Nicky Hill je snowboardistka, které zruší dívčí klub a do klučičího ji nepustí. Převleče se za kluka a díky tomu pronikne do klučičího klubu. Za nedlouho pojedou na mistrovství, které díky ní vyhrají. Než se to však stane zamiluje se do jednoho člen...
Nemůžu tomu uvěřit! Já jsem vyhrála cenu za nejlepšího snowboardistu týdne! Jsem lepší než Josh! Jeho výraz byl k nezaplacení! Bála jsem se dokonce jít na podium, vypadal že mě každou chvíli zabije, ale když jsem viděla jak ostatní pískají a tleskají tak jsem s nadšeným výrazem převzala cenu.
Dostala jsem zlatou figurku na podstavci. Zajímalo by mě jestli to je opravdové zlato, spíš to vypadá na nějaký levný kov který stojí na nějakém šutru. Ale nebudu rýpat jsem ráda že jsem vyhrála. Možná mi to trochu zvedlo ego ale Josh pořád vede, na něho nikdo nemá.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Za to druhý dárek byl mnohem pěknější. Broušené sklo s potiskem snowboardisty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rozhlédnu se po pokoji, samý bordel. Nechápu jak tady vůbec můžu spát... V mém pokoji nenechávám nikdy oblečení na zemi, každý třetí den si utírám prach a pokaždé si ustelu postel. Jenže tady, tady je to přesný opak...
,,Hej ukaž co si dostal!'' netrpělivě ke mě přiletí Jeremmy. ,,A co takhle mi pogratulovat k vítězství?'' arogantně se usměju. Tak moment, od kdy jsem arogantní?! Tohle nejsem já! Ta maškara ze mě udělala jiného člověka.
,,No gratuluju a teď mi to ukaž!'' Jeremmy si přisedne na postel a já podám černou kabelu s bílou vločkou. Jeremmy po ní hned chňapl a vytáhl věcičky na údržbu snowboardu. Ty hodil na postel a znovu se začal hrabat v tašce.
Tentokrát vytáhl 'zlatou' figurku. ,,To jako vážně?'' ohrne nos. S úsměvem pokrčím ramena. ,,Tohle by se mi taky líbilo.'' zazubí se a opatrně uchopí broušené sklo.
,,Prosím tě taková cetka? Akorát by na to padal prach..'' odfrkne si Zein. To by samozřejmě nebyl on aby si k tomu neřekl své. ,,Závidíš že jsem vyhrál a ty ne?'' ušklíbnu se.
,,Nezávidím právem sis to zasloužil.'' řekne mile. Tak to už se dlouho nechoval, ale musím uznat že když se chová mile tak se s ním dá normálně bavit. ,,Děkuji.'' Schovám věci zpátky do tašky a položím ji vedle kabele.
,,A co se bude dít teď?'' přeruším ticho. ,,Máme volno, potom večeře a pak by jsme se měli pustit do balení toho to chlívku.'' promluví Ritch. Celou dobu co jsme na pokoji tak nepromluvil, pořád zběsile ťukal do mobilu a přiblble se usmíval, což mu tak moc slušelo!
