15. Kapitola

1.3K 35 4
                                    

 Když se vzbudím pálí mě pusa. Navlhčím si ji a ucítím pastu. No super dali mi na obličej pastu a teď to příšerně pálí. Nasraně vstanu a du k zrcadlu. 

Když ale uvidím svůj odraz zarazím se. Na pravém líčku mám obtisk od rtěnky a na levém písmeno R. Nejspíš tu byli nějaké holky jinak si to nedokážu vysvětlit. Když si pomyslím že mi nějaká cizí holka dávala pusu chce se mi zvracet.

Umyju si konečně pastu a snažím se rtěnku dostat z tváře. Eště že jsem si vzala sebou i odličovač. Sice nevím na co, ale nikdy nevíte... Po použití ho rychle schovám aby ho nikdo neviděl.

 ,,Vstávat!'' budím je a všimnu si že taky mají obtisk. 

,,Neser doprdele mladej!'' zamumlá Ritch. To je snad poprvé co na mě promluvil 'sprostě'. Podívám se na všechny a přemýšlím jak je dostat z postelí, protože za chvíli máme snídani. Nějak je musím vytáhnout nebo nám žádné jídlo nezbude... 

,,Pohnite! Za chvílu je snídaně!'' křiknu. Bohužel to jsem neměla dělat protože jsem od Jeremmyho schytala polštář přímo do obličeje.

Přejdu k Zenové posteli a jemně ho bouchnu polštářem do zad. ,,Zeine.... vůbec neumíš balit buchty.'' plácnu první věc co mě napadne a doufám že se probere. ,,No jo kámo někdy tě naučím balit buchty ale  teď mě nech spat!'' Zamumlá a převalí se. Co? Úplně si tu větu přebral jinak. 

Myslím že nejmoudřejší volba bude vzbudit Jeremmyho. Polštář který pořád pevně držím v rukou vystřelí na Jeremmyho hlavu. ,,Vstávej!'' Jeremmy leknutím vyskočí na nohy a snaží se vzpamatovat. Teď už jen tak nezaspí...

Jeremmyho by jsme měli... teď už jenom Ritchi a blbeček Zein. Jeremmyho napadlo jak by jsme je mohli probrat. Vezmeme nějaké kelímky a napustím do něj studenou vodu. Jeremmy odpočítá na prstech a zároveň to na ně vychrstneme. Ten jejich výtaz!! SJeremmym vybuchneme smíchy a Ritch vstane a trochu nasraně do mě vrazí. To samé udělá Zein.

Potom se rychle oblekli a vyrazili na snídani. Jsou tu už všichni, vlastně jsme došli jako poslední takže zbývá poslední stůl u Joshe. Ano Josh je tu taky. Sednu si k němu zády a pustím se do snídaně. 

,,Ty nicky to zas projedou.'' uslyším Joshe a poznám Leuv smích. Protočím oči. Kdybych se k nim otočila a něco řekla poznali by mě a to okamžitě. ,,Debilové.'' zavrčí Bill. 

Přisedne si k nám Tonny. ,,Ve 3 už začínají závody tak nic nevymýšlejte.'' Zein se jen blbě zasměje a dál pokukuje po holkách. ,,Ritchi spoléhám na tebe.'' při těchto slovech Tonny odejde. 

***

,,Ritchi nepůjdem prozkoumat holčičí pokoje?'' navrhuje na pokoji Zein. 

,,Ne! Nic nevymýšlej za chvíli jsou závody!'' napomene ho Ritch. Jsem trochu nervozní, co když jim to pokazím? nebo co když udělám něco špatně? Myslím že by mě Zein zabil... 

K tomu jsem na patře plných kluků. Nemůžu se ani v klidu vysprchovat. Kdybych šla o patro níž tak by se holky vyptávali kde jsem se tam vzala nebo z jakého klubu jsem že mě tam eště neviděli, neumím moc lhát. 

Navíc kdybych tam šla v noci tak by mě ta hnusná ženská vyhnala abych se sprchovala ve dne. Ale dneska se vysprchuji! Strašně smrdím a klučičí deodorant nemam. Na ten jsem jaksi zapoměla.

Na okně mi zabzučí mobil. Zvednu se z postele a hmatám po něm. Avšak něčí ruka byla rychlejší a vzala ho. Sice mobil Zein neodemkne ale zprávu čte nahlas. ,,Ahoj moc mi chybíš :( Ozvi se, mám tě moc ráda. :*'' Doufám že to nenapsal Josh!

 ,,Co děláš dej mi to!'' řvu na Zeina který pořád drží můj mobil. ,,Kdopak je Natty?'' zeptá se se zájmem. Uff napsala Natty. Teď musím jenom vymyslet nějakou lež. 

,,No... Moje kamarádka...'' nevěřícně se na mě všichni podívají. ,,Kamarádka? To by nepsala toto brácho.... Si špatný lhář.'' Zein mi hodí mobil s úšklebkem ve tváři. Sednu na postel a odepisuju Natty že teď nemám čas. 

***

Z reproduktorů řve hlasitá hudba. Každou chvíli řvou jména klubů aby se dostavili na start. My už jsme tři kluby porazili takže to máme za sebou. Při prvním závodu jsem se málem nervozitou pozvracela ale pak ke mě přiběhl Tonny a vykládal mi o Tedovi. Najednou všechno bylo v pohodě a já jsem byla čím dál víc odhodlanější. 

Teď se tady jenom poflakujem a blbnem. 

,,No nic já si teď musím dat panáka. Jde někdo se mnou?'' Navrhne Zein a všichni souhlasí kromě mě. Mě stačí málo takže žádné pití! Dopadlo by to katastrofálně.

,,Nicku ty nejdeš?'' Ozve se David. ,,Ne.'' ,, A proč?'' rozesměje se. ,,Špatné zkušenosti s alkoholem.'' nasadím falešný úsměv. ,,Aha tak to se měj já si dám i za tebe.'' S úsměvem odejde. 

Teď mám šanci se vysprchovat. Všichni teď určitě budou na závodech. Rychle vybíhám schody, rovnou je beru po dvou a těším se na sprchu. ,,Počkej.'' zastaví mě ženský hlas. Úplně ztuhnu. 

Otočím se a spatřím drobnou brunetku. ,,Ahoj Já jsem Rebecca.'' zahihňá se. Když se na ni podívám má na sobě jenom župan. Rebecca si všimne jak se na ni dívám a zahihňá se znovu. ,,J-já jsem Nick.'' řeknu aby se mě nemusela ptát. 

,,Máš pokoj  17 že?'' přeruší to trapné ticho. ,,Ehhh... jo jak to víš?'' překvapeně se na ni podívám. ,,Přemýšlej...'' dá mi pusu na líčko, otočí se a nezapomene kroutit zadkem.

No fůůůůj už zase mě někdo dal pusu na... počkat říkala že se jmenuje Rebecca. Takže to by i vysvětlovalo tu ranní záležitost s pastou a rtěnkou na líčku. R jako Rebecca. No super....Ona po mě jede.... No Ble!


Taaakže ahooj :D máme tu další kapitolu snad se bude líbit :)

Kača*

Snowboard lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat