Snowboard life

6. Kapitola

 Je za pět 5. Trochu se bojím. Ale nevím čeho. 

Možná se jen bojím že to pokazím nebo že se mi stane něco trapného nebo že se budu líbat s ním před jeho kamarádama z klubu. 

Podívám se do zrcadla jestli náhodou nemám rozmazanou řasenku nebo linky. Uslyším zvonek. Uplně ztuhnu. Brácha otevře. Sice ho nevidím ale určitě na něj hodil překvapený a nenávistný pohled. 

,,Co tu děláš!'' slyším ze zdola.  Asi nečekal že půjdu zrovna sním. Řekla jsem mu jen že jdu s kamarádem ven. 

,,Nicky máš tu kamaráda!'' zakřičí na mě Ted. Kurva! Tak teď jsem to hodně posrala! Ted ho nesnáší! a teď mu právě otevřel. Rychle sejdu schody a zamířím za Joshem.

 ,,Ahoj.'' Řeknu na uvítanou. Josh se usměje a dlouze mě políbí. Tak tohle brácha nemusel vidět!! 

Je jako časovaná bomba která každou chvíli vybuchne. Rychle se odtáhnu a začervenám se. ,,Tak já du.'' špitnu na bráchu. Nasraně za mnou zabouchne dveře. 

Jakmile se vzdálíme Josh se mě na něco zeptá. 

,,Tak kamarád?'' usměje se na mě. ,,No víš... j-já...'' zakoktám se. 

,,Ano?'' zastavíme se. ,,No... j-já...'' nemám slov. Josh se přiblíží. Je tak blízko. Stačí jen zvednout hlavu a spojí se naše rty. Ale místo toho ho jen obejmu. Nechci se teď líbat. 

Přitáhne si mě eště blíž. Moje srdce buší nezvyklou rychlostí. Nevím co bude následovat teď. Odtáhnu se.

 ,,A teď kam?'' potichu drmolím. Pomalu mi je zima byli jsme hodinu venku a teď se mi rozklepou zuby. ,,Nejspíš do klubovny aby jsi nezmrzla.'' Dá mi pusu na zmrzlou tvář. 

***

V klubovně je příjemné teplo. Konečně se netřesu zimou. Jsme tu sami. Josh šel udělat dva čaje a já sedím na pohodlném gauči. 

,,Kolik lžiček cukru?'' ,,Dvě děkuji.'' přinese dva horké čaje a postaví je na stolek před námi. 

Přisedne si ke mě a rukou mě hladí po mých rozpuštěných vlasech. Něžně mi odsune vlasy z krku a přiblíží se k němu. Cítím jeho teplý dech. Nasaje moji vůni a políbí mě. Tiskne jeden polibek za druhým. Ruku přesune na moje stehno které jemně svírá. 

Trochu ztuhnu a nevím co mám dělat. Sedím na gauči Josh mě líbá na krku, jezdí mi rukou po stehnu a já nedělám nic. 

Cítím jak jeho rty mi dráždí pokožku. Je to příjemné i nepříjemné. Někdy mě i kousne. Moje tělo chce víc a víc ale moje mysl křičí ať přestane! Cítím jak mě kouše, líbá a olizuje zároveň. Zasténám. Jeho ruka se vydá prozkoumat moje tělo. 

,,No ty vole!'' zakřičí jeho kamarád. Ztuhnu a Josh se odtáhne. Josh se na mě směje ale já jen tupě zírám a nedokážu nic říct ani udělat. 

Když se vzpamatuju trochu si od něj odsednu. Avšak jeho hbitá ruka vystřelí k mojemu pasu a přitáhne si mě blíž abych nemohla uniknou. Ustoupím protože na to nemám sílu. 

,,Kámo příště klepej!'' napomene ho Josh. 

,,Nemám důvod.'' Odsekne Leo. Ostatní kluci sednou a dojde jejich trenér. 

,,Takže.'' odmlčí se. Jeho pohled se zastaví na mě. 

,,Co tady děla?!  Ať vypadne!'' podívá se na Joshe. 

,,Běž pak budeme pokračovat.'' Plácne mě po zadku a doslova mě vyhodí. Kam mám jako jít? On se asi vážně zbláznil. 

Vydám se teda do čajovny. Seru na Joshe ať si mě pak klidně hledá kde chce. Odložím si bundu a sednu si na ''moje'' místo. 

V kapse mi zabzučí telefon. Ignoruji to. Zabzučí znovu. Vytáhnu telefon a naštvaně cvakám heslo. Ať mě Josh už nechá být! Ale když ho odemknu zjistím že to je Natty. 

Natty: Nechceš se dneska večer eště sejít?

Halóóó stalo se něco?

Většinou na její zprávy odpovídám hned... takže se ani nedivím že napsala tu druhou zprávu.

Nicky: Promiň.. stalo.. Jo mám čas pak ti všechno řeknu nechce se mi to vypisovat. O půl desáté u mě?

Natty: Dobře :)

,,Tak tady si ty malá mrško.'' ozve se zamnou Joshuv hlas. Eště pořád jsem na něj naštvaná. Neotáčím se, čekám až příde on ke mě. Pohladí mě po vlasech a naznačí mi že si chce přisednout. Ale já sedím na místě. 

,,Noták, posuň se.'' sladce řekne a já se mu poddám.

,,Promiň trenér je přísný.'' zašeptá mi do ucha. Jakmile ucítím jeho teplý dech celá se zachvěju. Už tak dlouho jsem neměla kluka a já nevím proč jsem si zrovna vybrala něho. Taky nechápu proč mu vždycky odpustím když jsem na něj naštvaná. 

Otočí si mě a políbí. Proč to sakra udělala?! Vždyť ví že jsem na něj naštvaná! Usměje se a políbí mě znovu. 

Trochu se odtáhnu abych mu viděla do očí. ,,Joshi?'' ,,Ano zlato?'' cítím jeho ruku na mích bocích. 

,,Já vím že to je asi blbost ale...'' odmlčím se. ,,Ale co když mě vezmeš, vezmete do klubu. Sám si říkal že jsem lepší jak půlka kluků z klubu.'' Josh se pobaveně zasměje. Zamračím se. 

,,Zlato vždyť ty jsi holka.'' zbytečně mi připomíná moje pohlaví. Já to přece vím. ,,No a?'' nadzvednu jedno obočí. 

,,No... a to znamená že nejsi tak dobrá.'' ,,Ale-'' namítnu. ,,Žádné ale, to je dáno přírodou. Smiř se s tím.'' Jeho hlas zní vážně. 

Odsednu si. 

,,Ale notak nebuď uražená já za to nemůžu.'' Přiblíží se ke mě a chytí mě za ruku. Jsem tak zlomená, nedokážu se mu vzepřít. Nechápu proč moje tělo reaguje pokaždé takto! Jsem na sebe i na Joshe nasraná ale nedokážu se pohnout.

Tak co říkáte na kapitolu? :D Já vím žádná sláva, ale já jsem celkem spokojená... :D

Kača*