True My Self

4.2K 195 10
                                    

Ráno jsem se pronudila nevyspalá jako nikdy. Bodeď by ne když mám na zádech asi obtisk mobilu. Když jse si čistila zuby vyhrnula jsem si triko. Vypadalo to spiš jak cucflek než obtisk mobilu. Vyplivla jsem pastu a zašla do pokoje. Otevřela jsem skříň a chvíli do ní jen tupě zírala. Nakonec jsem si vzala černý džíny, vojesky zelený tílko s černým nápisem na prsu, černou krajkovou podprsenku bez ramínek a černé spodní prádlo. Vlasy jsem sčesala do drdolu. Pár neposedných pramínů mi spadlo do obličeje. Odfoukla jsem si je a do tašky naházela mobil, klíče, peněženku a sluchátka. Když jsem ji zavřela připínáčky zachrastili. Odložla jsem ji na chodbě cestou do kuchyně. Snědla jsem jogurt a vypila čaj. ,,Dneska přijdu později." Pronesla máma a já bezzeslova kývla. ,,Jdeme." Zavelela a už jsme se v chodbě obouvali. Vzala jsem si černý tenisky a do ruky tašku. Nastoupili jsme do auta. Za celou cestu jsem nepromluvila. Poslouchala jsem jen rádio. Za chvíli jsme byli u školy. ,,Ahoj." Šeptla jsem a vystoupila. ,,Ahoj." Zabouchnu dveře a smetnově bílý auto mi mizí z dohledu. Odejdu ke skupině spolužaček co nadšeně piští. ,,Ahoj." Šeptnu tiše a zařadím se do kroužku. Teda šišky. Zezadu mi "někdo" přikryje oči. ,,Ahoj El." Její ruce sklouznou z mích očí a skoro mě oslepí její úsměv. ,,Ahoj." Vyskočí do vzduchu a znova a znova. Sleduju jí a říkám si co asi tak mohla mít a jakou drogu ji to dali. Po chvíli skákání na místě přestane a začne mě objímat. Za normálních okolností bych dotyčného odhodila, že nemám ráda dotyky a objímání, ale je to má střeštěná kamarádka El. Od ní a dráčka mi to nevadí. S Ann se neobjímáme. ,,Co je?" Zeptám se s podezřením na depku. ,,Nic." Odtáhne se, uculí a začne znovu potřeštěně skákat a máchat rukama. S pobavením v očích ji pozoruju. Oči mi lítají na horu a zase dolu. Jak to ta holka může vydržet? ,,Čůs." Pozdraví mé zezadu dráček. Mávnu na něj na pozdrav. ,,Co jí je?" Poukáže na El. ,,Já sem tady." Zastaví se v skákání. Jen se nad tím usměju a pokroutím očima. Pak oteřou školu. Zamávám dráčkovi a jdu s El do třídy. Je čtvrtek. Dneska jdu k tátovi, ale později. Prokecáme celou dobu. Pak jsme se potkali s dráčkem na obědě. Jako vždy si všichni kolem mě povídali a něco si šuškali. Já mlčela a přehrabovala se v jídle. Sem tam jsem si trčila sousto do pusy. Když jsme vyšli šli jsme na zasávku. ,,Pojď k nám." Vypískla nadšeně El. ,,Musím zavolat mamce." Čapla jsem mobil a vytočila mámu. ,,Ahoj." Ozvao se. ,,Ahoj mami můžu k El? Ajina už skončila. Budu doma dřív než přijede táta." Vysypala jse ze sebe tiše a pomalu. Avšak tak,aby mi neskočila do řeči. ,,Dobře." A zavěsila. Kýva jsem na El a ona začala znovu skákat. Pokroutila jsem nad tím jen očima. ,,Martí Kate jede s námi." Vykřikl a hodila se dráčkovi kolem krku. ,,Ahoj lidi." Ozve se ten odpornej hlas nad kterým zavrčím. ,,Ahoj Jackobe." Usměju se. Ne, že bych ho měla ráda já ho nenávidím, ale právě teď ho v mojí hlavě srazil autobus. Prostě ho nenávidíš přiznej to. Začne mé já. Já to ani nezkrývám. Máš pravdu obě ho nenávidíme. Pravda My Self svatá pravda.

SingleKde žijí příběhy. Začni objevovat