Snowboard life

38. Kapitola

,,Nicku! Můžeš na slovíčko?!" Řekne Tonny rozčileně. To není dobré... ,,Drž se brácho." Povzbudivě se na mě Ritch usměje.

Co jsem provedla? Nemyslím si že jsem něco udělala špatně. ,,Ano? Co potřebuješ?" Jakmile jsem došla až k němu daleko od všech, pořádně se na mě zamračil. ,,Můžeš mi laskavě vysvětlit proč klukům pleteš hlavy?!" rozčíleně nakrabatí čelo.

,,Eh co?" Překvapeně se na něj podívám. ,,Ty dobře víš o čem mluvím Nicky!" Ostře odpoví. ,,Vzal jsem tě do tohoto klubu aby jsi nám pomohla a ne zhoršila klukům dovednosti." Rozčileně rozhodí rukama, rychle se otočím abych se ujistila že nikdo nic neslyšel.

Když jsem měla jistotu že nás nikdo neposlouchá přestala jsem mluvit jako kluk. ,,Nevím jak to myslíš ale já nikomu hlavu nepletu! A jestli se jim zhoršily dovednosti tak ne kvůli mě. Možná je to trenérem." Tvrdohlavě si záložním ruce na prsou.

Já za nic nemůžu, to Ritch se zamiloval do mě, ne já do něj.

Co si to tady nalháváš všichni víme že si do něho zamilovaná až po uši, takže laskavě nežli.

Zklapni, ty do toho nemáš co mluvit, vubec tomu nerozumíš.

Já myslím že tomu rozumím nejvíc ze všech, takže si dej pohov. Spíš se soustřeď na toho před tebou, nevypadá moc přátelsky.

,,Nicky! Takhle semnou nemluv!" Vrátí mě zpátky do reality Tonnyho hlas. ,,Já, já.. Promiň omlouvám se. Je toho na mě teď trochu moc." Přiznám a sklopím hlavu.

Jakmile jsem došla na chatu co tu mají objednanou, kluci si ze mě začali utahovat...

"Včera na sjezdovce si předvedl super výkon, nejvíce se mi líbilo jak si přistál na prdeli." Nebo "jel si jako posraný, neměl si něco kalhotách?" a nejvíc tomu pomohl Zein: ''Buď něco a nebo nic.'' 

Neměla si otravovat Teda, nikdo se o to neprosil.

Můžeš být už laskavě zticha?! Docela už mě sereš!

Ale ale tady je někdo sprostý, pozor na pusu nebo udělám něco co se ti líbit nebude.

Jo? To by mě zajímalo co, když ani neexistuješ. Jsi jen přelud v mé hlavě.

To se eště uvidí.

Najednou zničeho nic si dám facku. Zůstanu šokováně stát.

Já tě varovala. (Ďábelský smích)

,,Nicky si v pohodě? Cítíš se dobře?" Ustaraně se zeptá Tonny. ,,Spíš se cítím jako blazen." Vydechnu.

Možná si blazen, ale do Ritche.

,,Můžeš už laskavě držet hubu?!" Zakřičím a Tonny se lekne. ,,Já, omlouvám se. Nebude vadit když teď odejdu pryč?" Nepřítomně řeknu. ,,Dobře.'' Tonny mě sjede od hlavy až k patě jestli jsem se náhodou nezbláznila. ,,A Nicky, slib mi že budeš v pohodě, klub tě potřebuje. Zítra máme další trénink, tak bych byl rád kdyby ses tam ukázala." ,,Dobře jen si něco potřebuji srovnat v hlavě."

***

,,Opravdu vám to nevadí? Vrátím se jak nejrychleji to půjde." Když už asi po desáté s Terezou řekneme Tedovi ne, tak konečně opustí barák.

,,Už mi tím lezl na nervy, co tobě?" Odfrknu si a podívám se na Terezu. ,,No možná trochu." Usměje se. ,,A co budeme dělat teď?" Zeptá se Tereza. ,,Nevím ale jestli něco nepodnikneme asi se brzo zblázním." Frustrovaně vydechnu.

,,Nedáme babský pokec?" Navrhne Tereza a já se zamyslím. ,,A co to všechno zahrnuje?" S Natty jsem taky kdysi měla holčičí večery kdy jsme řešily úplné kravimy...

,,Nevím třeba zmrzlina a zaplétání copanků?" Navrhne a já přikývnu. Nikomu jsem sice nic nezaplétala ale ráda se to naučím.

Když jsme měli všechno nachystané, pohodlně jsem se usadila a Tereza mě začala rozčesávat.

,,Tak co bys chtěla probrat?" Pobídnu ji ke konverzaci. ,,Nevím třeba co tvoje vztahy?" trochu mě zatahá za vlasy. ,,Nemůžeme mluvit spíš o něčem jiném?'' otráveně odpovím, poslední co bych fakt chtěla je mluvit o Ritchovi, nebo Zeinovi. Vlastně eště o Joshovi.... Ale to je kapitola sama o sobě...

,,Ne chci to vědět. Vždyť už jsme jako sestry. Skoro u vás bydlím.'' neústupně Tereza odpoví a začne mi tvořit něco na hlavě. ,,To je taky pravda..'' usměji se. ,,Neboj já to nikomu neřeknu.'' ušklíbne se. ,,Tak fajn, ale nesuď mě.'' nakonec přiznám a dám se do povídání.

Mluvila jsem a mluvila, připadalo mi to jako věčnost. Konečně jsem se po dlouhé době cítila jako normální člověk a ne blázen. Tereza mi celou dobu naslouchala a já se nimrala v skoro rozpuštěné zmrzlině. Vůbec jsem neměla chuť na jídlo...

,,Takže ty říkáš že ses zamilovala do kluka který se jmenuje Ritch.'' zopakuje po mě a já přikývnu na souhlas. ,,Ale je tu jeden kluk co po tobě jede a chtěl tě znásilnit.'' odmlčí se. ,,Zein.'' upřesním a ona si něco potichu zamrmlá pod nosem. 

,,A pak je tu eště jeden kluk co tě jen využil aby se pomstil bratrovi?'' ,,Ano, Josh.'' zavřu oči a vzpomenu si na chvíle strávené s ním. Bolest, smutek, vztek, všechny tyto emoce jsem nikdy předtím neměla a on je u mě vyvolal. 

,,Holka co to vyvádíš. Vůbec k tobě nejde to že se převlékáš za kluka, proč?'' Tereza mi doplete cop a já si schovám hlavu do dlaní. 

,,Já nevím, chtěla jsem jen se dostat do nějakého klubu a vyhrát na závodech.'' vzlyknu. ,,Klid, jen klid.'' Tereza mě ze předu obejme a já ucítím příjemný pocit. Pocit bezpečí, domova a útěchy.

,,Jsem ráda že patříš k nám do rodiny.'' vzlyknu jí na rameni a víc se na ni natisknu. ,,Myslíš že patřím do rodiny? Vždyť jsem jenom Tedova holka.'' Tereza se nejistě usměje. ,,Si ta nejlepší holka na světě.'' pokusím o úsměv ale moc se mi to nepodaří a já se jen divně zašklebím.

,,Děkuji že si tu pro mě, už jsem si potřebovala pokecat s nějakou holkou... Stával se ze mě blázen...'' potichu přiznám. ,,Vůbec nemáš zač, vždy tu pro tebe budu a jsem si jistá že s Natty to nějak urovnáš, určitě to bude jenom blbé nedorozumění.'' povzbudivě se na mě usměje a já se jí to pokusím oplatit.

,,Takhle se mi líbíš víc, když se směješ. Víš o tom že máš krásný úsměv?'' místo odpovědi si jen povzdechnu. Nastane ticho, vůbec nevím co bych měla teď říct a vypadá to že Tereza je na tom podobně. 

Když už konečně otevřu pusu do obýváku dojde Ted se slovy že už se vrátil. Uhnu pohledem když se na mě podívá a Tereza mu vyšle signál aby mě nechal být. ,,Kdyby něco najdete mě v pokoji.'' nechala jsem tam nechápajícího Teda stát a odešla do pokoje, kde jsem plácla sebou na postel. 

Může to být eště horší? Nebo se to všechno zlepší?

Matka: Zítra k nám dojdou Eagletonovi, budeme teď s nimi trávit docela dost času tak si nic neplánuj. A ukliď všude, dneska už to nestihnu.

Tak děláš si ze mě prdel?! Co tahle třeba: ahoj, prosím nebo děkuji. Slušné vychování si snad někde ztratila?! Já nejsem stroj! Já na zítřek už plány mám... Nechci místo toho být s tou hnusnou mrchou Monikou...  

Ahoj, čte tu moji knížku eště někdo? S mojí dlouhou neaktivitou je to fakt strašné, tak doufám že jsem tím neztratila nějaké čtenáře... Jinak plánuju že sem eště napíšu tak 6, 7 kapitol a ukončím to. 

A na to že je toto je moje první knížka jsem vcelku spokojená, moc děkuji že mě podporujete :)

Kača*