Single

Normaly day?

Na stole leží chleba s máslem a šunkou. Zakousnu se a u toho koukám z roztaženého okna. Přemýšlela jsem co El řekla. Nějaký sexy rozptýlení? Ne. Znovu riskovat nehodlám. Proč mě tolik všichni nutí do vztahu? Akorát další starosti. Než jsem se nadála měla jsem snědenou snídani. Otráveně jsem vstala a odnesla talíř do myčky. Fajne to bych měla. Najednou jsem si vzpomněla, že jsem si jako pokaždé nepřipravila tašku. Vystřelila jsem jak neřízená střela do pokoje a připravila tašku. Zrovna včas. Když jsem zapnula zip zavolala máma: ,,Kate jdeme!" Hodila jsem si tašku přes rameno a zamířila do chodby. Obula jsem si boty a vzala z botníku klíče. Hodila jsem je do tašky a zkontrolovala jestli mám i peněženku. Všechno. Hodila jsem si tašku na rameno a bez jakýchkoliv slov zamířila k autu. Mamka zamkla a naopak odemkla auto. Nastoupila jsem dopředu a máma za volant. Motor nastartoval a já vyjela vstříc satanovo doupěti. Před školou jsem se s mámou rozloučila a šla ke skupince holek z naší třídy. ,,Hey bro!" Plácla jsem si s Ann. ,,Čůůůůs." Protáhla. ,,Ahoj." Přiběhla El a obejmula mě. Ann na ní hodila vražedný pohled. Moc ji nemusela. Bála se, že mě jí El přebere. To je naprostá blbost. S Ann se bavíme už od školky. Nikdo ji nemůže nahradit. ,,Ahoj." Pozdravila jsem ji nazpátek a objetí ji opětovala. ,,Čůůůůůůs." Narval se mezi mě a Lucy Dráček. ,,Čau." Usmála jsem se na něj omluvně. Pokýval hlavou, že ten včerejšek je v pohodě. A pak přišel Jenda. Je to Ann kluk, ale je to idiot prvního kalibru. ,,Ahoj." Co všichni s tím protahováním dneska mají? Nemám narozeniny a tak by nic chystat neměli. ,,Ahoj. Jé chceš něco říct?" Usměju se ze široka. On jen pokýve hlavou ať pokračuju. ,,Klesá mi IQ jen co tě vidím." Usměju se nevinně. ,,Ou get rekt." Klasika. Nějakou dobu jsme se ještě bavili když přišel. ,,Omluv mě jdu blejt." Poplácám dráčka po rameni a odejdu. Nemám náladu koukat na ten ksicht. Po chvíli přišla El. ,,Co je?" Zeptá se a já hlavou kývnu jeho směrem. ,,Nemůžeš se mu vyhýbat navěky." Zakoulí očima. ,,Máš pravdu. Za rok to bude možný." Uculím se. ,,Ale tak..." Zamračí se. ,,Nenávidím ho." Už jsem to říkala jak moc ho nenávidím? Asi 100x? Nevadí řeknu to klidně po 101. Nená.... ,,Tak to cítíš?" Nakloní hlavu na stranu než dokončím myšlenku. ,,Cítím, cítila, realita." Skousnu si ret. El chce něco říct, ale otevřou školu a tak zavře zase pusu jako kapr na suchu. Vejdeme do školy a zajdeme do naší třídy. Vytáhla jsem svou připravenou tašku. Tudíž jídlo, pití, penál, sešit, blok a knihu. Hodně tlustou knihu o psychologii. Ve škole je nuda a klid. Nic se neděje. Čtu knihu a do A4 sešitu s tvrdýma černýma deskama si píšu důležité zápisky. Popsala jsem asi stránku než konečně zazvonilo na konec školy. ,,Yes!" Šeptnu a balím. Dojdeme do školní jídelny. Dneska byla královská kaše. Hmmmm. Všichni seděli ve skupinkách. Nechtěla jsem k nim. Sedla jsem si prostě sama k úplně poslednímu stolu a začala jíst. Jsem docela vlk samotář.