji a on otevře pusu. 

,,To je tvůj pes?'' snaží se pochopit situaci. Pokrčím rameny a očima se zasměju. Odcházím. 

,,Počkej!'' křikne na mě. Larsy zavrčí a on se zastaví těsně přede mnou. 

,,Neodcházej.'' ,,Už musím.'' sladce řeknu a vykračuji si k Chelsy. 

Když tam dojdu už je u ní i Natty a rozzáří se jako sluníčko. 

,,Tak ty jsi přežila.'' zavtipkuje. 

,,Bylo to těsné ale jo.'' Připnu Chelsy na vodítko a jdeme sněhovou cestou domů. 

Lesem se eště ozve: ,,RITCHI TY DEMENTE TYS JU NECHAL UTÉCT!'' zasmějeme se. Takže Ritchi se jmenuje. Zacukají mi koutky. 

,,Čemu se směješ?'' podívá se na mě Natty. 

,,Áále... Jen.'' odmlčím se,abych mohla vymyslet nějakou lež. ,,Jen ho Larsy trochu vystrašila.'' Natty se usměje.

,,A teď kam?'' Zeptá se. 

,,Nevim někde kde nebudou oni.'' Zazubím se. ,,Co takhle skokánky?'' tiše navrhne Natty.

***

,,Dívej co umím!'' křiknu na Natty která si dává pauzu u Rayena. (U svého kluka.) 

No myslím že to nemá smysl na ně řvát, protože mají na práci jiné věci než mě. Eště několikrát skočím a sjedu za nimi. 

,,Hele vy dvě hrdličky.'' vyruším je. Rayen se odtáhne od Natty a podívá se na mě. 

,,Jo ptal se po tobě Josh.'' vyklopí. 

,,Jo a co chtěl?'' nenápadně se zeptám. 

,,Ptal se jestli tady teď budeš snowboardovat.'' usměje se na mě. ,,Aha.'' 

,,Ahojte.'' Vyřítí se odněkud Josh. Podívám se na něj. 

,,Ahoj Nicky.'' sladce se na mě usměje. Už dlouhou dobu se na mě takto dívá a flirtuje se mnou. 

,,Ahoj.'' Laškovně se na něj usměju. 

,,Právě jsme o tobě mluvili.'' řekne Rayen. 

,,Tak mi pudem.'' oznámí Natty Rayenovi a postrkuje ho pryč. Zřejmě nám chce nechat soukromí...  No super... Jako kdybych to potřebovala...

Jakmile odejdou Josh mě políbí. Překvapeně zamrkám. Přiblíží se blíž. 

,,Nicky.... víš... já... já jsem přemýšlel.'' pokračuje. ,,Ty a já... Třeba by jsme mohli být víc než kamarádi. Jestli víš jak to myslím.'' vůbec z něho necítím nervozitu je tak vyrovnaný. Většina kluků se vždycky aspoň červená nebo tak něco ale on je úplně klidný. 

,,No víš já nevím...'' zaváhám.

,,Vždyť o nic nejde.'' usměje se. ,,Kdyby to neklapalo tak se prostě rozejdem a budeme jen kámoši. Hmm?'' podívá se na mě štěněčím pohledem.

 ,,No tak jo... ale slib mi že mě do ničeho nebudeš tlačit.'' Josh se rozzáří jako sluníčko a vezme mě za bradu. 

,,Slibuji. Nikomu tě nedám. Si jen moje.'' Po těch slovech následuje dlouhý polibek. Připadá mi že trvá celou věčnost. 

,,CHOVEJTE SE PACHOLCI!''  zařve na někoho starší chlápek. Potom spatřím rozchechtané kluky. Zase ta bunda... SNOW STORM....

,,Co ti tu dělají?'' ukážu na jejich klub. 

,,Nevím asi očumují jak jsme dobří. A jak jim zase nakopeme prdel.'' zasměje se Josh. Usměji se taky. 

,,Co takhle jim ukázat co dokážeš? I ty bys je dokázala porazit, levou zadní.'' Zalichotí mi. Trochu se začervenám. 

,,Nemyslím si.'' odpovím. 

,,Zlato si lepší než půlka našeho klubu.'' políbí mě na špičku nosu. 

,,No tak dobře.'' nejistě se usměju. Jakmile začnu snowboardovat ucítím všechnu pozornost na mě.

Máme tu novou kapitolu a konečně se už tady něco trochu děje... :D Co si zatím myslíte o Joshovi?

Kača*