Snowboard life

33. Kapitola

Z mého snění mě probudí hlasitá rána z kuchyně. Promnu si oči a ospalou chůzí dojdu do kuchyně kde je všechno vzhůru nohama. Ted stojí skrčený s pokličkou za stolem a Tereza(jeho holka) po něm hází špagety.

,,Co to tu vy dva děláte?!" řeknu zmateně a podívám se na špinavou kuchyň. Všude na stěnách jsou špinavé fleky a kousky špaget.

Místo odpovědi uslyším jenom smích. ,,Tak vysvětlí mi někdo proč jsou všude špagety a vy se chováte jako blázni?!" řeknu rozpačitě.

,,Vypukla 3 světová! Kryj se!" křikne Ted a hodí po mě zmrzlinu. No to snad nemyslí vážně! Tereza využije situace a polije mě studenou vodou z kelímku.

,,Jste normální?!" rozkřiknu se po celé místnosti. ,,Bacha granát!" zakřičí Ted a hodí po mě shnilé rajče které mi udělá na pyžamu ošklivý flek.

,,Dost!" zakřičím na ně ale oni po mě hodí vajíčko které se okamžitě rozbije. ,,Jste jako malí!'' uraženě odkráčím do koupelny kde strávím snad půl hodiny, protože to blbé vajíčko se skořápkou se z vlasů dost špatně umývá. 

Když už jsem konečně celá čistá a voňavá, špinavé prádlo hodím do pračky a zkontroluji mobil. Napsal mi Josh a volala Natty. Mám nemám rozkliknout Joshovou zprávu? 

Ne... S ním už jsem nadobro skončila! Nikdy si s ním už nesmím začat, je to arogantní blbeček co si honí ego na bezmocných lidech. Nic jiného totiž neumí.

Zamknu mobil a přemýšlím co bych dneska mohla dělat. Po deseti minutách nic nedělání jsem se zvedla a šla za psama. Okamžitě mě začali vítat a skákat radostí. Chvíli jsem si s nimi jen tak hrála a snažila se zabit čas, ale po půl hodině mě to omrzelo. 

Nakonec jsem je připla na vodítko a vydala se podívat co se děje venku. Pomalým krokem jsem se blížila k rampám kde bylo několik snowboardistů, dívala jsem se na jejich techniku nic moc ale rozhodně lepší jak Josh! A zase nad ním přemýšlím...

Došla jsem k sjezdovce a rozhlédla se okolo sebe jestli někoho neznám, marně nikdo o mě ani nezavadil okem. Připadám si tak sama... Znáte ten pocit kdy se vám všechno kazí a když něco uděláte tak to zkazíte eště víc? 

Najednou mě Chelsy zatáhne a já málem spadnu. ,,Jé ahoj Nicky!'' Zakřičí na mě přes šátek na nose Tammy. ,,Ahoj!'' radostně vykřiknu a rychle ji obejmu. Tak moment tohle nedělám... Já nikdy neobjímám lidi... většinou se mi objetí ani nelíbí tak proč jsem to udělala? 

,,To si tak ráda že mě vidíš?'' Tammy si sundá šátek z nosu a rozepne přezku na snowboardu. ,,Celkem jo, chybí mi pokec s holkou..'' přiznám a zadívám se jinam. ,,Ale, ale tady má někdo problémy, dáme čaj a ty mi všechno vyklopíš jo?'' navrhne Tammy a já přikývnu.

,,Tak tu na mě počkej musím odvést dom psy. Hned jsem zpátky.'' Na Tammy je dobré to že se nikdy neptá proč si udělala tohle nebo tamto. 

***

,,No a tak mi začal věřit a já mám špatné svědomí, už několikrát jsem mu to chtěla říct ale neměla jsem na to odvahu. Bojím se že se na mě naštve a nebude semnou mluvit vůbec. Co mám dělat?'' zoufale se na Tammy podívám. 

,,No... jmenuje se Ritch že?'' ujistí se Tammy. Jen přikývnu na souhlas a upiji kousek čaje. ,,Takže zatím se tím netrap, až budete někdo spolu osamotě a bude ta správná chvíle tak mu to všechno vyklop.'' ,,A jak poznám že je to ta správná chvíle?'' 

,,Musíš to cítit, cítit tady.'' Tammy ukáže na srdce. ,,A taky mu řekni co k němu cítíš. Jestli tě vyslechne tak máš napůl vyhráno.'' zamyslím se nad Tammynimi slovy.