Slečno Holmesová? (CZ WhoLock FF)

~XXXIII~ Kapitán

„Ahoj, já jsem-“ Spustil ten neznámý. Ale Doctor, který se otočil, ho okřikl a tím mu skočil do řeči.

„Jacku! Nech toho!“

„Co je, vždyť se jen seznamuju,“ namítl.

„Jistě, to známe,“ prohlásil Doctor.

„A odkud mě znáte vy? Jsem se ani nepředstavil,“ zeptal se muž v kabátu, který se podle všeho jmenoval Jack.

„Jacku, Doctor tě najde všude,“ Usmál se na něj můj blázen, teda ne můj, ale to nevadí.

„Á, máš společnost krásnou koukám,“ řekl Jack a usmál se na mě, „Že bych taky začal nosit mašli kolem krku, abych vypadal jako vánoční dárek a lepily se na mě holky?“ dloubl si.

„Náhodou, abys věděl, motýlky jsou cool,“ pronesl Doctor nebojácně a narovnal si toho svého.

„Nechci vás rušit,“ vložila jsem se do hovoru, „ale řekne mi někdo co se tu proboha děje?“

„Ehm,“ odkašlal si významně Doctor, „Jacku, tohle je Elisabeth, moje-“

„Holka,“ přerušil ho Jack.

„Ne, to přesně bych neřekl,“ ozval se Doctor.

„Takže jo,“ konstatoval Jack.

„Elis, tohle je Jack, můj starý kamarád. Je člověk, ostatně jako ty, a je to pěknej úchyl,“ dodal Doctor a spráskl ruce. "

„Teď mi pověz, jak jsi se sem dostal?“ položil Doctor otázku, která ostatně zajímala i mě už od začátku.

„Chtěl jsem tě najít, tak jsem si spravil manipulátor, ale očividně špatně. Říkal jsem si, že se podívám po vesmíru a zkusím tě najít. Chtěl jsem na kaskádu medúzy, ale tak trochu mě to vyhodilo tady. Řádila tu válka, nakonec se jedním velkým výbuchem zničili sami a nikdo nepřežil,“ vysvětlil nám ve zkratce.

„Ale ty tu jsi. Takže, jak jsi mohl přežít a co je to vůbec ten manipulátor?“ zeptala jsem se, očividně podle jeho očekávání.

„Od jisté chvíle jsem nesmrtelný, nemůžu umřít, tedy, můžu umřít, ale nezůstanu mrtvý. Výbuch mě rozmetal okolo, ale já nakonec zase srostl zpět a že to bolelo. A manipulátor je taková jednoduchá TARDIS co toho neumí tolik v hodinkách,“ prohlásil a odhalil předloktí na kterém měl jakousi černou krytku vsazenou v koženém pásku.

„Dobře,“ řekla jsem, ač jsem si nebyla vůbec jistá, jestli to chápu. Jack vstal a pomalu si oprášil kabát, podle všeho letecký z druhé světové války. Doctor nám pokynul a oba jsme vyšli do TARDIS. Tam Jack najednou z nám zatím neznámého důvodu ožil.

„Hele Doctore, nezapírej. Přes zábradlí tu je pověšená její košile a její šála. Proč by to tu asi tak bylo, hmm?“ dloubal do něj.

„Protože jsem málem umřela a tohle oblečení vyprala TARDIS a sušilo se tu?“ zkrátila jsem to a Jack to raději přestal řešit.

„Takže, kde chceš vysadit?“ otázal se Doctor Jacka.

„Já si říkal, že bych třeba mohl chvíli cestovat s vámi, jako za starých časů,“ navrhl Jack a nahodil nevinný výraz.

„Beth?“ zeptal se mě Doctor a já jen pravila: „Pro mě, za mě.“