Snowboard life

19. Kapitola

Když se konečně vzpamatuju uvidím Zeina. Co to dělá?! ,,Co chceš?!'' vyjedu na něj. Zein se tupě zašklebí a hned na to zvážní. ,,Ty vážně víš kde má pokoj ta kráska?!'' nervozně si přešlápne na druhou nohu. Oh kráska! Taková lichotka! 

,,Jo... jestli je to všechno tak už půjdu.'' zamířím ke dveřím ale Zein je zabouchne. Povzdychnu si a unaveně se na něj podívám. ,,Eště jsem neskončil.'' pokračuje Zein. Opřu se o zeď a čekám co z něho vypadne.

,,Takže.. Ty jsi říkal že víš kde má ta kráska pokoj jo?'' zopakuje znovu otázku. Povzdechnu si a unaveně přikývnu. ,,A znáš se s ní osobně?'' mám říct ano nebo ne? Moje volba byla jasná. 

,,Jo proč?'' nadzvednu jedno obočí. ,,A jste dobří kamarádi nebo jen od vidění se znáte?'' zatiká očima po místnosti. Nechápu kam tím míří... ,,No jako je stará známá.'' nezaujatě řeknu. 

,,A nemohl bys pro mě něco udělat?'' divně se zašklebí. Takhle vypadá když je nervozní? Musím uznat že vypadá celkem vtipně. ,,Co přesně?'' nadzvednu jedno obočí. ,,Nějak zkus přemluvit tu holku aby se semnou setkala.'' sklopí zrak ke svým nohám. 

,,A proč se jí nezeptáš sám?!'' nechápavě se zeptám, i když vím že by ju nenašel... Haha vlastně ta 'KRÁSKA' stojí před ním tak proč se nezeptá?! (ďábelský smích) 

,,Protože by mě poslal zase doprdele!'' musím se usmát. Jo přesně tohle bych udělala. S tebou bych nikdy nic neměla! ,,Vole nesměj se!'' nasraně mě napomene. ,,No jo... soráč.'' znovu se rozesměju. ,,Tak ano nebo ne?!!'' vyhrkne. ,,Co ano nebo ne.'' nechápavě se na něj podívám.

Zein se posadí a opře o zeď za ním. ,,Jestli mi to s ní nějak domluvíš..'' povzdychne si. ,,Co za to?'' zlomyslně se usměju. ,,Ty vole já nevím, třeba že ti nepřefiknu tu tvoju kámošku.'' prokřupe si klouby na prstách. Fuj, hnusný to zvuk...

,,No fajn, to se zdá byt dobrá nabídka...'' přistoupím, i když vím že Amy by si sním nic nezačala vubec nevím co bych po něm chtěla, takže toto stačí. ,,No tak?!'' naléhá Zein. ,,Asi jo... ale nečekej že se zeptám hned... domluvím ti to třeba na zítra večer, uvidíme..'' Zamyšleně se podívám na Zeina který se rozzáří jako sluníčko. Takhle mu to celkem i sluší... Nicky co to zase meleš...

,,Dík vole!'' vstane a...! A on mě chtěl obejmout?! Nebo se mi to jenom zdálo?! Ne nezdálo! Zein mě fakt chtěl obejmout! ,,Hej a mladej!'' otočí se ve dveřích. ,,Né abysto někomu říkal! Zkazil bych si pověst!'' mrkne na mě. ,,Rozkaz pane!'' usměji se, vypadá to že jsme se Zeinem prolomili ledy..

Po chvíli taky vyjdu a jen taktak se vyhnu letícímu balonu.. oni si tady už stihli udělat i hřiště... Jen čekám kdy doleze ta stará ukřičená ženská a začne jim nadávat. Při té představě se musím zasmát. Živě si to představuju! Doletí na svém koštěti a začne na všechny prskat. Znovu se zasměju. 

,,Čemu se směješ?'' něčí ruka mě chytne za zády a já leknutím nadskočím. Ten dotyčný se zasměje a já poznám ten krásný smích!! No hádejte kdo to je... Přece Ritch!!! A právě teď se mě dotýká!!

 ,,Ale ničemu.'' zasměju se. ,,Kde jsou kluci?'' zkouším navázat konverzaci. ,,Nevím někam šli asi na procházku, myslím že jsem tam viděla i tu tvoji kamarádku.'' na 'procházku'... Opovaž se s někým si začat Amy! 

,,A jak to že jsi nešel s nimi?'' podívám se na něj. ,,Eh.. nechtělo se mi.'' zaleskne se mu v očích. Ritchi co se stalo? Ty bečíš? Nejradši bych se ho na to zeptala a objala... ,,Ritchi? Si v pohodě?'' zkouší mu číst v tváři, vidím jen lesknoucí oči a utrápený obličej. ,,Jo jasně...'' Ritch sundá ruku z mých zad a odběhne do pokoje. Vzpamatuju se a rozběhnu za ním. Zatahám za kliku ale dveře se ani nehnou.