37. Kapitola

1.2K 31 2
                                    

Ritchuv pohled

,,Připraveni na pařbu?'' rozlítnou se dveře ve kterých stojí Zein. ,,Už od včerejška.'' ušklíbne se Jake. ,,Jdeš s námi Ritchi?'' podívá se na mě Jeremmy. ,,To si nenechám ujít.'' nasadím falešný úsměv, vůbec se mi na tu party nechce a už vůbec ne s Monikou.

,,Monika tam bude taky?'' zeptá se Bill. ,,Jo vždyť to ona nám řekla o té party.'' usměji se. ,,No tak jdeme!'' naléhá Zein, no jo ten aby se neozval.

,,Doufám že si to tam s Monikou užiješ." Ušklíbne se Zein. Protočím oči když mi dojde na co naráží. Rozhodně se tam s ní nevyspím, plánuju že se tam ztratím v davu a pujdu si po svých.

V tichosti jsme dorazili na onu party a mě už teď bolela hlava z hlasité hudby. ,,A ne aby jste se tak hodně střískali zítra máme první trénink." Upozorním je ale stejně už jsou všichni pryč.

Rozhlédl jsem se po přeplněné místnosti a našel volné křeslo v rohu. Zamířím k němu ale přes velký dav lidí mi připadá že stojím pořád na místě.

Když už tam skoro jsem někdo mě obejme kolem ramen. Otočím se na dotyčnou osobu ze které jde dost cítit alkohol. No super Monika je úplně na mol.

,,Ahoj brouku kde jsi tak dlouho byl?" Monika mě políbíla na tvář a přitulila se ke mě. ,,Trochu jsme se zdrželi cestou." Odpovím bez jakékoli emoce. ,,Jdu si pro panáka chceš taky?'' opile se na mě zašklebí a kolébavou chůzí dojde k baru. ,,Myslím že pro dnešek už máš dost.'' vezmu jí láhev vodky z ruky a postavím na místo kam patří. 

,,Héj! Já jsem eště ani nezačala pít, já jsem úplně střízlivá! Přísahám!'' po ukončení věty škitne a přidrží si pusu aby se nepozvracela. Podívám se na ni pohledem - to ti nežeru a chytnu ji kolem pasu aby nespadla. 

,,Uuu tady a teď?'' laškovně se na mě podívá. ,,Ne radši to poď vyhodit do záchodu abys pak neměla eště větší ostudu než teď.'' utrousím a dovedu ji do první místnosti v tomhle baráku. Snad tam bude záchod. 

Jakmile otevřu dveře uvidím luxusní pokoj, chci zase odejít ale vzadu spatřím otevřené dveře se sprchou, doufám že tam bude i záchod. Posadím ji na postel a dojdu do koupelny. Bingo! Záchod, teď už jen dostat opilou Moniku k záchodu. 

Vrátím se zpátky do pokoje a uvidím Moniku jak se valí po posteli. ,,Pojď sem." Řeknu Monice a ona se nemotorně zvedne. ,,Ty si tak roztomilý když máš rozcuchané vlasy." Monika mi rozcuchá vlasy a celou váhou se na mě pověsí.

,,Si pěkný víš o tom? Často holkám pleteš hlavu? Nebo si ji popletl jenom mě?" Opilecky se na mě usměje. ,,No půjdeme radši na ten záchod." Odvrátím hlavu jinam protože se mi nechce čichat její dech po alkoholu.

Dovedu ji na záchod a pomůžu k záchodu. Odhrnu ji vlasy z čela a přidržím vzadu za krkem tak aby si je nemohla pozvracet. ,,Nejde to šli jsme sem zbytečně." Jakmile to dořekne tak začne zvracet. Jojo šli jsme sem zbytečně... Povzdechnu si a utřu jí toaleťákem pusu od zvratků.

Trochu se mi z toho začne dělat blbě, ale radši na to přestanu myslet a pomohu ji na nohy. ,,Díky, jdeme se ešte napít?" Rychle se postaví na nohy a já zakroutím nad tím hlavou. Vrátím se zpátky do koupelny a nepustím do skleničky vodu.

,,Měla by si spíš jet domů." Řeknu a podám ji skleničku. ,,Jen ne domů! Jsem tu s kamarádkou, napíšu jí a pojedu k ní." Odpoví a vezme si skleničku s vodou. Moc jí nevěřím že napíše kamarádce a pojede dom ale trčet tady s ní to se mi fakt nechce. Myslím že to zvládne, radši odejdu z pokoje a zavřu za sebou dveře. Nechal jsem ji tam samotnou jsem špatný člověk...

Snowboard lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat