Snowboard life

9. Kapitola

 8:20 vstanu a udělám si ranní hygienu. Nemůžu se dočkat. Dnešek je pro mě důležitý. 

Taky si vzpomenu na včerejší hádku s Tedem. Nechci aby na mě byl naštvaný, dlužím mu omluvu snažil se mě jenom chránit. Zaklepu mu na dveře pokoje. Otevřu a nakouknu dovnitř. 

,,Mužu?'' Brácha přikývne a snaží se vyhýbat očnímu kontaktu semnou. 

,,Tede.'' odmlčím se. ,,Tede promiň měl jsi pravdu.'' skočí mi do řeči. 

,,Měl jsem pravdu jako vždycky. Jen ty mě nikdy neposlechneš. Jsi strašně tvrdohlavá.'' 

,,Je mi to líto dá se to nějak zpravit?'' 

,,Dá... tento týden za mě budeš uklízet.'' nedokáže se na mě zlobit. Vrhnu se mu do náruče. ,,Jasně udělám cokoli. Jen abysme byli zase kamoši.'' 

,,Tak víš co? eště mi můžeš udělat snídani.'' rozesměju se. Konečně je to zase ten stejný Ted kterého mám ráda. Sednu si na jeho postel. 

,,Brácha?'' dlouhé ticho. 

,,Co je?'' 

,,Víš já jsem dostala takovou nabídku.'' zase chvíli mlčím. 

,,Jakou? to zase bude nějaká blbost.'' tváří se nezaujatě. 

,,No jako jo... je to blbost... Ale je to dobrá blbost.'' 

,,To existují druhy blbostí?'' zasměji se. 

,,Víš jak nám rozpustili klub.... No tak přišel za mnou nějaký trenér a mě napadlo že když holky nesmí do klučičího klubu tak že se...'' Nedokončím větu. Ticho. Brácha nad tím přemýšlí a pak mu to konečně dojde.

,,Snad se nechceš přestrojit za kluka?!'' 

,,Chci! A ty mi v tom pomůžeš.'' Ted zůstane překvapeně hledět. 

,,Děkuji.'' řeknu i když Ted nic neříká. Sedí na židli a snaží si to přebrat v hlavě. 

Nakonec odejdu 

Nakonec odejdu mu dělat snídani. Otevřu kuchařku a vybírám ten nejlepší recept. Nakonec zvítězili lívance. Nechám mu u toho vzkaz. 

------------------

DĚKUJI TEDOUŠI! JSI NEJLEPŠÍ!

------------------------------------------------------------

Po snídani se obleču a vyrazím na svah.

,,Připravena?'' kývnu Tonnymu na souhlas a skočím. Sníh je dneska těžký musím být opatrná. 

Úplně ztratím pojem o čase. Když vytáhnu mobil je 13:00. Dneska mi dal opravdu zabrat. 

Rozloučil se se mnou a šel trénovat kluky. Zamířím do Rychlého občerstvení. Vzduch je cítit smaženým olejem trochu se mi z toho zvedá žaludek..

Sednu si k baru který má výhled na svah. 

Zahlédnu Tonnyho jak trénuje několik kluků. Právě teď jsem si všimla kluka který leží na zemi a válí se smíchy. Zabzučí mi mobil. Rychle se podívám jestli nepíše Natty. Bohužel. Napsal Josh. Po chvíli váhání zprávu rozkliknu. 

Josh: Rád bych si s tebou promluvil.

Nicky: Ale já s tebou nechci mluvit! Nech mě byt a už mi nepiš!

Josh: Ale notak zlato já jsem to tak nemyslel. Řekl jsem to jen kvůli tomu abych se trochu vytáhl, jsi strašně super. Je mi líto co si slyšela opravdu mě to mrzí! Ani nevíš jak bych chtěl vrátit čas! Ani nevíš jak bych tě znovu chtěl políbit! Ani nevíš jak bych tě rád znovu objal. Chci zase prožít tu noc kdy jsem u tebe spal. Chci aby jsi věděla že tě MILUJI!

Při slově miluji se mi zastavil dech. Úplně jsem zapoměla dýchat. Jsem na tolik vyvedena z míry že nevím co mu napsat. Radši mu neodpovím...

***

Nevím jak ale povedlo se mi přemluvit bráchu a teď mě učí být klukem. 

,,Nene všechno špatně Nicky!'' vysvětluje. Eště jednou mi ukáže chůzi kluků. 

,,Ano teď je to správně.'' přikývne když zopakuju to co on.

,,Takže další krok je umět si brknout.'' 

,,C-co? Já jsem si v životě nebrkla.'' ,,Neni to zas tak těžké.'' předvede a já se to snažím napodobit. 

Asi po stém pokusu. ,,Jo! povedlo se, je ze mě prase! To jsem vždycky chtěla být.'' ironicky řeknu. Ted se rozesměje. 

,,No když si kluk tak se musíš chovat jako prase.'' ušklíbne se.

 Brácha mi eště něco vysvětluje a já se snažím všechno zapamatovat. 

,,Jo... Nesmíš moc dávat najevo ty vaše ženské pocity.'' 

Mrtvě lehnu do postele a v tom mi zabzučí mobil. A hned dvakrát.

Josh: Je mi to líto. Vážně! Chybíš mi! Odpusť mi prosím!

Natty: Tak co jak to beze mě zvládáš? :D

Odpovím jenom Natty. Nejsem eště připravena odpustit Joshovi. Teď nevím jestli jsem se s nápadem stát se klukem řekla.. ale tuším že ne.. a ani to vědět nemusí...

Nicky: Jo celkem to de. Ale je tu bez tebe nuda. :( A jak se daří tobě? :)

Natty: Bombově! Je to tu super! Trochu mi chybí lyžování ale to přežiju ale víš bez koho nepřežiju?! :D Ano správně bez Rayena! Je to hrůza myslím jen na to jestli mi už nezahýbá s nějakou jinou, jsou to muka. Jo a pozdravuj ho! :D

Nicky: Jasně neboj a nezahýbá ti... to by ti neuděl a kdyby přece jen tak mu zlomím nohu :D

Natty: Díky že mi na něj dohlédneš! :D :* Mám tě moc ráda pa už musím zitra brzo vstávám :*

Nicky: Taky tě mám ráda :)

Tak co myslíte měla by Joshovi odpustit? :D

Kača* a Ráďa*