V minulém díle Single jste četli: Následně jsem zalezla do auta s dědou a vyjeli jsme do města.
Netrvalo dlouho a dorazili jsme k nákupnímu centru. Čekala jsem, že děda půjde semnou, ale to se nestalo. Řekla jen, že mám jít sama, dal mi peníze a oznámil, že mi jede odvést kufr a mám přijet za mámou do práce. Pokrčila jsem rameny a rozloučila se s ním. Jako první jsem zaběhla do kadeřnictví. Chtělo to změnu. V té blond jsem jak andílek... Ale opravdu jen kvůli blond to vypadá. Poprosila jsem o přebarvení což mi taky udělali.... Na tmavě červenou... Hups? Ani ne.
Procházela jsem se po obchoďáku a sledovala jak lidi vcházejí a vycházejí z obchodů v něm. Zastavila jsem se až u jednoho místa. Moc lidí tm nechodilo. Ne, že by to byl špatný krám, ale nikdo si moc piercing nechtěl udělat. Po tomhle jsem toužila od nějakých... Třináct? Možná dvanáct.. No prostě už nějakou dobu. Zalezla jsem do krámu a když jsem vylezla koutek úst mi zdobil jednoduchý kroužek.
Začínám pomalu uvažovat co asi máma udělá. Bude vytočená k nepříčetnosti, ale je mi 16 musí to pochopit a jestli nepochopí pak nastoupím já a donutím jí to pochopit. Měla jsem v plánu i až mi bude 18 mít tetování... Už si ani nepamatuju jak jsem se do tohohle autobusu dostala. To jsem tak zamyšlená? Vystoupila jsem u nemocnice a šla směrem k dětskému oddělení. Vstoupila jsem dveřmi. V čekárně sedělo několik dětí s rodiči. Zaklepala jsem na jedny dveře. Pár rodičů dětí se na mě hnusně podívalo. Asi měli pocit, že jsou předběhnuti. Ze dveří vylezla sestřička, kterou jsem ovšem znala už od mala a říkala jí teta stejně jako spoustu sestrám na tomhle oddělení. ,,Přejete si? Pokud neumíte číst tak je na těch dveřích napsáno neklepat a počkat až si pro Vás přijdeme." Změřila si mě pohledem a zrakem zůstala viset v mích očích. ,,Oh ne já nejdu na prohlídku. Jdu za Lucy Wolfovou." Řeknu a sestřička si mě ještě jednou nedůvěřivě prohlédne. ,,A proč?" Vypadne z ní a vsadím se, že ani neví jak. ,,Protože jsem její dcera Kate Wolfová." Pronesu a ona vykulí oči. ,,Kate?" Zeptá se zaskočeně. ,,Ty jsi mě nepoznala teto?" Nadzvednu obočí. ,,Ty jsi tak vyrostla... A nechala ses obarvit. Tak pojď." Otevřela zavřené dveře na boku a čipem mi otevřela výtah. ,,Je v 3. patře." Usmála se. ,,Děkuju." výtahem jsem vyjela do zmiňovaného 3. patra. Zaklepala jsem na sesternu a po tichém "dále" vstoupila dovnitř. ,,Dobrý den. Ahoj mami." Řekla jsem a máma se zamračila. Měla jsem pravdu. Bude soptit. ,,O tomhle jsme se bavili!" Pronese naštvaně. ,,Jo a já jsem ti řekla, že pouze beru v potaz tvůj slib." Opáčila jsem jí. ,,Dávala jsem ti ho ve 13 letech, aby jsi mi dala pokoj." Založila si ruce na hrudi. ,,Jo a já nezapomněla. Navíc jsem i to měla udělat v 15." Uculím se. ,,Dobře fajn a co ten piercing?! Ten už v dohodě nebyl." Zamračí se. ,,Když jsem do tebe neustále hučela řekla jsi ať i dělám co chci." Pokrčila jsem rameny. ,,No to jsem nikdy neřekla." Zamračila se ještě víc. ,,No, ale řekla a říkáš to furt." Založím si ruce na hrudi. Zbytek sestřiček tam jen sedí a mají z nás dobré divadlo. ,,Nelži Kate!" Dá si varovně ruce v bok. ,,Nelžu jedinej kdo tu lže si ty. Něco si furt nalháváš." Za to mi přiletěla facka. Hlava se mi otočila na stranu. Někdo by se rozbrečel, ale já se uchechtla. ,,Tohle bylo moc hezké přivítání. Jedu domů." Otočím se. ,,Ne Kate..." Snaží se ještě volat. Vždycky pro ní budu lhářka... Vždycky bude pro ní ségra lepší než jsem já. Vytáhla jsem průkazku a odjela autobusem domů a bylo to snad poprvé co mi nevadilo přestupovat. Došla jsem domů. "Domů". Když jsem byla na táboře vše se stěhovalo z bytu do domu. Prý bych jim překážela. Před domem sousedů stálo velké auto stěhováků. Vnášeli různé krabice do domu a zase se vraceli k autu. Zkusila jsem branku. ,,Hm zamknuto." Zamrmlala jsem. Elinka (náš pes) přiběhla k brance a začala vrtět ocáskem a poskakovat na branku jakožto vítání. ,,No ahoj zlato." Uculila jsem se a hladila ji po hlavě. ,,Tak to už jsi m stihla podvádět?" Ozvalo se uchechtnutí z domu vedle. Ten hlas bych, ale poznala kdekoliv. ,,Já nikdy Drew." Ze dveří vylezl Drew a překvapeně zamrkal. ,,Neviděl jsem tě 4 hodiny a už zase vypadáš jinak." Uchechtl se. ,,To víš." Dal mi pusu. ,,A s kým mě to tu podvádíš?" Uchechtl se. ,,Je to ona a je to náš pes." Zasmála jsem se. ,,Dlew? Kdo to je?" Zažvatlala malá Carrie. ,,Ty už ši se sezňámil se sousedy?" Zažvatlala znova. ,,Vždyť to je přeci Kate." Uculil se na ní a ona se schovala za jeho levou nohu. ,,Kate měla blonďatý vlasy." Zamračí se. ,,Ale Carrie." Zasmála jsem se. ,,Vidíš to jsem já. Já bydlím vedle Vás." Usmála jsem se a malá Carrie vylezla z poza Drewovi nohy. ,,Tak ploto se Dlew pak těšil." Ta holčička je takový malý culidlo. ,,No." Zasmál se Drew. ,,Jůůů ten je tvůj?" Usmála se Carrie na Elinku. ,,No." Usmála jsem se. ,,A můžu si ho pohladit?" Přikývla jsem a vzala jsem ji na ruku. Elinka skákala po brance a Carrie si ji se smíchem hladila. ,,Tak pojď Car. Musíme jít pomoct mamce s taťkou." Ozval se Drew. ,,Už jdu bráško." Usmála se a běžela do domu. ,,Tak potom." Mávla jsem a on na mě. Nechtělo se mi odemykat a tak jsem branku přeskočila. ,,No jo Elí." Uchechtla jsem se. ,,Bacha už jde." Slyšela jsem šepot. No narozeniny nemám. Došli jsme do pergoly kde snad všichni čekali. ,,Překvapení!" Křikli najednou jako bych narozeniny opravdu měla. Pak si, ale začali všímat mojí změny...
ČTEŠ
Single
RomanceOna nikdy nevěřila na lásku jen o ní četla. Nikdy na ni, ale nevěřila. Nevěřila na slova "pravá láska" ani "miluji tě". Byla jiná než ostatní. Byla pro lidi divná. Drzá melancholička oblékaná do tmavých barev byla možná jediná kdo znal realitu. Nebo...