1. Kapitola

2.5K 55 0
                                    

 ,,Čus.'' pozdravím Natty, která už na mě čeká. 

,,Ahoj. Co ti zas tak dlouho trvalo?'' sprdne mě s úsměvem. 

,,Soráč eště jsem zkoušela z bráchy dostat nějaké peníze.'' 

,,Zase si žebrala?'' ,,Já?! Jak tě to napadlo?!'' nevině se zasměju. 

,,Dáme závody?'' navrhnu. ,,Jasně ale to bys musela nejdřív hýbnou svým zadkem a stoupnout si do řady na vlek.'' ,,Můj zadek z toho vynech jo?''  urazím se. 

Stoupnu si do řady která se čím dál tím víc zvětšuje. Natty na mě mluví ale já jen čumím do blba a posouvám se. 

,,Nebyli ti kluci náhodou za nama?'' zeptá se mě Natty. Jsem líná ji odpovědět nebo se na ni aspoň otočit takže ji ignoruju. 

,,Halóóó.'' zamává mi před obličejem. ,,Slyšelas mě?'' ,,Co...? jo... jasně.'' 

,,Tak co jsem říkala?'' V hlavě mi napadají různé odpovědi ale nevím kterou si mám vybrat. 

,,No?'' ,,Něco o závodech?'' podívám se na ni s doměnkou že se ptala právě na toto. 

,,Achjo.... proč já! To mě nemůžeš aspoň 5 minut poslouchat? Je to tak těžké?'' Natty nadzvedne svoje obočí  a upřeně na mě hledí.

,,Sorry tam zrovna běžel zajíc.'' Natty se na mě nevěřícně zadívá. 

,,Jen jsem se ptala jestli ti kluci nebyli za náma.'' povzdechne si, ona dobře ví že si vymýšlím, má mě už dobře přečtenou.

,,Co? Jací kluci?'' nechápavě odpovím. Natty ukáže na tři kluky před nama. Zadívám se na černý snowboard který patří jednomu z nich.

,,Myslím že jo.'' zamyslím se. ,,Jdu tam! Já se nenechám předbíhat!'' ,,Ne to nestojí za řeč.'' přemlouvá mě Natty. ,,Pozdě.'' Usměji se a zamířím si to k nim. 

,,Hej! Ty!'' křiknu a otočí se na mě jeden z kluků. 

,,Ano?'' ,,Předběhli ste nás!'' ,,A má bejt?'' otočí se kluk s tmavě zelnou bundou. Otevřu pusu abych mu to pěkně od plic řekla ale třetí kluk se zeptá. ,,Nějaký problém?'' 

,,Jo! A velkej!'' Natty dojde za mnou a snaží se mě odtáhnout od nich pryč. 

,,Počky. Já jsem tady eště neskončila!'' vysmeknu se Natty. Ona se už nenamáhá mě znovu chytit. Jen si stoupne bokem a s výbuchem smíchu všechno sleduje. 

,,Takže. Buď to nás pustíte nebo..'' nestihnu to doříct a kluk s tmavě zelenou bundou mě přeruší. ,,Nebo co? Požaluješ si tomu týpkovi?'' 

,,Ne! nebo..'' ,,Nebo si to chceš se mnou rozdat?'' řekne kluk s černým snowboardem. ,,Co?!! Ne!!'' Na co do prdele myslí?! Otevřu zase pusu ale nic neřeknu. 

,,Kašlite na to kluci.'' Usměje se jeden z nich. Má tak pěkný a okouzlující úsměv. Skoro tady roztaju. Natty docupitá za mnou a oni nás pustí. 

Jakmile vyjedeme nahoru odstartuju závody. 

,,3, 2'' Nedopočítám to a rozjedu se. ,,Teď'' křiknu na Natty která to eště nepobrala. 

Jsem dole jako první (nečekaně) a čekám na Natty u Rychlého občerstvení. Jakmile dojede okamžitě ke mě přicupitá.

,,To nebylo fér!'' soutěživě prohlásí a při tom si sundá helmu. 

,,Příště startuju já!'' oznámí mi ,,Soráč jen sem si musela dokázat že jsem nejrychlejší.'' Zazubím se. 

,,No a teď mi běž objednat hranolky a punč.'' poručí mi. Vysleču si fialovobílou bundu a položím  ji na židli. U okýnka nikdo nestojí. 

Zrychlím krok a objednám 2 palačinky s nutellou + punč-pro mě a hranolky + punč pro Natty. Prodavačka mi podá papírek s číslem 46 a já se posadím zpátky za Natty. Papírek odložím na stůl a dám se do řeči. 

,,45!'' zakřičí někdo z okýnka. Zvednu se a mířím pro to. Najednou ucítím něčí ruku na mém zápěstí. Otočím se a Natty mě pustí. 

,,My máme číslo 46.'' Zasměje se na mě. ,,Jo... aha...'' Oplatím jí úsměv. Po několika minutách zavolají naše číslo. 

Jakmile dojíme zaplatíme a vydáme se k nám.


Tak jo rozhodla jsem se eště dneska vydat 1. Kapitolu aby jste věděli jak se Nicky chová :)

Snad se bude líbit :D

Kača*

Snowboard lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat