Snowboard life

8. Kapitola

 Převleču se a du se nasnídat. O kuchyňskou linku se nasraně opírá Ted. 

,,Dobré ráno.'' pozdravím s dobrou náladou. 

,,No nazdar.'' odpoví chladně.

,,Co ti zase přelítlo přes nos?'' zvýším hlas. 

,,Ty se mě ptáš co mi je?! Jako vážně?! Nechápu jak u tebe mohla spat taková špina! Kdo ví co jste vůbec dělali! Ten kluk je zlo! Nicky nic si sním nezačínej!'' vyjede na mě. 

,,Jak o tom víš!'' nervózně polknu.

,,Vešel jsem do tvého pokoje a brousil si na tebe zuby! Je to hajzl Nicky, akorát ti ublíží!'' zkříží si ruce na prsou a naštvaně mě sleduje.

,,Nic o něm nevíš a je to navíc můj kluk tak se mi do toho neser!'' nasraně dejdu z kuchyně, hlad mě přešel. Zavřu se v pokoji a volám Natty. 

,,Ahoj Natty máš čas? Můžu mluvit?''  ,,Jo jasně mám spoustu času. Zatím.'' Rychle dodá. ,,Včera u mě tajně spal Josh.''  ,,Vážně? A bylo něco?''  ,,Ne nechtěla jsem. Ale jde o to že Ted vlezl bez dovolení do mého pokoje a nevím co viděl.. hodně jsme se kvůli Joshovi pohádali. Nevím co mám dělat poraď.'' ,,Promiň ale tohle si musíš vyřešit sama. V tomhle ti já nepomůžu.'' ,,Co?! jak nepomůžeš! Vždyť jsi moje nej. kámoška měla by jsi mi pomoct!''  ,,Nicky promiň ale musíš se tím prokousat sama. Já vím že to zvládneš. Jsi moje šikovná holka.. hlavně se nevzdávej.''  ,,No tak to ti fakt pěkně děkuju!'' 

Nasraně položím mobil a du si provětrat hlavu. Sama se mi ale nechce jít. Přemýšlím s kým bych šla. Připadám si najednou tak sama.

Vzpomenu si na Larsy a Chelsy. Dojdu k jejich boudě ale nikde je nevidím. Nejspíš tu byl dřív Ted! Fajn.. Nezbývá mi nic jiného než jít sama. 

Razím si cestu vysokým sněhem. Mířím do mé oblíbené čajovny. Čajovna je jediné místo které mě dokáže uklidnit. Vezmu to zkratkou, abych tam byla co nejdříve. Procházím kolem malých dřevěných chatek. 

Žijou tady rodiny s dětmi které se právě teď koulují. Vyhýbám se koulím a rychle běžím od tama pryč. Najednou zaslechnu moje jméno. Schovám se za dřevěnou kůlnu a poslouchám. 

,,Kurva to jako vážně?!'' Ten hlas nepoznávám. Chci odejít ale uslyším hlas který znám dost dobře! ,,Vážně vole byl jsem tam! A pořádně jsem se tomu debilovi vysmál do ksichtu. Ten kokot na mě tupě zíral. A nejlepší na tom bylo že vedle mě ležela jeho malá sestřička která měla jenom spodní prádlo. Pořádně jsem ju před ním ošahal! A ten debil s tím nemohl nic udělat!'' ,,Skláním se nad tvými schopnostmi.'' Josh se zasměje a ten druhý kluk taky. ,,Kurva ale už mě pořádně sere má tak sexy tělo ale nechce mi ho dat! Pokaždé si najde nějakou tupou výmluvu. Jsem už fakt nadržený jako prase!''  druhý kluk se znovu rozesměje. 

Tak to už je vážně moc! Naberu do obou ruk sníh a vběhnu tam. Pořádně to Joshovi vlepím do ksichtu! Jakmile se chytne za obličej druhá ruka mi vystřelí na jeho odhalený krk. Dobře mu tak debilovi! 

,,Už na mě nikdy nešahej!'' Jak to dořeknu dám se na zbabělý útěk. 

Do kavárny se dostanu rychle protože jsem celou cestu běžela. Posadím se na svoje oblíbené místo. Oblíbila jsem si ho kvůli výhledu a taky jsem se tady poprvé seznámila s Natty. Tady jsme se přesně před 3 roky poznali. 

Obličej si schovám do dlaní a začnu brečet. Všichni jsou proti mě! Všichni se proti mě spikly! Nenávidím tento svět! Rodiče jsou pořád někde pryč, nemají na nás čas a já si už konečně potřebuji s někým promluvit! 

,,Dobrý den slečno nač ty slzy?'' sedne si naproti mě trenér SNOW STORM. 

,,Svět se zbláznil! A vůbec... proč vám to vůbec říkám...'' vzlyknu a odvrátím od něho pohled. 

,,Tak strašné to nemůže být určitě se to nějak vyřeší. Já jsem Tonny.'' natáhne ke mě ruku. 

,,Já jsem Nicky.'' chvíli nad tím váhám ale nakonec mu ruku podám. 

Nechci aby mě takhle vyděl. Ani nevím proč se tady s ním bavím. Ale lepší něž nikdo. 

Nakonec se  mu svěřím se vším a on to ku podivu chápe. Proč jsem to vůbec  všechno vyklopila někomu koho pořádně neznám? Jak mu můžu věřit? Jakou mám jistotu že nic nikomu neřekne? 

,,Promiňte nechtěla jsem vás tím zatěžovat.'' utřu si slzu a zarudlýma očima se na něj podívám.

,,To je v pořádku a tykejme si.'' mile se usměje. Pokouším se o úsměv ale marně. 

,,Nicky?'' odmlčí se. ,,Tobě vlastně zrušili klub že?'' Hodně to bolí když o tom mluvím. Klub byl moje druhá rodina a teď je fuč. 

,,Ano... Miluji snowboarding ale teď... Teď mi je na nic, když mi zrušili klub.'' vzlyknu. 

,,A co kdyby se to dalo změnit?'' řekne a jiskřička mu poskočí v očí. 

,,Jak to myslíte? Teda myslíš..'' je divné mu tykat..

,,No je tu jeden bláznivý nápad. Ale jestli se ti líbit nebude nemusíš do toho jít.'' nadzvednu obočí. 

,,No... když klučičí klub nechce holku tak co takhle když se holka přestrojí za kluka? Já vím je to podvod ale ty si víc než dobrá a já bych ti pomohl dostat se na mistrovství.'' spojí si ruce.

,,Ale já ani nemám klub.'' posmutním. Pobaveně se usměje. ,,Nicky zapomínáš že jsem trenér!'' Moje ústa vytvoří široký úsměv.

,,Ale je tu jeden háček.'' řeknu stydlivě. 

,,Já se neumím chovat jako kluk.'' Zase se pobaveně usměje. 

,,Já bych ti pomohl. Kluky které trénuju znám jako své boty takže vím jak se chovají... a navíc máš skvělého bráchu.'' 

,,Jak to víte!'' Vyhrknu. 

,,Tobě to nedochází? Vždyť byl mistrem setkal jsem se sním i osobně. Vůbec nepůsobil nafoukaně.'' chvíli to zvažuju ale pak vykřiknu. ,,Tak já to beru!'' nakloním se přes stůl a radostí ho obejmu. 

,,Tak 9 na svahu?'' Navrhne mi Tonny. 

Zarazím se ,,Budou tam i kluci?'' 

,,Ne ti ospalci by tak brzo nevstali a bylo by to nebezpečné kdyby se s tebou zapletli... Neber si to osobně.'' ,,Tak dobře.'' Rozloučím se a odejdu dom.

Tak co říkáte na tuhle kapitolu? Já myslím že dobréé... :D

Kača*